"Bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce, a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci," shodly se senátní výbory zemědělský a pro životní prostředí.
Horní komora by podle nich měla doporučit ministerstvu životního prostředí, aby zóny přírodní a přírodě blízké nepřesáhly polovinu rozlohy národních parků. Ministerstvo by také mělo odložit vyhlašování nových bezzásahových území v oblastech, kde smrky představují více než pětinu plochy lesů. Odklad by měl podle výborů trvat do doby, než se v Česku zastaví velkoplošné chřadnutí lesů kvůli suchu a přemnožení kůrovce.
Petiční výbor naopak uvedl, že chybí "relevantní údaje, které by prokazovaly, že chráněná přírodní území nebo přírodě blízká opatření při péči o les jsou zdrojem současné kůrovcové kalamity". Jejím hlavním faktorem je podle výboru sucho způsobené změnou klimatu. Výbor podpořil vládní kroky k řešení kůrovcové kalamity a také "vědeckými poznatky podloženou obnovu území zasažených kůrovcovou kalamitou, aby výsledkem byly stabilní a odolné lesní ekosystémy".
Petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy podepsalo přes 11 000 lidí. Reaguje na přijatou úpravu, podle níž má být bezzásahová zóna na více než 27 procentech plochy šumavského parku, a zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí, na 24,6 procenta rozlohy parku.
Podle ČTK, red.
