Rozhovor s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Josef Vojáček se ujímá vedení státního podniku Lesy ČR v provozně i ekonomicky nejsložitější situaci v historii největšího správce lesů v ČR. Souběh nepříznivých okolností v podobě dopadů sucha, rozvoje kůrovcové kalamity, problémů s odbytem dříví a propadem jeho cen, nedostatku kapacit a omezené flexibility zákona o zadávání veřejných zakázek je hlavní výzvou, s níž bude muset bojovat.

Řízení Lesů ČR

- S jakými pocity jste se potýkal, když jste se rozhodoval, zda budete kandidovat na post generálního ředitele LČR?
Jedním slovem schizofrenními. S vojenskými lesy i Lesy ČR jsem spjat po dlouhá léta a myslím si, že v obou podnicích mám s kolegy velmi dobré vztahy. Když se ale podíval na situaci v lesnictví, řekl jsem si, že se musím řídit bonmotem „když můžeš, tak musíš". Takže jsem nabídl Ministerstvu zemědělství v rámci výběrového řízení svou vizi, která byla výběrovou komisí přijata, a nyní mám nějaký časový prostor k tomu se ji pokusit realizovat.

- Zkuste stručně shrnout ty nejpodstatnější problémy Lesů ČR.
Pro lesy v České republice i pro Lesy ČR je to jednoznačně sucho a klimatická změna. Důsledky se projevují kůrovcovou kalamitou, ale i chřadnutím jiných druhů dřevin – sledujeme grafiózu jilmu, nekrózu jasanu, václavku na smrku, ale i větší křehkost a náchylnosti porostů ke škodám abiotickými vlivy, zejména větrem. Toto se projevilo velmi negativně na stavu lesních porostů, které byly proředěné po zásazích proti kůrovci a po těžbě souší. Dalším problémem Lesů ČR je nedostatek kapacit a středoevropský rozměr dopadů klimatické změny a kolapsu trhu s dřívím. Specifickým problémem Lesů ČR je financování dopadů klimatických změn.

- Můžete problémy s financováním dopadů sucha a kůrovcové kalamity konkretizovat?
V průběhu posledních pěti let Lesy ČR odvedly do Fondu zakladatele 30 miliard korun, navíc na dani z příjmu právnických osob odvedly dalších 5 miliard korun, což je 35 miliard korun čistého peněžního toku, který ze státního podniku odešel. Aby mohly být tyto finanční prostředky odvedeny, byly zhruba před dvěma až třemi roky rozpuštěny rezervy na pěstební činnost a další rezervní fondy. Rezervní fond je totiž nutné nejdříve v rámci účetnictví zrušit, aby byly uvolněny prostředky, které musí být jinak vázány na krytí rezervních fondů. Typickým příkladem je zákonná rezerva na pěstební činnost, kdy celá výše této rezervy musí být složena na vázaném účtu a finanční prostředky jsou tak v podstatě nedotknutelné. Tímto postupem se stav finančních prostředků na účtech LČR velmi ztenčil a LČR tak byly přenastaveny na průběžné provozní financování. Bohužel dopad kalamity a kolaps trhu s dřívím způsobily, že příjmy nestačí ani na vlastní provoz firmy a ta je měsíčně v provozní ztrátě.

- Musím se zeptat, za jakých okolností bylo tedy rozhodnuto o zrušení rezervních fondů?
Rozhodnutí o výši odvodu do Fondu zakladatele bylo činěno na základě zákona a rozhodnutí o zrušení rezervních fondů bylo nutným důsledkem.

- Uvědomuje si podle vašeho názoru politická reprezentace závažnost situace v lesích a možné dopady sucha a kůrovcové kalamity? Jste člověk, který se setkává s ministrem zemědělstvím, má vhled do politického dění...
Zcela určitě ano. Protože se na čelních funkcích v oboru pohybuji poměrně dlouho, mohu letošní rok poměřovat s předešlými a klimatické změny a hospodaření ve státních podnicích jsou nyní v hledáčku politiků mnohem výrazněji. Celou záležitostí se zabývá několik pracovních skupin na úrovni Ministerstva zemědělství nebo vlády. Záležitosti týkající se hospodaření v lesích jsou pravidelně projednávány na zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, na výboru pro životní prostředí, Senátu Poslanecké sněmovny, jsou také pravidelnou součástí porad na Ministerstvu zemědělství.

