Foto: archiv ÚHÚL
- Co bylo z vašeho úhlu pohledu těmi nejtěžšími úkoly na NIL2?
MK: Jednou z nejtěžších věcí bylo vysvětlit terénním pracovníkům, aby popisovali věci v terénu tak, jak je opravdu vidí, nikoli na základě různých pomocných údajů, map, zvyklostí atd. Tedy aby bylo šetření NIL opravdu nezávislé a aby byly striktně dodržovány pracovní postupy měření. Těžkým úkolem bylo také přesvědčit lidi v terénu, že každý změřený údaj má obrovský dopad na konečné výsledky NIL a že záleží hlavně na terénních pracovnících, jak kvalitní výstupy NIL poskytne.
- Jaké výsledky či vývoj vás při vyhodnocování NIL2 nejvíce překvapily?
MK: Mě osobně 10% podíl lesa, který je mimo PUPFL, a tedy i lesní hospodářské plány a osnovy, a nevztahují se na něj žádná ustanovení lesního zákona. Dále také výrazné rozdíly v poškození lesa zvěří mezi jednotlivými kraji.
RA: Asi žádný z výsledků mě nepřekvapil tak, že bych jej zde chtěl vyzvednout. Je to patrně tím, že jsme již měli k dispozici data a výsledky prvního cyklu NIL, ale také proto, že jsme v trvalém kontaktu se zahraničními organizacemi a experty, kteří mají s NIL o několik desetiletí delší zkušenost. Výsledky a vývoj NIL v těchto zemích jsou s naší situací dobře porovnatelné.
Dalším důvodem je fakt, že na každém výsledku se pracuje poměrně dlouhodobě – prakticky od okamžiku formulace zadání a přípravy pracovních postupů (v případě NIL2 šlo o období let 2009 a 2010).
K většině výstupů se tak dostáváme postupně a během tohoto období získáváme různé dílčí informace, na základě kterých se můžeme předběžně orientovat. V okamžiku získání finální hodnoty odhadu jsme na tento výsledek už jaksi naladěni, takže velká překvapení se v našem týmu spíš nekonají. Pokud nás výsledek přeci jen překvapí, je to pro nás impuls k opakovanému prověření celého postupu odhadu – včetně vstupních dat.
- Jak se vyvíjí plocha lesa a objemy dříví na PUPFL a mimo něj?
MK: V období mezi NIL1 a NIL2 došlo k nárůstu plochy lesa o 0,9 %. Na tomto nárůstu mají 70% podíl přírodní procesy, pouze 30 % přírůstu lesa je dílem člověka. Naopak úbytek lesa má z 95 % na svědomí člověk, konkrétně jde o 7 400 ha lesa za desetileté období a nejde tedy o malou výměru. V lesích mimo PUPFL se nachází 58,8 mil. m3 dříví bez kůry, to je 6,3 % z celkové zásoby. Zajímavý je však nárůst hektarové zásoby na těchto pozemcích (4,0 m3 b.k./ha), který je téměř třikrát vyšší než narůst zásoby v lesních porostech na PUPFL (1,34 m3 b.k./ha).
- Jakou výši těžeb jste zjistili při NIL2?
MK: Když odpovím jednoduše, tak velkou, a to ve výši 21,8 mil. m3/rok. Pro upřesnění, je to průměrný roční objem vytěženého dříví (hroubí) bez kůry zjištěný za desetiletou periodu mezi inventarizacemi, zahrnující i přírůst dříví na vytěžených kmenech. Je to vysoká těžba oproti všem stávajícím oficiálním statistikám, které uvádí výrazně nižší hodnoty.
Například Zelená zpráva z roku 2014 uvádí 15 mil. m3 b.k. Z hlediska objemu zásob NIL1 jsme tuto výši předpokládali a není pro nás žádným překvapením. Je nutné uvést, že NIL zjišťuje opravdu výši těžby na základě toho, zda strom byl vytěžen (uříznut), či nikoli. Do těžby je tedy zahrnut celý objem hroubí stromu v předpokládaném okamžiku těžby, nikoli objem, který byl prodán nebo vyvezen z lesa.
- Údaje NIL asi i přesto signalizují, že vykazovaná těžba (data Zelené zprávy) je dlouhodobě podhodnocená. Kde vidíte hlavní příčiny tohoto výrazného rozdílu?
