Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
„Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 °C, což je o 0,72 °C nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 °C více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Údaj 1,5 stupně je významným symbolickým mezníkem. Na klimatickém cíli udržet globální teplotu pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se totiž země světa dohodly na klimatické konferenci OSN v Paříži v roce 2015. Průměrné teploty by se nad touto hodnotou neměly pohybovat v dlouhodobé perspektivě několik desítek let.
„Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí,“ uvedla Samantha Burgessová ze služby Copernicus.
„Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech," doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. „Budoucnost máme v našich rukou - rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu,“ dodal.
Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.
Celou tiskovou zprávu služby Copernicus najdete ZDE.
I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.
„V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry,“ uvádí rovněž zpráva. „Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě,“ dodávají meteorologové.
Nárůst globální teploty vzduchu při zemském povrchu oproti referenčnímu období před průmyslovou revolucí v letech 1850-1900 na základě několika souborů globálních teplotních dat zobrazených jako roční průměry od roku 1967 (vlevo) a jako pětileté průměry od roku 1850 (vpravo). Zdroj: C3S / ECMWF
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
Podle ČTK, red.
