Celosvětově byl rok 2023 dle NOAA nejteplejší v historii měření od roku 1850. Globální teplota převýšila o 1,18 °C průměrnou hodnotu za 20. století a o 0,15 °C průměrnou hodnotu dosud nejteplejšího roku 2016. Rovněž v Česku šlo o nejteplejší rok za období od roku 1961, pro které existují digitalizované databáze měření (odchylka +1,4 °C oproti průměru z let 1991–2020).
Pro zdravotní stav lesů byl však rok 2023 v České republice spíše příznivý. Výrazně teplotně podnormální a vlhký byl duben. I následující měsíce s nižšími teplotami přispěly k tlumení gradace hmyzích škůdců. Sucha se vyskytovala spíše lokálně a narůstající nepříznivá situace v letním období byla přerušena silnými srpnovými dešti. K výraznému proschnutí půdy došlo až ve druhé polovině září a v říjnu, kdy již sucho nemělo příliš výrazný vliv na vitalitu lesů. Projevilo se ovšem lokálně – například na postupujícím prosychání borovic ve středních Čechách.
Abiotickým příčinám poškození dominoval v roce 2023 vítr, který podle evidence poškodil dříví v objemu ca 1,6 mil. m3. Suchem bylo poškozeno ca 0,8 mil. m3, sněhem ca 75 tis. m3 a námrazou ca 21 tis. m3. Nahlášeno bylo dále ca 20 tis. ha pozorovaného žloutnutí smrku. Celkově lze výskyt abiotických škodlivých činitelů v roce 2023 hodnotit jako mírný.
Dominantní role mezi biotickými škodlivými činiteli patří stále dlouhodobě přemnoženému podkornímu hmyzu. V roce 2023 bylo evidováno téměř 3,2 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, regionálně nejvíce v Plzeňském kraji (ca 690 tis. m3), v Olomouckém (ca 392 tis. m3) a v Kraji Vysočina (ca 335 tis. m3). Celkově jde opět o výrazné snížení kůrovcových těžeb oproti roku 2022 (vrchol kalamity byl zaznamenán v roce 2020). Situace je ovšem nadále vážná a teplý a suchý průběh jarních měsíců a vegetačního období by mohl vést k opětovnému rozvoji kalamity. Kůrovcový základ je stále velmi vysoký a to zejména v některých oblastech západních a severních Čech a v Jeseníkách.
Evidovaný objem kůrovcového dříví vytěženého v roce 2023 podle okresů
Vývoj evidovaného kůrovcového dříví vytěženého v Česku v letech 1990–2023
Evidováno bylo napadení podkorním hmyzem také na ca 35 tis. m3 borového dříví, ca 6,5 tis. m3 modřínu, ca 4 tis. m3 jedle nebo ca 3,5 tis. m3 jasanu.
Listožravý hmyz představuje dlouhodobě méně významné škůdce lesních porostů. V roce 2023 byl evidován na rozloze ca 1,1 tis. ha. Za nárůstem stojí především poškození způsobená dospělci chroustů (ca 0,6 tis. ha) ve spojitosti se čtyřletým cyklem „chroustího roku“ na jihovýchodní Moravě. Rozsah poškození jehličnatých sazenic žírem dospělců klikoroha borového byl hlášen ze souhrnné výměry ca 4,9 tis. ha. Poškození drobnými hlodavci bylo evidenčně podchyceno na ploše téměř 450 ha.
Nejvýznamnějším zástupcem dřevokazných hub jsou i nadále václavky, na jejichž vrub bylo za rok 2023 hlášeno ca 122 tis. m3 vytěženého václavkového dříví. Velmi vážná je situace u jasanů, které ohrožuje především patogen voskovička jasanová, která je doprovázena původci kořenových hnilob a sekundárním výskytem lýkohuba jasanového. V roce 2023 vedla k evidovanému objemu ca 44 tis. m3 vytěžené jasanové dřevní hmoty. Sypavky byly evidenčně podchyceny hlavně na borovicích (ca 1,1 tis. ha). Mezi listovými skvrnitostmi dominovalo padlí dubové (ca 0,7 tis. ha). Opomenout nelze také překvapivý fenomén odumírání mladých modřínů, především ve Slezsku a na Moravě.
V současné době i v souvislosti se změnou klimatu vzrůstá riziko výskytu invazivních škůdců. Mezi ně patří například výše zmíněná voskovička jasanová, nebo síťnatka dubová, jejíž větší rozšíření bylo zaznamenáno poprvé v roce 2023 v okolí Lanžhota.
TZ VULHM