- Když je činnost politiků intenzivní, proč stále nejsou konkrétní výstupy příliš vidět? Mám na mysli zejména pomoc všem vlastníkům lesů.
Myslím, že mnoho výstupů vidět je. V letošním roce proběhla novelizace vyhlášky 101 na vyhlášku 74. Ano, na můj vkus je už velmi dlouho v připomínkovém řízení novela vyhlášky 83, definující a upravující podíly MZD. V meziresortním připomínkovém řízení je novela zákona o lesích. Co se týče legislativy, vidíte na poměry našeho oboru smršť změn. Co se týče vlastních změn v hospodaření, tak sledujeme diskuze politického charakteru, které se týkají politiky Ministerstva zemědělství ve vztahu k soukromým vlastníkům lesů. Lesy ČR pro řešení situace začaly vyrábět jeden milion kubíků dříví, které bude skládkováno, a další objemy dříví budou ponechány tzv. „nastojato". No a samotným důkazem, že se v lesích něco děje, je také vlastní výše těžby v roce 2018, která bude po rekordní úrovni v roce 2017 ještě „rekordnější".

- V posledním roce se stále častěji objevují návrhy, aby Lesy ČR zajistily své financování prostřednictvím úvěrů. Vzhledem k situaci na trhu s dřívím, ale i k prognózám vývoje výše kůrovcových těžeb – považujete toto řešení za správné? Nemělo by financování proběhnout spíše ze strany zakladatele?
Zákon o státním podniku neumožňuje žádné transfery finančních prostředků ze státního rozpočtu do státního podniku. Státní podnik funguje jako jakákoli jiná korporace. Tudíž je asi jedno, jestli to považuji za správné, ale je to jediné možné. Pokud firma nebude mít dostatek provozních prostředků, tak si samozřejmě bude muset půjčit. My určitě nebudeme čekat s rukama v klíně. Budeme hledat možnosti dalších příjmů a budeme se snažit šetřit. V úvodu jste se mě ptal na krizové řízení – jednou ze zásad krizového řízení je i nalezení úspor ve všech oblastech, kde to jen trochu půjde.

Kůrovcová kalamita

- Jaký je odhad kůrovcových těžeb Lesů ČR pro rok 2018?
Zatím pracujeme s číslem 11 milionů kubíků.

- Určitě zkoušíte prognózovat vývoj i pro příští rok. Jak vypadá váš odhad kůrovcových těžeb na rok 2019?
Naše aktuální odhady se pohybují na úrovni 14 milionů kubíků.

- Jakou část ze zmíněných 11 milionů kubíků máte už letos vytěženu?
Za období leden až srpen je to necelých sedm milionů kubíků.

- Myslíte si, že se podaří vytěžit všechno?
Zbývající množství zatím není všechno pokryto smluvními vztahy, ale samozřejmě budeme dál pracovat na tom, abychom to zvládli.

- Jak hodnotíte přístup Lesů ČR k ochraně lesa v posledních třech letech? A bude se váš přístup v tomto ohledu nějak měnit?
To je opravdu těžká otázka. Nemyslím si, že by se Lesy ČR v ochraně lesa chovaly výrazně jinak než ostatní vlastníci a byly na tom v řešení dopadů sucha nějak významně hůř.
Naše budoucí strategie bude jednoduchá: neustálé vyhledávání aktivních kůrovcových stromů, jejich těžba a asanace. Změna bude hlavně v tom, že porosty sterilních souší budou prozatím ponechány svému osudu. Kapacity, které by se věnovaly těžení těchto souší, se budou věnovat vyhledávání a těžbě a asanaci nalétnutých stromů. Obranná opatření budeme provádět tam, kde mají smysl, a množství se bude řídit novelizovanou vyhláškou, tam nic nového nevymyslíme. Preference bude v mechanické asanaci s vyzkoušením všech způsobů. Efektivní způsoby asanace, které budou v souladu s legislativou, budou součástí komplexních zakázek.

