Návrh poslanců TOP 09, Pirátů a ANO počítá s tím, že by myslivecké úřady určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách namísto jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to podpořil s tím, že změny vychází z předloňského vládního návrhu.
Čtěte také: Lesní zákon (ČT1)
Čtěte také: Pomoci vlastníkům lesů vyrovnat se s kůrovcovou kalamitou by měla velmi pozorně sledovaná novela lesního zákona (ČRo Plus)
Podle kritiků včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou ale změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců. Poukázala na to i Jana Černochová (ODS). Podle ní by navíc zamýšlená povinnost státu zajistit pro každou z 5800 honiteb každých pět let posudek na plánovaný počet odlovené spárkaté zvěře znamenal náklady ve výši čtvrt miliardy korun.
Čtěte také: Skupina poslanců předložila pozměňovací návrhy k lesnímu zákonu, lesníci mají výhrady
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela má rovněž stanovit pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.
Stanovisko ČMMJ k návrhu novely lesního zákona najdete zde.
Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna s Tomanovým souhlasem nejspíš do zákona vloží zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu.
LDF MENDELU podporuje novelu zákona o lesích
Na území České republiky dochází k plošnému rozpadu především smrkových porostů. Postiženy jsou však porosty prakticky všech hospodářsky významných dřevin, bez ohledu na vlastnictví nebo způsob obhospodařování. Tato situace vznikla nejen v důsledku probíhajícího vlivu klimatických extrémů, nevhodné druhové skladby porostů, nevhodně zvoleným způsobem obhospodařování nebo i nešťastně provedenou reorganizací modelu státem obhospodařovaných lesů. V neposlední řadě je ale také příčinou neprovedení zásadních změn v našich zákonech a vyhláškách. Stávající legislativa je dnes již v mnoha směrech překonaná a neodpovídá moderním trendům hospodaření v lesích, využívajících tvořivých sil přírody k zakládání lesů druhově a strukturně bohatých.
V současné době je v Poslanecké sněmovně ČR projednáván návrh na změnu Zákona o lesích, který se snaží reagovat na některé nejpalčivější problémy, které je nutné urgentně řešit v souvislosti s obnovou odumírajících lesů. Na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně vznikl široký odborný tým, který se se zněním poslanci navrhovaných úprav zákonů již na počátku léta podrobně seznámil a zpracoval pro potřeby poslanců odborné stanovisko k návrhu. Přesto, že má tento tým k řadě formulací výhrady, podporuje a doporučuje přijetí navrhovaných změn jako nutný krok, vedoucí k ozdravení českých lesů.
„Klíčové je z pohledu obnovy ploch po kalamitě, mimo umělé výsadby, možnost využití všech tvořivých sil přírody prostřednictvím podpory přirozené obnovy různých druhů dřevin, včetně pionýrských, s cílem druhové a především genetické diverzity nové generace lesů. Jen takový les je schopen eliminovat očekávaná rizika predikovaná v souvislosti s klimatickou změnou," uvedl děkan LDF Libor Jankovský. Nezbytné je zajištění dostatečného časového prostoru pro vznik různorodých porostů nastavením delších lhůt pro zalesnění a podpora diverzifikace hospodaření v lesích jako nezbytného kroku ke stabilizaci lesních porostů proti působení stresorů.
„Nutné je také přijetí změn v myslivecké legislativě tak, aby škody zvěří nebyly zásadním limitem pro růst nové generace lesa. Plánování lovu zvěře musí být nastaveno tak, aby vytvářelo rovnovážný stav mezi zvěří a prostředím bez nutnosti nákladných opatření proti škodám okusem. Peníze státem investované do obnovy lesů budou neúčelně vynaložené, pokud nové porosty budou soustavně spásány spárkatou zvěří," uvedl Jankovský.
Současný návrh úprav je bohužel zaměřen jen na některé nejnaléhavější problémy, které ale neřeší celkovou koncepční změnu přístupu k hospodaření v našich lesích. Koncepční změnou může být jen zpracování nového věcného záměru Zákona o lesích, Zákona myslivosti, Zákona o ochraně přírody a také Zákona o podniku obhospodařujícím státní lesní majetek. V této záležitosti je možné navázat na již zpracované koncepční dokumenty, jako jsou Národní lesnický program II nebo Národní adaptační plán již schválené vládou.
Cílem Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně je snaha o hledání konstruktivního řešení současných problémů našeho lesnického a dřevařského sektoru. Akademičtí a výzkumní pracovníci k tomu rádi přispějí nejen výchovou nové generace progresivně uvažujících lesníků, ale i podílem na přípravě nového pojetí našeho lesnictví prostřednictvím nové legislativy, která umožní hospodaření v lesích za využití nejmodernějších poznatků.
Podle TZ LDF MENDELU, red.
Podle ČTK, red.
