Kabinet novele vytkl, že neobsahuje výjimky z převodů státních lesů, což by mohlo ztížit její praktické využití. "Zákaz by se neměl například vztahovat na restituční převody nebo na převod lesních pozemků ve vlastnictví státu do vlastnictví vyšších územních samosprávných celků pro účely výuky na středních lesnických školách," uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který zamítnutí prosadil.
Středočeská předloha uváděla pouze to, že "za zcizení se nepovažují odůvodněné směny pozemků" a scelování, zarovnání nebo prodej odloučených lesních pozemků. Středočeský hejtman Miloš Petera předlohu hájil. "Lesy, to není jen výroba dřeva. Jsou to i vodní zdroje a další komodity, které se v lese nacházejí," podotkl.
Pravicoví poslanci ale normu označovali za zbytečnou. Poukazovali na to, že privatizace nejsou věcí zákonodárného sboru, ale vlády.
K prosazení takzvané nezcizitelnosti státních lesů se kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL zavázal ve vládním prohlášení. Vláda ale chce dát přednost zpracování vlastní normy, a to i z toho důvodu, že Středočeši úpravu dostatečně nezdůvodnili a odkazují jen na "praktické zkušenosti".
Hospodaření v nestátních lesích je přínosem pro celou společnost
19. května projednávala Poslanecká sněmovna návrh Zastupitelstva Středočeského kraje na novelizaci zákona o lesích, týkající se úpravy vlastnických práv státu na území lesů v České republice. Návrh nebyl schválen jen těsnou většinou jednoho hlasu.
Předložení návrhu ve sněmovně doprovázela diskuse, která podobně jako důvodová zpráva k návrhu obsahovala řadu mylných a účelově formulovaných argumentů a politických prohlášení. Vystoupení hejtmana středočeského kraje Miloše Patery uráží majitele soukromých lesů v České republice, znevažuje jejich ekonomický, ekologický a sociální přínos pro společnost a zpochybňuje jejich požadavek na určitou kompenzaci „společenské objednávky". Asi nepřekvapí, že ve srovnání s ostatními kraji dostávají vlastníci lesů právě ve středních Čechách příspěvky na hospodaření v lesích nejnižší. Jen pro upřesnění - cílem těchto příspěvků je motivace vlastníků např. ke zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin nebo k výchově porostů do 40 let věku, tj. požadavkům přesahujícím rámec zákona, nikoliv sanace jejich nákladů spojených s dodržováním jejich zákonných povinností.
Požadavek Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů na určité uvolnění zákona o lesích je naprosto legitimní a je zcela v souladu s opatřením Národního lesnického programu schváleného usnesením vlády č. 1221 z roku 2008, na který se pan hejtman odvolává, cituji: „Legislativně stanovit minimální požadavky na hospodaření v lesích z hlediska trvalé udržitelnosti a konkurenceschopnosti českého lesního hospodářství, a to diferencovaně podle druhu vlastnictví a velikosti majetku a kompenzovat vlivy společenských a ekologických požadavků nad tento rámec, přehodnotit legislativní náročnost na drobné lesní majetky s cílem zmírnit některá zákonná ustanovení".
Lesní pozemky ve vlastnictví měst, obcí, lesních družstev obcí, soukromých majitelů a ostatních nestátních subjektů činí 40,2 % všech lesů v republice. Péčí o své lesy přinášejí vedle produkce obnovitelné suroviny zaměstnanost především do venkovských oblastí a přispívají k jejich stabilitě a rozvoji. Udržují a zlepšují kvalitu životního prostředí, rozvíjejí další ekologické hodnoty, ovlivňují vzhled a funkce krajiny a vytvářejí příležitosti pro příjemnou relaxaci a sportovní vyžití. Své lesy spravují způsobem, který v řadě konkrétních případů zajišťuje plnění celospolečenských funkcí ve významně vyšším rozsahu než hospodářské lesy ve vlastnictví státu. Otázkou nároku vlastníků lesa na kompenzace za ekosystémové služby přímou platbou na plochu lesa se zabývali odborníci tzv. Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu v letech 2010-2012. Dospěli k závěru, že tento nárok je oprávněný a ministerstvům zemědělství a životního prostředí doporučili jeho legislativní vyřešení.
František Kučera, SVOL
red.