- Jedním z opatření, kterým se v roce 2017 Ministerstvo zemědělství pokusilo reagovat na kalamitní situaci, bylo zastavení veškerých úmyslných těžeb smrku a borovice. To se setkalo s odporem u části soukromých a obecních vlastníků. Dnes je tento krok znovu ve hře. Jak jej z pohledu LČR vnímáte?
Toto opatření má určitě smysl, protože v České republice máme zhruba 500 harvestorových uzlů a celkovou kapacitu na zpracování cca 20 milionů kubíků dříví. Už teď víme, že nahodilá těžba v příštím roce bude zřejmě vyšší. Oblastí, kde nejsou problémy s kůrovcovou kalamitou po letošním suchu, moc nebude, proto vidím úsporu kapacit zákazem úmyslných těžeb smrku jako smysluplné řešení. Lesy České republiky nepočítají nejméně v horizontu příštích dvou let s prováděním jehličnatých úmyslných těžeb.

- Neměli by tedy i dřevozpracovatelé přijmout určitý podíl na řešení aktuálních problémů?
Ano, ale v mnoha případech se setkávám s názorem: „A co tedy stát bude dělat?" Já si myslím, že by se měl každý zeptat: „Co může dělat každý z nás?" Jestliže Lesy ČR budou skládkovat své dříví, pak se i jednotliví dřevozpracovatelé musí například zamyslet nad výstavbou svých skladů nebo pronájmem skladovacích ploch. Na řešení situace bychom se měli podílet rovným dílem. A já vidím smysl ve spolupráci, nevidím například důvod šermovat před smluvními partnery pokutami, když smlouva dává velký prostor pro nastavování pravidel a pro dohody. Myslím si, že jediná cesta je v dohodě, jsme všichni na jedné lodi a musíme k tomu takto přistupovat.
Za nekorektní považuji přístup „státe, řeš to" a stejně tak bych považoval za nekorektní přístup „státe, neřeš to". Musíme se do budoucna dostat ke strategii, kdy na tyto krizové situace budou existovat automatické scénáře, které začnou rutinně fungovat. To, že bude foukat vítr, že bude ledovka, že se objeví nějaké hmyzí kalamity, je prostě nabíledni a nemělo by to pro nás být překvapení.

- Zmínil jste pomoc státu. Ta může mít mnoho podob. Dokážete si na základě vlastních zkušeností představit skutečně efektivní kroky státu, které by mohly vlastníkům lesů pomoci?
Určitě je to podpora asanace dříví a podpora obnovy lesa. Poslední číslo, které bylo zveřejněno Ministerstvem zemědělství, se pohybovalo na úrovni 90 tisíc korun za hektar v oblasti obnovy lesa, to považuji za poměrně slibnou výši podpory. Obzvlášť když si uvědomíme, že státní vlastníci hospodaří bez těchto prostředků.

- V posledních letech se také hodně mluví o navyšování vlastních kapacit Lesů ČR např. vznikem kalamitního střediska nebo posílením jednotlivých lesních závodů. V jaké fázi se tento záměr nachází a kde vidíte z hlediska například těžebních kapacit cílový stav?
Můj pohled na cílové organizační schéma LČR počítá s tím, že vlastními kapacitami bychom měli pokrýt výkony lesních závodů. U lesních správ nevidím přechod k vlastním kapacitám vůbec reálně a rentabilně. Počítám s tím, že budeme pokračovat v outsorcovaném modelu. Není to o tom, že bychom mávli kouzelným proutkem a mohli systém změnit. Kapacity na trhu nejsou a nové nevzniknou, nebo jen hodně pomalu. Administrativní zázemí, kapacity pro vedení vlastních lidí lesní výroby nebo zázemí pro strojovou techniku LČR nemají a jejich zřízení by trvalo velmi dlouho. Model musí obsahovat činnost ve vlastní režii prostřednictvím lesních závodů, už jen pro ověření cen a postupů.

- Opravdu se lesní závody stanou modelem pro ověření cen? K tomu zatím nikdy nedošlo.
Existují studie, které uvádějí, že relevantní cenotvorné množství pro český trh je zhruba jeden milion kubíků. Dnes těží lesní závody 600 tis. m³ ročně. Domnívám se, že v budoucnosti budeme schopni prostřednictvím lesních závodů těžit milion kubíků a data používat i pro ověření některých cen.

