Předlohu, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, dolní komora významněji neupravila, jak požadovali někteří poslanci.
Pro novelu hlasovalo 121 ze 167 přítomných poslanců. Proti bylo 22 poslanců hlavně z řad ODS, ale taky KSČM a ČSSD. "To jsem opravu nečekal," komentoval výsledek hlasování ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Před tím přečkala návrh na zamítnutí, který podpořilo 39 ze 137 přítomných poslanců.
Národní parky
Sněmovna odmítla návrh Jana Zahradníka (ODS) na vypuštění pasáže, podle níž je dlouhodobým cílem ochrany národních parků i "zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů". Podle poslance to v podstatě znamená bezzásahovost. Bez podpory zůstal i další Zahradníkův návrh, podle něhož by i v nejcennějších částech parků byly možné zásahy "za účelem ochrany, obnovy a podpory ekologické stability lesních ekosystémů", což mohlo mířit na boj s kůrovcem.
V dolní komoře neuspěl ani návrh Jiřího Junka (KDU-ČSL), podle kterého by přírodní zóna musela tvořit v různých časových horizontech více než polovinu rozlohy národních parků. Například u Šumavy by se tohoto stavu muselo dosáhnout do 18 let. Už při prvním vymezení zón by území zařazené do nejcennější části Šumavy muselo tvořit nejméně 29 procent rozlohy parku. Junek neprosadil ani to, aby nejvíce chráněné přírodní zóny nebylo do budoucna možné přeřazovat do méně cenných zón. Předloha předpokládá čtyři. Ve Sněmovně neuspěl ani Jan Klán (KSČM), jenž žádal, aby pravidla pro národní parky upravily zvláštní zákony.
Novela přinese národním parkům podle ministerstva životního prostředí stabilitu, když stanovené zóny by se nesměly nejméně 15 let měnit, i otevírání národních parků, především Šumavy, šetrné turistice. Vymezí se například klidová území, zóny ochrany přírody, cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice.
Sněmovna do předlohy vložila Junkovu úpravu, podle které by stát nesměl v národních parcích prodávat žádné pozemky. Návrhy Zahradníka a Petra Bendla (ODS) na další omezení předkupního práva státu k pozemkům v parcích neprošly.
Oproti vládnímu návrhu Sněmovna posílila postavení rad národních parků. K členům patří i zástupci obcí a krajů a místních podnikatelů. Orgány ochrany přírody měly původně s radami pouze projednávat například návrh zón národního parku, klidových území, cest a tras. Na návrh výboru pro životní prostředí na tom bude muset být dohoda. Dolní komora pozměnila i ustanovení o možnosti provádět v národních parcích preventivní protipožární opatření. Bude nutné jejich projednání s orgánem ochrany přírody a budou se muset zohlednit cíle ochrany národních parků.
Pokračovala i debata o navrhovaných technických úpravách normy, konkrétně o té, která ruší jednu z novel zákona o Národním parku České Švýcarsko. Občanští demokraté si kvůli tomu vzali i přestávku, aby se vyjasnilo, zda je takový postup vůbec možný. Poslanec ODS Marek Benda kvůli tomu už dřív navrhl hlasovat v souvislosti s předlohou o ochraně přírody o zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb. Sněmovna na to ale dnes nepřistoupila. "Jsme přesvědčení o tom, že jde o přílepek, který není hlasovatelný," uvedl zpravodaj Robin Böhnisch.
Vyplácení újem za ochranu přírody
Z novely také vyplývá, že stát už zřejmě nebude platit státním organizacím mnohamilionová odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody.
Újma, kterou by mohly požadovat státní instituce spravující státní pozemky po státu, může dosahovat podle vyčíslení až 350 milionů korun ročně. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je nelogické, když stát platí vlastně sám sobě a navíc subjektům, které mají v zakládající listině zájem na ochraně přírody. Úprava se dotkne pozemků, jejichž vlastníkem je stát, nikoli státní podniky, řekl.
Kritici poukazovali na to, že předloha zakládá nerovnost vlastnictví. Zazněly i obavy z toho, že nynější novela může v budoucnu otevřít prostor pro vyloučení úhrady škody i soukromým vlastníkům.
Státní podnik Lesy ČR každoročně uplatňuje podle dřívějších informací náhradu újmy zhruba 72,5 milionu korun a s předlohou nesouhlasí. Vojenské lesy a statky přijdou podle důvodové zprávy až o 30 milionů korun ročně.
red.