MK: Osobně bych to přirovnal k velké sněhové kouli padající po holém svahu. Postupně z ní odpadávají kousky sněhu a dole pod kopcem je o poznání menší. Tak je to i s evidencí těžby na jednotlivých LHC, kde se postupně objem vytěženého stromu zmenšuje. Něco ukrojí nadměrky, něco prořez při manipulaci, určitý objem hroubí zůstane v klestu. Jistou část objemu ukrojí přejímky a různé přepočty na atro, lutro váhy, prostorové metry či jiné další hry s koeficienty. Nějaké dříví se samozřejmě omylem do evidence nedostane a z lesa tzv. uteče. Určitý objem dříví je bez evidence ponechán v porostu k zetlení. Výsledkem výše uvedených vlivů a dalších faktorů je pak obrovský rozdíl mezi údaji o těžbě podle NIL a podle ZZ. Je to tedy otázka definování toho, co nazýváme těžbou. Je to objem dříví, který jsme vytěžili, nebo objem, který jsme vyvezli z lesa a prodali? Podle mého názoru se objem skutečné těžby dá zjistit pouze inventarizačními metodami, nikoli na základě lesní hospodářské evidence, která eviduje spíše tzv. Removal – tedy to, co je z lesa odvezeno.
RA: Naším cílem v NIL dosud nebylo hodnotit tyto příčiny. Mluvíme zde o komplexním zadání, které nemůžeme exaktně řešit pouze s informacemi, jež byly získány při šetření NIL. V rámci NIL2 byl odhadován objem dříví, jež bylo v lesních porostech vytěženo, tj. objem hroubí fakticky pokácených stromů. Ten však obecně neodpovídá množství dříví, které bylo dále využito, respektive bylo umístěno na trh, prošlo firemním účetnictvím apod. Část podhodnocení dosavadních odhadů těžeb souvisí se skutečností, že údaje Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR (dále ZZ), přebírané od ČSÚ, jsou získávány na základě LHE (lesní hospodářské evidence). Ta téměř výhradně zobrazuje množství vytěženého dříví, jež prochází účetnictvím. S dalšími detaily provedení odhadu těžeb ČSÚ bohužel nejsem obeznámen.
Určitou představu si můžeme utvořit na základě situace v Německu, kde se touto problematikou zabývají podstatně déle. Průměrná roční těžba za období 2003–2012 byla německou BWI3 (Bundeswaldinventur, dritte Erhebung) odhadnuta na 75,7 mil. m3 b. k., zatímco podle dosavadní statistiky to bylo 56,8 mil. m3 b .k. (pro totéž období). Odhad na základě hospodářské evidence tedy činí 75 % odhadu podle německé BWI3. Absolutní velikost tohoto rozdílu, tj. 18,9 mil. m3 b. k., se téměř blíží roční těžbě v celé ČR podle NIL2 (aktualizovaný odhad je 21,8 mil. m3 b. k./rok). Mezi příčinami tohoto rozdílu je kromě těžebních ztrát zmiňována chybějící databáze informací o těžbách v soukromích lesích (přibližně 48 % všech lesů v Německu) a dále neregistrovaný podíl palivového dříví, který podle jedné ze studií činí 54 % celkového rozdílu uvedených odhadů těžeb. Těžební ztráty (nadměrky, manipulace, ponechání hroubí v porostech) byly v Německu odhadnuty mezi 3,6 % a 7,6 % z celkového objemu těžby – v závislosti na skupině dřevin.
Průměrný odhad těžby podle ČSÚ (publikovaný též v rámci ZZ) je na úrovni zhruba 73 % odhadu NIL2. Podle mého názoru nelze očekávat, že by situace u nás měla být výrazně odlišná. Podíl soukromých lesů je v ČR sice o něco nižší než v Německu, co se však týká celostátní evidence těžeb probíhajících v soukromých lesích, je situace nejspíš obdobná.
Do nedávné doby zůstávala vlastníky předávaná LHE nezpracována u státní správy lesů. Změna nastala až s implementací evropské směrnice o uvádění dříví na trh, tzv. EUTR, kdy kolegové z ÚHÚL začali údaje LHE od státní správy přebírat a zpracovávat.
Pro hypotézu o mezerách v evidenci těžby, respektive zpracování palivového dříví, hovoří i vyšší disproporce odhadů těžby podle ČSÚ a NIL2 v případě listnatých dřevin. Odhad těžby listnáčů podle ČSÚ činí 52,8 % odhadu NIL2 (pro jehličnany je to 75,7 %). Pro porovnání – podle švýcarské LFI3 (Schweizerisches Landesforstinventar, 2004–2006) činí tento podíl 90 % (jehličnany) a 76 % (listnáče).
