„(Návrh) vychází z nutnosti úpravy početních stavů spárkaté zvěře, a tím i snížení škod na lesních porostech,“ uvedl návrh novely ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ve Sněmovně zastoupil omluveného ministra zemědělství a stranického kolegu Miroslava Tomana.
Co novela přinese, bude-li schválena
Novela mysliveckého zákona připravená MZe má především usnadnit lov spárkaté zvěře. Myslivci budou například mnohem jednodušším způsobem dokládat úlovky. Budou moci využít mobilní aplikaci v telefonu, s jejíž pomocí vyfotí ulovenou zvěř. Fotky pak během 24 hodin pošlou mysliveckému hospodáři, který je po kontrole přepošle státní správě myslivosti (obec s rozšířenou působností) k evidenci.
„Podle současných zákonů musí myslivci jednou měsíčně odevzdávat papírové hlášení o lovu. Oproti tomu bude aplikace v telefonu a elektronická evidence administrativně jednodušší, levnější a prakticky stále aktuální,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Systém Evidence myslivosti pod správou MZe bude také obsahovat kompletní myslivecké plánování a informace o škodách způsobených zvěří. Orgány státní správy myslivosti budou mít možnost průběžně z elektronických hlášení vyhodnocovat plnění plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření. Prostřednictvím elektronické evidence budou spolu komunikovat a vést veškerou administrativu myslivci, státní správa, veterinární správa a policie.
Nebudou se také určovat tzv. normované počty zvěře v dané honitbě. Stát se bude vyjadřovat k plánu lovu pouze v případě, že se zjistí, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody. Skutečný stav lesa bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. „Pokud by byl někde les nadměrně poškozený, nařídí orgán státní správy myslivosti zvýšení lovu. Za nesplnění plánu mohou být myslivci nebo myslivecké spolky pokutováni až do výše 200 tisíc korun. Stejně vysokou sankci budou muset zaplatit, pokud opakovaně nesplní opatření ke snížení stavu zvěře, které jim nařídí orgán státní správy myslivosti,“ řekl ministr Toman.
Ministerská novela je také reakcí na už schválenou poslaneckou novelu zákona, která by měla začít platit od listopadu 2021. Ta například po myslivcích vyžaduje, aby ulovení zvěře složitě dokazovali takzvanými markanty (odříznutými částmi ulovené zvěře). Počítá také s tím, že by plán lovu musely stanovit obce s rozšířenou působností. Vycházely by přitom z posudků, které by musela zajistit a zaplatit státní správa vždy jednou za pět let pro každou honitbu zvlášť. To by při počtu přibližně 5 700 honiteb v ČR znamenalo náklady kolem 1,7 miliardy korun.
MZe chtělo novelou také maximálně otevřít možnosti lovu. Nově se tak umožňuje lov v noci, během sklizně nebo s pomocí noktovizorů (zařízení pro lov v noci). Ministerská novela by měla začít platit rok poté, co ji schválí poslanecká sněmovna. Od té chvíle by byla také zrušena všechna nákladná ustanovení posledního poslaneckého návrhu.
Projednání ve výborech
Novelu nyní čeká projednání ve sněmovních výborech – zemědělském a pro životní prostředí, které na to mají 30 dní. Poté se novela vrátí do Poslanecké sněmovny, kde se očekává tuhý boj mezi jejími zastánci a odpůrci, kteří hájí výše zmíněnou novelu z roku 2019, která by měla vstoupit v účinnost letos v listopadu.
Osm organizací, Asociace soukromého zemědělství ČR, SVOL - Komora soukromých lesů ČR, Český svaz ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Hnutí DUHA, Spolek vlastníků honebních pozemků a Svaz vlastníků půdy v tiskové zprávě uvedlo, že novela ani po přijetí a zapracování části připomínek odborných organizací neodpovídá dnešním potřebám. Uvádějí, že po nápravě nejpalčivějších problémů musí být vypracován nový myslivecký zákon, který bude reflektovat aktuální stav české krajiny.
TZ SVOL a dalších organizací k návrhu vládní novely zákona o myslivosti
Více informací najdete ve Světě myslivosti č. 4/2021.
Zpracováno s využitím TZ MZe a ČTK, redakce
