Na otázku, co si myslí o vyhlášení nového národního parku Křivoklátsko Robin Böhnisch odpověděl pro Aktuálně.cz, že ho považuje za pravé místo pro vznik nového NP vzhledem k jeho zajímavosti z hlediska přirozenosti a biodiverzity středoevropského opadavého lesa. A dalším kandidátem by podle něj mělo být rozšíření Krkonošského národního parku o Jizerské hory.
Údajně to bylo v plánech už ve 20. letech minulého století, a později i v 50. letech před tím, než byl v roce 1963 vyhlášen KRNAP. „Jizerské hory jsou pokračováním Krkonoš. Přírodovědecky je to stejné pohoří, tyto dvoje hory odděluje jenom jméno. Bylo by milé mít v Krkonošském národním parku Jizerskohorské bučiny, které jsou nově v UNESCO. I tam je podobná historie a kultura obhospodařování, například podobné květnaté louky jako v Krkonoších. Je to jeden celek, kterému by slušel stejný status ochrany,“ uvedl Robin Böhnisch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podle Robina Böhnische spočívá hlavní výhoda národního parku oproti chráněné krajinné oblasti v jednotné péči o přírodu. V CHKO se podle něj musí složitě dohadovat podmínky ochrany přírody a hospodaření se správci lesů. „Kdežto lesy v národních parcích patří pod správu parku a složitá jednání tak odpadávají. Obě skupiny - lesníci i ochranáři - jsou součástí jedné organizace a vše si vyříkají interně,“ řekl.
Při vyhlašování národního parku nebo jiného chráněného území se podle Robina Böhnische vždy objeví množství obav a iracionality. Za opodstatněný argument považuje jen strach z nárůstu počtu turistů. Změna statutu zvláště chráněného území však podle něj na to má minimální vliv. Obce, pro které je tento argument významný, mají navíc na řízení národního parku podstatný vliv. „Ze zákona jsou zastoupeny v radě parku a bez rozumné dohody s nimi nevyhlásíte klidová území, nevymezíte cesty, neschválíte zásady péče. Žádný soudný ředitel parku proto obce neobejde. Nikdy se to nestalo,“ dodal Robin Böhnisch.
Podle Aktuálně.cz, red.
Celý rozhovor najdete zde