Co se týká množství dříví ponechaného v lesích bez zpracování, domnívám se, že se zde nejedná o množství, které by mohlo pozorovanou disproporci výrazně ovlivnit. A to i přesto, že mezi NIL1 a NIL2 došlo k navýšení odhadu ležícího mrtvého dříví ve formě hroubí z 18,2 ± 0,7 mil. m3 s. k. (6,7 ± 0,3 m3 s. k./ha) na současných 26,8 ± 3,1 mil. m3 s. k. (9,6 ± 1,1 m3 s. k./ha, předběžný odhad včetně kusů s délkou do jednoho metru).
Tento rozdíl považuji převážně za důsledek změny postupu šetření v terénu. V NIL2 je použit postup založený na transektech, který umožňuje měření i ve velmi komplikovaných podmínkách např. nahromaděných kmenů či větví. Tuto domněnku podle mého názoru podporuje i odhad projektu CzechTerra 2015, který byl získán na základě stejného postupu měření v terénu jako v případě NIL1. Odhad činí 15,4 mil. m3 s. k. (5,5 m3 s. k./ha).
Odhady těžby dříví podle NIL2 mohou být ovlivněny též použitými objemovými tabulkami (ÚLT). Na základě vlastních analýz nad daty pokácených vzorníků jsme zatím nezjistili žádné významnější systematické odchylky tabulek ULT od skutečných objemů hroubí v kůře. Osobně se domnívám, že větší roli mohou sehrávat použité koeficienty pro převod na hmoty bez kůry (podle vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb.), které považuji za poměrně hrubé. Nepředpokládám, že by vlivem objemových tabulek a koeficientů pro převod na hmotu bez kůry docházelo k chybám přesahujícím několik málo procent.
Vlastníci lesů: Rozdíly v evidenci vytěženého dříví a výstupech NIL jsou způsobeny odlišnými metodami zjišťování objemu dříví
V České republice se ročně vytěží průměrně 16 milionů m3 dříví, z toho více než polovina ve státních lesích. Lesníci z celé Evropy využívají pro měření vytěženého dříví jinou metodiku, než jakou použil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v loni zveřejněné Národní inventarizaci lesů (NIL). Proto se údaje liší.
Metodika použitá v dokumentu NIL pracuje se statistickými daty a snaží se modelově rekonstruovat zásoby či těžby dříví za poslední desetiletí. Lesníci však postupují jiným způsobem. Fyzicky měří každý kus či hráně dříví. Rozdíl v datech NIL a statistikou vykázané těžené hmoty je tedy vysvětlitelný diametrálně odlišnou metodikou měření. „Dobereme se vždy k rozdílným výsledkům, které se od sebe mohou lišit řádově až o desítky procent," uvádí generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Každá zvolená metodika si s sebou navíc nese určitou statistickou pravděpodobnost chyby ve výsledku. Jde také o to, jakým účelům má daná metodika sloužit. V NIL se zpětně zjišťoval objem vytěžené dřevní hmoty, která již v lese není a nelze ji tedy fyzicky změřit. Jde spíše o modelování pravděpodobného stavu před těžbou, což má ukázat trendy mezi jednotlivými cykly národní inventarizace lesů, jež se opakují po dekádách. „Účelem inventarizací není a nemůže být v desetiletém horizontu přesně zpětně dovodit těžbu dřeva v jednotlivých letech. Takto to nefunguje v žádném státě Evropy, kde se s inventarizací pracuje," pokračuje Daniel Szórád. V Německu či ve Švýcarsku má inventarizace lesů delší tradici než v ČR. I přesto jsou tam znatelné rozdíly mezi objemem dříví zjištěným v rámci NIL a skutečně vykázaným. Ve Švýcarsku představuje rozdíl 15 %, v Německu 25% a v Rumunsku 30 %, zatímco prezentovaný rozdíl v ČR činí v průměru 20%. Žádný z těchto států neinterpretuje zjištěné rozdíly jako důsledek krádeží dříví, ale využívá ho pro posuzování trendů mezi jednotlivými cykly inventarizací.
