Jeho cena kvůli přetlaku dřeva napadeného kůrovcem na trhu klesla pod 1 000 korun za metr krychlový, uvedli dnes zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) na tiskové konferenci.
Chtějí, aby jim Telička pomohl jednak s podporou této dotace, která by měla být pro vlastníky 3 000 korun na hektar, ale také aby posoudil, jestli by evropská legislativa neumožnila jednodušší zadávání zakázek státního podniku Lesy ČR.
SVOL tvrdí, že pokud nebudou mít lesníci peníze za prodej dříví, nezvládnou znovu vysazovat stromy a přijde ekologická kalamita. V současnosti se kůrovcová kalamita rozšířila z Moravy na Vysočinu a lesníci se obávají dalšího šíření v příštím roce.
Podle předsedy sdružení Františka Kučery klesla cena za metr krychlový kůrovcového dřeva hluboko pod 1 000 korun za metr krychlový, kdežto cena za pokácení stromu naopak vzrůstá. V lesnictví je tak nedostatek kapacit na zpracování napadeného dříví, ale také na samotné kácení. Nejúčinnějším způsobem boje proti kůrovci je přitom podle sdružení pořád rychlé pokácení a odvezení napadených stromů.
„Výhled na rok 2019 je téměř apokalyptický. V současné době je napadeno kůrovcem až 20 milionů metrů krychlových stojících smrkových porostů, z kterých se na jaře začnou rojit další brouci. V příštím roce mohou kůrovcové těžby dosáhnout až 50 milionů metrů krychlových, to je trojnásobek normálních ročních těžeb. Dřevařské zpracovatelské provozy u nás mají celkovou roční kapacitu 12,5 milionu metrů krychlových. Trh je zahlcen dřevem a dramaticky klesá jeho cena,“ upozornilo sdružení.
Vlastníci proto chtějí podporu od státu, který podle nich například pomáhá zemědělcům, když přijde suchý rok. Lesníci však podobnou podporu nemají. Lesníci by podle Františka Kučery od státu potřebovali také garanci platby při exportu dřeva na nové zahraniční trhy. Ve střední Evropě odbyt není, hodně se těží i v Rakousku a Německu.
SVOL požaduje od státu:
• Vyčlenit odpovídající finanční prostředky v rozpočtu ČR.
• Podpořit dotací na úhradu ztráty zpeněžení ve výši cca 3 000 Kč/ha.
• Změnit zákon o dani z příjmu - příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech tyto peníze potřebovat na zalesnění holých pozemků, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Tyto finance v lese potřebujeme již nyní na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu.
• Udělit pro lesnictví výjimku ze zákona o rezervách tak, aby rezerva na pěstební činnost nemusela být vázána na zvláštním účtu, ale mohla být pružně zapojována do čerpání – udržení finančních toků.
• Snížit DPH u palivového dřeva z 15 % na 10 %, ev. nulová DPH. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by tak nezbyly peníze na již výše zmíněné zalesňování.
• Co nejrychleji zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů (platba na plochu v lesnictví) – doporučuje členským státům i Lesnická strategie EU.
Podle vyjádření Richarda Podstatzkého-Thonserna, prvního místopředsedy SVOL je: „Kůrovcová kalamita zatím ekonomickou krizí, ale velmi rychle se může stát krizí ekologickou při nezalesnění stovek hektarů vzniklých holin po těžbě kůrovcové dřevní hmoty. Pokud soukromí vlastníci neobdrží dotace finanční podpory nebo daňové úlevy, nebudou schopni udržet kladné cash flow, nebudou mít prostředky na nákup sazenic a jejich výsadbu, vzniklé paseky se budou velmi rychle vysušovat a dojde k erozi půdy.“
Jako možné řešení proto R. Podstatzký-Thonsern navrhuje daňové úlevy, zejména na daň z příjmu z prodeje kůrovcové dřevní hmoty pro prvovýrobce - nezahrnovat do příjmu ovlivňující základ daně. Vzniklé peníze by byly využity na následnou obnovu porostů. Dále navrhuje snížení DPH u palivového dříví.
Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a člen předsednictva SVOL mluvil o kůrovcové kalamitě na Vysočině. Problémem v kraji je vysoké zastoupení smrku (cca 70 %) a velmi roztříštěná majetková držba, kde nestátní lesy zaujímají cca 60 %. Celkový počet vlastníků je 48 tisíc. Z toho velkých vlastníků nad 1 000 hektarů je pouhých deset a 33 tisíc vlastníků má majetek pod 1 hektar. Podle jeho slov je: „Boj s kůrovcem v těchto vlastnických poměrech velmi složitý.“
Jiří Svoboda dále shrnul důvody komplikací drobných vlastníků při zvládání kůrovcové kalamity a to zejména v těchto oblastech:
• Nízká informovanost drobných vlastníků o způsobech boje s kůrovci a špatný odhad časového prostoru, který mají na jeho likvidaci.
• Omezený přístup k prostředkům na ochranu lesa – výjimky byly uděleny až na konci sezony aktivity kůrovců.
• Nedostatek těžebních, přibližovacích a odvozních kapacit v regionu.
• Neexistence obchodních vazeb a s ní spojená neschopnost uplatnit dříví na trhu.
• Špatná dopravní přístupnost celé řady majetků.
• Významná část vlastníků (odhadem 40 %) má majetek vzdálený od svého bydliště a nekontroluje jej dostatečně intenzivně.
• Neexistence sdružení vlastníků, která v okolních zemích pomáhají vlastníkům čelit podobným problémům.
Více informací naleznete v kompletní tiskové zprávě SVOL z 3. 10. 2018 zde.
Podle TZ SVOL a ČTK (3. 10. 2018), red.
Komentáře
To jako že SVOL není sdružením vlastníků nebo že nepomáhá?