Aktuální stav a výhled vývoje
Z důvodu neúrody dubu zimního bude v lesních školkách pro rok 2026 zásadní nedostatek této dřeviny. Nedostatek tohoto sadebního materiálu se týká celého produkčního spektra lesních školek. Nejedná se o krátkodobý výkyv, nýbrž je to důsledek kombinace biologických, klimatických a technologických faktorů, výrazně omezujících možnosti rychlé reakce ze strany producentů.
Hlavní příčiny současného stavu
- podzim 2023 – neúroda žaludů DBZ i dubu letního (Quercus robur; DB)
- podzim 2024 – silná úroda žaludů DBZ i DB
- podzim 2025 – neúroda žaludů DBZ, lepší úroda žaludů DB
Dub zimní patří mezi dřeviny s nepravidelnou fruktifikací, velmi závislou na průběhu počasí. Silná úroda v jednom roce tak nemůže vzhledem k délce pěstebního cyklu a omezené možnosti skladování osiva kompenzovat výpadky v ostatních letech.
Čtěte také: Sdružení lesních školkařů ČR zveřejnilo mapu členů pro snadnou orientaci v nabídce reprodukčního materiálu
Omezení pěstebních technologií
Významnou roli hrají biologické a technologické limity jednotlivých typů sadby:
- Prostokořenná sadba dubu zimního: Pěstební cyklus trvá minimálně 2 roky. Nelze ho zkrátit bez negativního vlivu na kvalitu sazenic. Sazenice z výsevů 2024 vyprodány již na podzim 2025.
- Krytokořenná sadba dubu zimního: Pěstební cyklus činí 1 rok. Semenáčky nelze předržovat do další sezóny.
- Skladování osiva: Skladování žaludů DBZ po dobu delší než jeden rok je velmi problematické. Skladováno bývá omezené množství, dochází ke ztrátám klíčivosti a zvýšenému riziku houbových chorob.
Tyto skutečnosti výrazně omezují schopnost školek pružně reagovat na zvýšenou poptávku po sadebním materiálu.
Možná řešení vzniklé situace
Sdružení lesních školkařů ČR považuje za důležité otevřeně diskutovat o možných opatřeních ke zmírnění dopadů současného nedostatku:
1. Větší využití dubu letního
Dub letní je v současnosti dostupný v dostatečném množství a v mnoha stanovištních podmínkách může plnohodnotně nahradit dub zimní.
2. Maximální využití již vypěstovaného sadebního materiálu DBZ
Bez ohledu na to, zda se jedná o prostokořennou či krytokořennou technologii, je žádoucí efektivně využít existující produkci.
3. Zvážení použití jiných vhodných dřevin
V rámci příslušných hospodářských souborů doporučujeme zohlednit i další dřeviny odpovídající stanovištním podmínkám a dlouhodobým pěstebním cílům. Navrhujeme zkontrolovat si pěstební projekt, zda není dub zimní projektován na stanovištích, kde je možné využít dub letní. Kromě cílových hospodářských souborů 13 (přirozená borová stanoviště a stanoviště borových doubrav); 01 (mimořádně nepříznivá stanoviště); a 21 (exponovaná stanoviště nižších poloh), konkrétně SLT 1fN, 2N, 1K, 2K a 2M, kde je dub zimní výhradně doporučován jako dřevina základní cílová nebo dřevina meliorační a zpevňující, je dub letní na ostatních stanovištích doporučován nebo je možné kromě dubu zimního využít i dub letní. Jako dřevinu základní cílovou lze dub zimní nahradit i borovicí lesní. Aktuálně je dubu letního i borovice lesní v lesních školkách dostatečné množství.
4. Zvyšují-li vlastníci výrazně poptávku po DBZ, je z jejich strany třeba i adekvátní navýšení možnosti sběrů osiva, tj. vyznačení více porostů DBZ ke sběru a navýšení sběrů jeho osiva. Bez zajištění výrazného většího množství osiva DBZ není možné zvýšit produkci sazenic. Bez změny ve sběrech se nepovede dosáhnout navýšení produkce. Řešení, které se Sdružení lesních školkařů ČR snaží dlouhodobě prosadit, je smluvní pěstování sazenic z dodaného osiva nejen u DBZ, ale i u ostatních dřevin.
5. Druhová čistota v uznaných porostech DBZ, kde se vyskytuje i nemalý podíl letního (plodícího víc), se při sběru často neřeší. Pro školkaře tím nastává problém – osivo DB a DBZ nelze od sebe jednoznačně odlišit. Také determinace DBZ a DB bývá u jednoletých semenáčků obtížná, a ne vždy jednoznačná.
Nedostatek sadebního materiálu dubu zimního nelze zcela vyřešit za jedno vegetačního období. Jedná se o systémový problém, který vyžaduje realistické plánování obnovy lesa, flexibilitu při volbě dřevin a úzkou spolupráci mezi vlastníky lesa, projektanty i producenty sadebního materiálu.
Sdružení lesních školkařů ČR považuje za klíčové, aby odborná veřejnost byla o této situaci včas informována a mohla své pěstební záměry přizpůsobit reálným možnostem trhu.
Podle TZ SLŠ ČR, red.
Foto: archiv SLŠ ČR