- Navýšení kapacit lesních závodů znamená, že si službu budou najímat lesní závody, nebo že nakoupíte harvestory a přijmete personál?
Lesní závod by měl fungovat ve vlastní režii, nikoli nákupem služby. To je problém stávajícího modelu, kde sice hovoříme o tom, že na lesní správě vypomáhá lesní závod, ale ve skutečnosti je tam externí subjekt a lesní závod pouze nakupuje od tohoto externího subjektu práce. To nelze nazvat výpomocí lesního závodu.

- Zdá se racionální omezit těžbu sterilních kůrovcových souší, ale i provozně náročné dotěžování porostů v kalamitních epicentrech. Dokážete si představit realizaci tohoto postupu při stávající legislativě a nastavení fungování státního podniku a budete o toto řešení usilovat?
Toto řešení si dokážu představit a rád bych ve spojení s vědeckými kapacitami i s nevládními organizacemi v tomto našel nějaký systém a hlavně soulad s legislativou. Myslím však, že to nebude jenom rozhodnutí LČR, ale i jiných vlastníků.

Obnova lesů

- Po kalamitě bude čekat vlastníky lesů složité období obnovy porostů. Ze strany ekologických aktivistů a částečně i ze strany MŽP je žádána takřka eliminace smrku při obnově lesa. Jaký je váš názor na použití smrku?
Rozhodně na smrk nezanevřeme. Samozřejmě nehodláme zakládat smrkové monokultury, to se již desítky let neděje. Zastoupení smrku u LČR v předkalamitní době bylo zhruba 51 procent. Domnívám se, že smrk je dřevina, která je velmi plastická a která bude mít své místo v dřevinné skladbě vždy. Ať už v příměsích, na místech, kde se smrk přirozeně zmlazuje, nebo tam, kde je dostatek vody. Může velmi dobře fungovat i jako přípravná dřevina. Cestu při pěstování smrku vidím také například ve zkráceném obmýtí.

- V kalamitních epicentrech není reálné zalesnit vše v zákonných lhůtách. Budete ve větší míře žádat o odklad zalesnění?
Dnes vidím pozitivní přístup státní správy ve vztahu k žádostem o odklad zalesnění, případně odklad zajištění, ale nejsem přítelem toho, aby se toto objevilo přímo v lesním zákoně, protože by to mohlo vést k plošnému zneužívání. Domnívám se, že lesník by měl o obnově přemýšlet. Měl by přemýšlet, kde využije přirozené zmlazení, kde má smysl čekat na nálet, kde se objeví buřeň...
Budeme klást důraz na to, aby lesník rozhodoval sám, případ od případu. A pokud požádá o odklad zalesnění nebo zajištění, musí umět žádost odborně zdůvodnit. Věřím, že v takovýchto případech nebudou ze strany státní správy lesů tomuto postupu kladeny překážky.

- Jak by měla v základních rysech vypadat skladba budoucích porostů Lesů ČR?
Již dnes obnovujeme poměrně širokým mixem dřevin a v tom je třeba pokračovat. Za smysluplnou považuji například strategii 3 x 20 – to znamená, že nejméně tři dřeviny jsou zastoupeny dvaceti procenty a ostatní v příměsích. Musíme též pracovat s přípravnými dřevinami, kde lze s výhodou využít například i smrk. Určitě je na místě diskutovat i o minimálních počtech sazenic, kde je pro přípravné dřeviny nesmyslně nastaven zbytečně vysoký hektarový počet. Zde musíme diskutovat o nižším počtu a o práci s cílovými dřevinami.
Bohužel obnova lesa dnes často sklouzává z odborné roviny do podoby různých klišé a zkreslených mediálních představ či aktivit typu „vyfoťte znovu obnovovanou monokulturu smrku a pošlete ji svému poslanci".

- Kolikrát jste se jako generální ředitel Lesů ČR dostal do lesa?
Kupodivu už dvakrát, a to se zemědělským výborem Poslanecké sněmovny na Telčsku a na Bruntálsku.

- Co budete považovat za úspěch vašeho působení v čele Lesů ČR?
Za úspěch bych považoval to, když se budu domnívat, že se věci pohnuly tím správným směrem, a hlavně, když se to nebudu domnívat sám...

Celý rozhovor najdete v říjnové Lesnické práci.

Děkuji za rozhovor (18. 9. 2018, aktualizace dat po představení tendru 2019+ 27. 9. 2018),
Jan Příhoda