Ilustrační foto: VÚLHM, v. v. i.
Vzhledem k rozsahu kalamity, propadům cen dřeva, limitovaným zpracovatelským kapacitám a minimálním možnostem obrany menších vlastníků lesa je podle našeho názoru nutné systematicky řídit obranné akce na celostátní úrovni, zařadit výjimečné postupy a vyčlenit na boj s kalamitou finanční prostředky v řádu miliard korun.
„Ochrana lesa je založena na preventivní činnosti. Při jejím opomenutí, ať již z jakýchkoliv důvodů, dochází k exponenciálnímu množení škodlivého hmyzu. Musíme konstatovat, že v současné době jsme za hranicí účinnosti běžných opatření, která mohou vlastníci lesů i státní správa lesů aplikovat," řekl Vít Šrámek, náměstek pro výzkum.
VÚLHM jako součást účinné strategie na celostátní úrovni navrhuje:
• Na základě podrobného vyhodnocení současného stavu napadení lesů kůrovcem rozdělit lesní celky v ČR podle priority obrany tak, aby bylo zabráněno rychlému vzniku a šíření ohnisek v dosud méně poškozených oblastech.
• Soustředit těžební kapacity na zpracování kůrovcové hmoty v prioritních oblastech, a to i za cenu zastavení úmyslných mýtních těžeb.
• Výrazně posílit finanční i technickou podporu pro včasnou asanaci kůrovcové hmoty přímo v lese – na odvozním místě a u pařezu.
• V nejpostiženějších oblastech vyhlásit krizový stav.
• Poskytnout maximální součinnost menším vlastníkům lesů, včetně zajištění těžebních kapacit a asanace kůrovcového dřeva.
• Zajistit státní odkup dřeva za ceny, které umožní vlastníkům obnovu lesních porostů, nebo jinak kompenzovat nestátním vlastníkům lesů ztráty způsobené dramatickým poklesem cen dřeva.
• Urychleně novelizovat předmětnou legislativu.
• Motivovat nárůst kvalifikované pracovní síly v sektoru lesního hospodářství, a to z domácích i ze zahraničních zdrojů.
Současná kůrovcová kalamita je podle tiskové zprávy VÚLHM důsledkem jak extrémního průběhu počasí především v letech 2015 a 2018, tak dopadů dlouhodobě působících nepříznivých socioekonomických faktorů, mezi které patří v první řadě nedostatečné těžební a asanační kapacity vedoucí k pozdnímu zpracování napadených stromů, pomalé zpracovávání větrných polomů či zhroucení trhu se dřevem. Nepříznivý vývoj započal již v roce 2003 v důsledku sucha a vysokých teplot, druhou vlnu kalamity nastartoval orkán Kyrill v roce 2007 a třetí, aktuální, sucho a vysoké teploty roku 2015. Průběh počasí v roce 2018 již tak nepříznivou situaci ještě zhoršil. Obdobně se situace zhoršila v různé míře v celé střední Evropě.
Současný rozsah poškození lesů překonává jak odumírání lesů vlivem imisí ve druhé polovině 20. století, tak holožíry bekyně mnišky z let 1917–1927. Kůrovcovou kalamitou jsou nejvíce zasaženy kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský, Vysočina, Středočeský (jižní část), Jihočeský a Plzeňský. Kůrovcová ohniska ale v různé míře vznikají na území celého státu.
V roce 2016 bylo v celostátním měřítku zaznamenáno kolem 4 mil. m3 smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 již šlo o zhruba 6 mil. m3 a v letošním roce se očekávají těžby ve výši až 10 mil. m3 (pro srovnání, před vznikem současné kalamity se historicky nejvyšší kůrovcové těžby pohybovaly v rozpětí 2–3 mil. m3). Vzhledem k eskalaci kalamity se zvyšuje rozdíl mezi objemem vytěženého kůrovcového dříví a celkovým množstvím hmoty, která je v porostech fyzicky napadena.
„Pro rok 2018 odhadujeme celkové napadení kůrovcem na 15 až 20 milionů metrů krychlových, což představuje objem celoročních řádných těžeb. Podcenění této situace může vyústit v ještě horší stav našich lesů," řekl Miloš Knížek, vedoucí útvaru Lesní ochranné služby VÚLHM.
Vývoj objemu vytěženého smrkového kůrovcového dříví od roku 2000 s odhadem pro rok 2018. Zdroj: VÚLHM
V lesích Česka je podle dostupných údajů kolem 500 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, z čehož 350–400 mil. m3 je přímo ohroženo přemnožením lýkožrouta smrkového. Pokud se nezmění přístup, v roce 2019 či 2020 bude kalamitou bezprostředně ohrožena či již přímo zasažena většina smrkových lesů státu.
Napadení kůrovcem a následné těžby narušují statickou stabilitu smrkových porostů. Do budoucna tak hrozí riziko poškození lesů větrnými kalamitami, které mohou předčit polomy z let 2007 a 2008, kdy došlo k poškození zhruba 15 mil. m3 dřevní hmoty. Problémy vznikají již v současné době na rozsáhlých kalamitních holinách, a to z hlediska zajištění dostatku kvalitního a odpovídajícího sadebního materiálu a kapacit pro zalesňování i ochrany výsadeb především listnatých dřevin před zvěří.
Objem smrkového kůrovcového dříví podle okresů v roce 2017. Zdroj: VÚLHM
Je nutné ve spolupráci vlády, zástupců vlastníků, odborných institucí i zákonodárných orgánů najít možnosti řešení. V současné době nejde o záchranu smrkových monokultur, ale o zachování funkčního lesního hospodářství jako takového, včetně všech jeho celospolečenských funkcí.
Více informací o současném přemnožení lýkožrouta smrkového naleznete zde.
Podle TZ VÚLHM (13. 9. 2018), red.
Komentáře
Přiložená mapka vypovídá jednak o okrscích, kde vysoké zastoupení listnáčů lýkožroutům na smrku nepodlehne (dolní toky Labe a Moravy).
A pak MOŽNÁ taky o tom, jak jsou nebo nejsou poučeni kolegové sloužící v oblastech, kde probíhala tzv. "první kůrovcová kalamita za existence LČR". Tím myslím léta 1994/1995, která TZ nevzpomíná. I některé revíry na bývalém Brumově např. Oranžová nebo světle hnědá? Hmmm, to by mohlo být relativně v cajku.
(Investigativní Vladimír třeba vytvoří report z terénu.)