Rozhodčí doložka je zvláštní doložka ve smlouvě, která zakládá pravomoc rozhodců k rozhodování případných sporů z této smlouvy vzniklých, a to namísto obecných soudů. Rozhodčí řízení neboli arbitráž je tedy alternativním řešením soudních sporů. V České republice se v porovnání se zahraničím jedná o zatím méně využívaný institut.
Mechanismus rozhodčí doložky
- Jaké jsou hlavní výhody rozhodčí doložky ve smlouvách?
Mezi hlavní výhody rozhodčí doložky a následně rozhodčího řízení patří především rychlost, efektivnost a vykonatelnost rozhodčích nálezů po celém světě.
Průměrná délka řízení před Mezinárodním rozhodčím soudem v Praze při Českomoravské komoditní burze Kladno (PRIAC) nepřesahuje tři až pět měsíců do vydání vykonatelného rozhodčího nálezu. U obecných soudů přitom může řízení trvat i několik let. To se pak logicky odráží také v tom, že spor u rozhodčího soudu vychází zpravidla výrazně levněji než u soudu.
Strany mají také možnost volby rozhodce, který má odborné znalosti a zkušenosti v dané oblasti, zatímco soudce je přidělen náhodně a nemusí být seznámen s problematikou konkrétního odvětví.
Mezi další výhody patří důvěrnost a neveřejnost rozhodčího řízení, které chrání citlivé informace a obchodní tajemství smluvních stran. Na rozdíl od toho soudní řízení je veřejné a přístupné třetím osobám včetně novinářů.
Konečně bych rád zdůraznil možnost mezinárodního uznávání a vymahatelnosti rozhodčích nálezů prakticky po celém světě. Rozhodčí nálezy mohou totiž být uznány a vykonány v téměř 160 zemích podle newyorské Úmluvy o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958. Na rozdíl od toho soudní rozsudky mohou být uznány a vymáhány v zahraničí poměrně obtížně.
- Jak obecně funguje mechanismus rozhodčí doložky?
Když obchodní partneři vyjednávají obsah smlouvy, dohodnou se také na začlenění rozhodčí doložky do smlouvy. V té se stanoví, u jaké rozhodčí instituce bude rozhodován případný spor, zpravidla se stanoví také počet rozhodců. V doložkách mezi stranami z různých zemí se typicky uvádí také místo, jazyk a jaký právní řád se na rozhodování sporu použije.
Pokud pak vznikne spor, žalující smluvní strana se obrátí se svou žalobou na rozhodčí soud, který je určen v rozhodčí doložce, a požádá o zahájení rozhodčího řízení. Rozhodčí soud pak vyzve žalovanou stranu k předložení jejího stanoviska.
Pokud spor rozhodují tři rozhodci, zpravidla navrhuje každá ze stran jednoho rozhodce. Tito rozhodci se pak dohodnou na předsedovi tříčlenného senátu, případně jmenuje předsedu rozhodčího senátu předseda rozhodčího soudu.
Ústní jednání je zpravidla nařízeno v Praze, ale může být na základě dohody stran konáno i jinde, případně i v zahraničí.
Na závěr vydá rozhodčí soud rozhodčí nález, který obsahuje výrok a v odůvodnění právní a faktické závěry, proč bylo rozhodnuto tak, jak bylo rozhodnuto, a jsou zde odůvodněny rovněž náklady rozhodčího řízení. Rozhodčí nález je poté doručen stranám sporu a je pro ně závazný. Proti takovému nálezu se už nedá odvolat.
Rozhodčí doložka v lesnicko-dřevařské smluvní praxi
- Pokud se podíváme na rozhodčí doložku v lesnicko-dřevařské smluvní praxi, jak běžný je to instrument?
Je pravda, že rozhodčí doložka v lesnicko-dřevařské praxi není příliš užívána, ačkoli by mohla přinést řadu výhod, zejména při obchodování se zahraničními partnery. Jsou to jednotky ročně.
- Kdy byste doporučil do smlouvy mezi lesnicko-dřevařskými subjekty zakomponovat rozhodčí doložku?
Doporučil bych do smlouvy mezi lesnicko-dřevařskými subjekty zakomponovat rozhodčí doložku, zejména pokud se jedná o smlouvu s mezinárodním prvkem, tedy pokud jsou obchodní partneři ze zahraničí. V takovém případě by rozhodčí doložka umožnila smluvním stranám vyhnout se složitostem a nejistotám spojeným se soudním řízením v zahraničí, jako je volba příslušného práva, jazyka, soudce či výběr zahraničních advokátů. Zásadní výhodou je také vymahatelnost rozhodčího nálezu v téměř 160 zemích světa, jak už jsem uváděl.
Rozhodčí doložka je ale v principu vhodná pro všechny, kdo chtějí mít spor rozhodnut rychle, efektivně, levně a diskrétně. Jinými slovy, sepsání rozhodčí doložky k rozhodčímu soudu PRIAC, který může spory v lesnicko-dřevařské praxi zpravidla rozhodovat, je z obchodního hlediska logickou volbou při uzavírání jakékoliv smlouvy v oboru lesnictví či dřevařství.
Štěpán Holub
Štěpán Holub je advokátem společnosti Holubová advokáti s.r.o. a členem předsednictva Mezinárodního rozhodčího soudu v Praze při Českomoravské komoditní burze Kladno (PRIAC), kde předsedá lesnicko- dřevařské sekci.
Celý rozhovor najdete v únorovém čísle LP