Podle studie se ztrácí vytěžené dřevo. Je to fata morgána, žádné nechybí, tvrdí ředitel Lesů ČR (aktualne.cz)
Lesníci pátrají, kam zmizely miliony kubíků dřeva. Mohou chybět kvůli krádežím i různým způsobům měření (Hospodářské noviny)
Reakce ALDP na článek HN „Lesníci po inventarizaci Lesů pátrají, kam zmizely miliony kubíků dřeva" (TZ ALDP)
Rozdíly ve výstupech NIL a vlastní evidencí zaznamenali také další zástupci vlastníků lesů v zemi. „Pro měření vytěženého dříví používáme ověřené metody praktikované v celé Evropě. Metody měření dříví nastojato i měření pokácených sortimentů se vlivem pokroku technického vybavení dále zpřesňují. Komu jinému by mělo více záležet na tom, jaký objem dříví se skutečně vytěží, než soukromým vlastníkům lesa. Tak velké rozdíly, jaké uvádí NIL, bychom museli okamžitě zaznamenat, například na čerstvých pařezech nebo holých, vytěžených plochách. Nic takového ale neregistrujeme," říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Podle ředitele Vojenských lesů a statků ČR Josefa Vojáčka je v České republice navíc zaveden na základě nařízení Evropské unie systém náležité péče. „Podle něj je možné dohledat nelegální dřevo uváděné na trh. Nic takového jsme ale nezaznamenali," doplnil.
Zdroj: TZ LČR, VLS a SVOL
- Jak byste vybrané konkrétní výstupy NIL zohlednili v provozní praxi?
MK: Začal bych změnou metodiky tvorby lesních hospodářských plánů tak, aby zásoby dříví a etát podle LHP více odpovídaly skutečnosti a nebyly tu rozdíly oproti NIL v řádu desítek procent. Prostě přijmout fakt, že dříví v lese je mnohem více, než se uvádí v LHP, a také se ho těží více, než uvádí oficiální evidence.
RA: NIL není navržena ani primárně určena pro účely provozní praxe. Zde vidím spíše roli LHP, které zmiňuje kolega Kučera. NIL2 přinesla zajímavé výsledky z oblasti produkce a využívání dřevní hmoty. Ty bychom měli využít v ekonomických úvahách o výnosech z lesního majetku a optimálních postupech jeho správy.
- Troufnete si jako lesníci přeci jen říci, jaká opatření by na základě výstupů NIL měla, mohla být aktuálně provedena?
MK: Za mě je to již zmíněný převod lesa mimo PUPFL do PUPFL, tak aby se v těchto lesích mohlo standardně hospodařit podle platné legislativy.
Dále by to bylo stanovení regionálního cíle ohledně změny dřevinné skladby, věkové struktury nebo škod zvěří. Vzhledem k výrazným odlišnostem v jednotlivých krajích nelze uplatňovat stejná opatření, jako jsou ta určená pro úroveň státu. Také bych zcela změnil způsob evidence těžby, aby evidované množství bylo opravdu těžbou a nikoli množstvím oficiálně uvedeným na trh.
RA: Kromě zcela konkrétních opatření, která jmenuje kolega Kučera (asi bychom našli i mnohá další), bychom měli nastavit procesy regionálního plánování rozvoje lesů, jež budou vyvážené vzhledem ke všem funkcím lesů.
Dále, řada problémů a nedostatků lesnického sektoru má podle mého názoru řešení v resuscitaci královny lesnických disciplín – hospodářské úpravy lesů (HÚL). Především na lesnických fakultách, svým dílem v soukromé sféře a svým dílem také u nás v ÚHÚL. Jsem názoru, že HÚL, má-li lesnímu hospodářství vůbec k něčemu být, nemůže být spoutána desítky let starými stereotypy. Mohli bychom začít například tím, že by se metody NIL začaly na odpovídající úrovni vyučovat na lesnických fakultách. Absence alespoň základního vzdělání lesníků v této oblasti výrazně omezuje šíři a hloubku diskuze na témata stavu našich lesů a možností jeho ovlivňování – nad úrovní konkrétního lesního majetku.
To, že se HÚL podařilo v ČR oživit, poznáme nejlépe podle méně překvapivých výsledků některého z dalších cyklů Národní inventarizace lesů.
Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 12/2016.
Děkuji za odpovědi.
Jan Příhoda (25. 11. 2016)
Více informací o Národní inventarizaci lesů je možné nalézt v přílohách NIL Lesnické práce a na www.nil.uhul.cz.
Komentáře
Zde zakomponované otázky a odpovědi pochází z původního rozhovoru otištěného časopisem Lesnická práce v prosinci 2016 (LP 2016). Jako spoluautor se s plnou odpovědností hlásím výhradně k tomuto původnímu rozhovoru (LP 2016).
Radim Adolt,
21. ledna 2017