Novela lesního zákona
Vlastníci lesů pravděpodobně budou mít na jejich obnovu pět let místo nynějších dvou. Prodloužení lhůty přinese novela lesního zákona, kterou dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Prodloužení lhůty má umožnit přírodní obnovu lesů, a snížit tak vlastníkům lesů náklady na ni. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Lesnicko-dřevařská komora ČR označily normu za přijatelný kompromis.
Úprava je podle ministra zemědělství Marka Výborného nejvýraznější změnou lesního zákona posledních let. Nová pravidla mají motivovat zejména soukromé vlastníky lesů k tomu, aby s nimi nakládali s péčí řádného hospodáře. Hospodaření má být podle něj šetrnější, má zvýšit pestrost lesů a usnadnit jejich přizpůsobení se změnám klimatu.
Novela se nelíbí provozovatelům lesních školek, kteří se obávají snížení zájmu o sazenice kvůli změně pravidel. Ekologické Hnutí Duha a iniciativa Vědci pro les tvrdily, že novela umožní vysazovat do nestátních lesů monokultury. Podle zastánců předlohy tomu ale zabrání odborní lesní hospodáři a také to, že by vlastníci přišli o státní podporu.
Novela podle Marka Výborného počítá s tím, že na lesních pozemcích budou moci vznikat tůně, poldry a menší přehrady s celkovou plochou do 1 000 metrů čtverečních. Má také umožnit pastvu dobytka v lese po předchozím souhlasu jeho vlastníka. Dobu minimálního věku pro těžbu u běžného lesa má novela snížit z 80 let na 60 let, což má podle ministra umožnit přeměnu lesa na les bohatší na druhy stromů. Norma má mezi přestupky zařadit těžbu prováděnou v porostech mladších než 60 let nebo těžbu na ploše nad jeden hektar.
Vlastníci lesů budou mít podle novely méně povinností, zůstane ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Opatření lesníkům omezí hospodaření, návrh proto počítá s částečnou náhradou za zvýšené náklady.
Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Dostanou ji lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.
Boj proti odlesňování
Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci druhá dnes Senátem schválená novela ve vazbě na unijní nařízení. Cílem úprav je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů, podle kritiků je ale pro výrobce obtížné dostát požadavkům nařízení. Marek Výborný senátorům řekl, že nařízení z jeho pohledu představuje zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů a že se Česko snaží v rámci EU o jeho změny.
Novela také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Národní lesnický institut dostal přidělené nové činnosti, které překračují rámec hospodářské úpravy lesů. Na starost bude mít například boj proti odlesňování. Bude správním úřadem s patřičnými pravomocemi, má mít na starosti odborné činnosti podle lesního zákona.
Národní lesnický institut bude také sledovat a hodnotit stav lesů a zákon mu přidělí i odborné činnosti při dovozu dřeva. Vláda si od změny slibuje vybudování odborného zázemí a specializace ve vztahu k odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismů dosavadních úřadů. Česko podle Výborného odlesňováním netrpí.
Evropské nařízení, na které novela reaguje, už v minulosti kritizovali zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků. Vláda podle ministra dělá vše pro to, aby vyjednala úplné zrušení tohoto nařízení, jehož účinnost Evropský parlament už jednou odložil o 12 měsíců na závěr letošního roku. Ministerstvo zemědělství už dříve poukazovalo na to, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, požádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad.
Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí na trh nejen dřevěné výrobky, ale také produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa a kaučuku. Podniky budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojené s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Na základě rozhodnutí EU byla použitelnost nařízení odložena o jeden rok, a novela tedy vstoupí v účinnost k 1. lednu 2026.
Podle ČTK, red.






















Komentáře
https://www.forstpraxis.de/landwirt-weidet-schafe-einfach-im-wald-ist-das-legal-23705
" Na podporu své žaloby argumentoval, že sporná oblast byla od nepaměti pastvinou, nikoli lesem. Roste tam jen několik dubů, které byly pěstovány na palivové dříví. Oplocená plocha bez podrostu má rozlohu pouze 1 800 metrů čtverečních a není propojena s okolními lesními pozemky. Žalobce, farmář, požaduje změnu rozhodnutí správního soudu a zrušení rozhodnutí okresu. "
V němcích je dle zákona "les" ne PUPFL ale skupina stromů, někdy jsou ty zákony zvláštní. Dle toho mám taky na zahradě "les"