Senát nechce rozšíření bezzásahových zón na Šumavě
Rozloha druhé zóny má podle dnes podpořeného návrhu činit 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta parku. V druhé zóně se bude hospodařit šetrně vůči přírodě. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku by mohli podle změny zákona vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.
Za návrh se kromě koalice postavili i zástupci KSČM, podle nichž by měl být zákon upraven ve sněmovních výborech. Poslanci rozhodli o tom, že normu před dalším schvalováním posoudí výbory pro životní prostředí, zemědělský a pro veřejnou správu. Opoziční poslanci obecně uváděli, že zákon je předkládán ve spěchu, bez potřebné shody a že je v lepším případě polotovarem.
Zákon o Národním parku Šumava má podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) zavést jasná pravidla rozvoje parku, která by jeho budoucí ředitel ani ministr nemohli měnit. Chalupa to dnes řekl poslancům v úvodu projednávání sporného návrhu, s jehož podobou nejsou spokojeni ekologové, opozice ani někteří vědci, a proti níž vznikly i petice.
Ministr ale navrhovanou podobu zákona hájil s tím, že obecná podoba zákona by byla k ničemu. Návrh má rozšířit rozlohu nejpřísněji chráněné první zóny parku ze 13 na 26,5 procenta, přičemž v bezzásahovém režimu má být 22 procent plochy parku. Chalupa k tomu poznamenal, že za jeho předchůdce Martina Bursíka (SZ) byl po kalamitě způsobené orkánem Kyrill zaveden režim první zóny i pro část druhé zóny.
Ministr také uvedl, že konkurenční návrh Plzeňského kraje má rozsah první zóny zvýšit na 16 procent plochy parku, zatímco vědci požadovali až 30 procent. Reálný je proto podle ministra rozsah navržený zákonem. Rozloha druhé zóny má být 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. Chalupa uvedl, že procentuálního rozšíření první zóny by bylo možné dosáhnout snížením velikosti parku o rozloze 68 000 hektarů, tuto variantu ale odmítl.
Ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek podle ČT hodnotí výsledný projekt pozitivně. "V historii Národního parku Šumava přináší tento vládní návrh zákona největší první zónu. Zvětšuje ji o celých sto procent (...) a přináší největší reálně ponechanou plochu samotné přírodě, kde se nebude zasahovat," dodal Mánek. Upozornil také, že návrh zákona je projednaný v široké diskusi, která trvala více než rok a mohli se jí účastnit všichni aktéři všech stran a zájmů
Opoziční poslanci většinou obecně uváděli, že zákon je předkládán ve spěchu, bez potřebné shody a že je v lepším případě polotovarem. Zamítnutí předlohy nebo odeslání vládě k přepracování ale navrhovali spíše jen národní socialisté a zástupci Věcí veřejných. Věci veřejné dále odmítají také neregulované stavby sjezdovek, hotelů a těžby dřeva, které by podle nich nový zákon způsobil. Vládní návrh prý nijak nereaguje na dosavadní dvacetiletou praxi ochrany na území Šumavy. Zástupci VV Miroslav Petráň a Josef Novotný proto chtějí ve sněmovně předložit pozměňovací návrh, který připravili vědci a ekologové.
Trnem v oku mnohým ekologům i některým politikům je například lanovka spojující český lyžařský areál na Lipně s rakouským skiareálem Hochficht. "Prostředkem jedné z nejcennějších částí parku vede lanovka, to si myslíme, že je z hlediska ochrany přírody nemožné," myslí si předseda stínové vědecké rady NP Šumava Jakub Hruška. Stínový ministr životního prostředí ČSSD Vladimír Špidla ve své vyjádření uvedl: "Lanovka nerovná se rovnou zničení přírody, ale lanovka se může rovnat zničení řady mimořádně cenných prvků. Příroda má svoje vlastní pravidla a to, co vám připadá jako jednoduchý kompromis, tak to ve vztahu k pravidlům přírody kompromis není."
Podle místopředsedy Svazu obcí šumavského parku a starosty Horní Plané Jiřího Hůlky však návrh zákona o Šumavě zajistí lidem nové pracovní možnosti a zaručí tak, aby lidé ze Šumavy neodcházeli. "Za všechno hovoří příklad Nové Pece. V posledních letech ji opouští každý šestý obyvatel, protože tam nenajde žádnou práci," řekl pro ČTK. Prakticky podle něj skončila veškerá dřevovýroba. "Není co zpracovávat, protože stromy raději necháváme uschnout v lese, abychom tím náhodou neublížili přírodě," uvedl.
Zákon o Šumavě dá místním víc možností, míní starosta Horní Plané (ČTK)
Zástupci Hnutí Duha a přírodovědci Univerzity Karlovy dnes jako alternativu k návrhu ministerstva předložili pozměňovací návrh, který chtějí ve Sněmovně předložit poslanci Miroslav Petráň a Josef Novotný (oba VV). Ekologové a vědci chtějí, aby pod nejpřísnější ochranou v první zóně bylo až 52 procent území šumavského parku. Plná polovina parku by podle nich také měla být bezzásahová. Národní park Šumava patří mezi největší evropské parky. Většina parků v Evropě má přitom podle ekologů přes 75 procent území chráněno první zónou.
|
Ekologové chtějí rozšíření první zóny NP Šumava na 52 % území Ekologové a vědci chtějí zvětšit první, nejvyšší zónu ochrany Národního parku Šumava na 52 procent území, plná polovina parku by přitom byla bezzásahová. Pozměňovací návrh dnes představili zástupci Hnutí Duha a přírodovědci Univerzity Karlovy jako alternativu ke kritizovanému návrhu ministerstva životního prostředí, jehož další projednávání dnes podpořila Sněmovna. Ministerstvo chce normou nastavit jasná pravidla pro fungování parku. Ekologové ale upozornili, že ministerský návrh sice počítá se zvětšením první zóny, podíl bezzásahového území se ale zmenší. Vzácné lokality jsou prý v ohrožení. Ekologům se nelíbí ani vymezení první zóny tak, jak ji navrhuje ministerstvo, na základě vědeckého mapování proto vytvořili vlastní plán první zóny. "V některých místech byly do první zóny zahrnuty desítky let staré lesy, vzniklé samovolně v opuštěných vojenských prostorech. Naopak z ní byla vyřazena byť i přírodně cenná území v okolí obcí a v pásmu na hranici národního parku kvůli ochraně okolních hospodářských lesů před kůrovcem," uvedli ekologové na tiskové konferenci. V současnosti tvoří nejvzácnější první zóna 13 procent rozlohy parku, bezzásahové území je přitom podle ekologů zhruba na 30 procentech plochy parku. Tyto údaje o rozsahu bezzásahových zón ale ministerstvo odmítlo. "Bezzásahové území v současnosti tvoří 16.000 hektarů, oproti 18.000 hektarům, které navrhuje nový zákon o Národním parku Šumava, který připravilo ministerstvo životního prostředí," tvrdí. Podle ministerstva by se měla zóna celkově rozšířit na 26,5 procenta, bezzásahové území by tvořilo 22 procent rozlohy parku. Ekologové naproti tomu navrhují polovinu parku ponechat divoké přírodě, na dvou procentech bezlesí v první zóně by pak byla umožněna nutná péče kvůli ochraně vzácných rostlin, například na orchidejových loukách. Druhá zóna, kde by bylo umožněno šetrné lesní hospodaření, by tvořila 42,9 procenta plochy parku, třetí zóna pak 4,9 procenta. Pozměňovací návrh chtějí ve Sněmovně předložit poslanci Miroslav Petráň a Josef Novotný (oba VV). "Ekologistům v žádném případě nejde o 52 procent první zóny. Jejich cíl je za každou cenu vládní návrh zákona torpédovat tak, aby nakonec žádný zákon o Národním parku Šumava nebyl. Aby na Šumavě nebyla stabilita a dělo se tam to, co se děje posledních 20 let," reagoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Ten si od zákona slibuje větší stabilitu a lepší ochranu Šumavy. Při dnešním projednávání ve Sněmovně se Chalupa nechal slyšet, že procentuálního rozšíření první zóny by bylo možné dosáhnout snížením velikosti parku o rozloze 68.000 hektarů. Tuto variantu ale odmítl. Rozloha druhé zóny by měla být 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. Ministerský návrh zákona počítá do roku 2058 s postupným rozšířením prvních zón až na 35 procent plochy parku.Zdroj: ČTK |
red.
