Ing. Jan Václavík
Lesnicko-dřevařská komora ČR
- Co považujte za nejdůležitější události a úspěchy LDK v roce 2020?
Čas tak rychle utíká, že se musím nejdříve zamyslet, co se vlastně událo v roce 2020 a co bylo jen pokračováním věcí, které začaly již dříve.
Rozhodně se rok 2020 zapíše do dějin jako rok koronavirového onemocnění SARS-CoV-2, známějšího spíše jako covid-19. Důsledky všech protichřipkových opatření je jen obtížné předvídat, ale už nyní lze říct, že dopady pocítili a pocítí všichni naši členové, a myslím, že nakonec to budou pro všechny dopady negativní. Zde jsem hodně zklamaný ze selhání orgánů Evropské unie a absencí jednotných pravidel, které by mohly zmírnit negativní dopady této krize v celém schengenském prostoru.
V samotném lesnicko-dřevařském světě české republiky patří asi mezi největší událostí vyústění všech kulatých stolů našeho ministerstva, kde se díky víceméně jednotnému postupu všech oborových organizací a institucí povedlo zajistit rekordní přísun peněz na řešení problémů spojených s kůrovcovou kalamitou a důsledky předchozích suchých let. I když peníze dostávají zejména vlastníci a správci lesa, promítl se jejich pozitivní vliv do celého odvětví. Poprvé se podařilo, aby mezi příjemce takovéto dotace patřily i lesní státní podniky LČR, s.p., a VLS, s.p., které jsou prostřednictvím Společenstva státních podniků spravujících lesy ve vlastnictví státu i našimi členy, tedy členy LDK ČR.
Zde bych chtěl poděkovat všem, kteří se těchto jednání účastnili, za vstřícnost a konstruktivnost. Dík patří jak kolegům z komory, tak i kolegům z ostatních lesnických zájmových organizací i panu ministru Tomanovi a jeho týmu vedenému panem náměstkem Mlynářem. A zde nejde jen o peníze na straně příjmové, ale i o peníze na straně výdajové, kdy se povedlo zpřesnit výklad některých daňových dopadů, a to nejen na naše členy, ale na všechny subjekty podnikající v lese. Obnova lesů je zde naplňovanou prioritou číslo jedna.
Cítím, že i přes covidová omezení se u nás na komoře zvyšuje tempo takové té běžné mravenčí práce, která se většinou týká legislativních a strategických procesů v ČR i v EU.
A dobré je, že se i díky počasí podařilo dohonit konečně na většině míst republiky vlnu šíření kůrovcové kalamity, takže růst objemu kalamitních těžeb se zastavil.
No a na závěr této otázky jsem si nechal jako jednu z nejdůležitějších událostí roku 2020 vznik Lesnicko-dřevařského fondu, který jsme založili v závěru roku na půdě Lesnicko-dřevařské komory. Zde nás samozřejmě čeká ještě hodně práce a musíme své záměry představit na mnoha úrovních našich oborů, ale základní kameny byly položeny. Pokud vás toto téma zajímá, odkázal bych čtenáře na rozhovor věnovaný tomuto tématu v listopadovém čísle Lesnické práce. A i zde děkuji všem, kteří fond podpořili anebo to teprve udělají.
- Kde vidíte největší výzvy pro LDK v roce 2021?
Pro nás v Lesnicko-dřevařské komoře to bude rozhodně zprovoznění Lesnicko-dřevařského fondu a příprava a realizace jeho prvních projektů. Zde si hodně slibuji zejména v posílení a zkvalitnění komunikace našich problémů směrem k odborné i laické veřejnosti.
Musíme rovněž zintenzivnit práci a komunikaci ve vztahu k institucím Evropské unie. U některých projektů a záměrů, které se tam na nás chystají, jsem byl pár dní dokonce přesvědčen, že se jedná o žert a nikoliv o seriózní záměr (10 % lesů se má přeměnit na bezzásahovou zónu atp.). Zde bych považoval za úspěch, kdybychom se časem dostali z pozice „připomínkovače za pět minut dvanáct" do pozice, kdy budeme vlastní návrhy předkládat. To znamená opět hledání společných průsečíků a zájmů s dalšími hráči nejen u nás v ČR, ale i v Evropě. Sám jsem netušil, jak je tohle obtížná práce a kolik času to zabírá. Takže rok 2021 bude spíše jen milníkem na cestě k tomuto cíli než rokem, kdy to budeme mít hotovo. Samozřejmě budeme pokračovat ve všech procesech, které jsme rozběhli v roce 2020. Zkoušíme například zlepšit a zkvalitnit práci komory založením odborných sekcí. Prací v sekcích bychom mohli zlepšit kvalitu našich připomínek i návrhu a posunout se tím na vyšší úroveň kvality všeho, co pro lesnicko-dřevařský sektor děláme a máme dělat. A nejsou to jen věci týkající se lesa a lesnické legislativy. Je to třeba i podpora využití českého dřeva s přidanou hodnotou v Čechách. A tím jsme se zase vrátili k našemu fondu, který by měl být k tomuto jedním z nástrojů.
- Jak hodnotíte vývoj trhu s dřívím v roce 2020 a jaká je vaše prognóza pro letošní rok (2021)?
Jak už jsem psal, podařilo se na většině míst republiky dohonit vlnu šíření kůrovcové kalamity, takže růst objemu kalamitních těžeb se zastavil. To způsobilo v kombinaci s jinými, zejména zahraničními vlivy zastavení propadu cen jehličnatého dříví. Takže očekávám, že v roce 2021 ceny dříví porostou, a dokonce v některých sortimentech dříví bude možná i chybět. Hodně zde naznačí i vývoj počasí, které nás v roce 2021 čeká. Bude pokračovat srážkový trend roku 2020, nebo bude zase sucho? Já doufám, že bude pršet, déšť lesu přinese vláhu a jeho vlastníkům lepší peníze za dřevo a zpracovatelům za jejich výrobky.
Neumím naopak prognózovat dopady covid-19 opatření. Ale zde se bohužel naopak domnívám, že všeobecný propad průmyslu bude mít negativní vliv i naše odvětví.
V roce 2020 začaly některé procesy v našem oboru, u kterých si myslím, že rovněž nepřinesou pro náš trh mnoho dobrého. Nikoliv ze zbabělosti, ale proto, že zde odpovídám jako předseda předsednictva Lesnicko-dřevařské komory, a nikoliv jako nepolitická osoba, však nebudu zatím konkrétní. Nakonec se mohu mýlit, a tak tomu dejme šanci.
Závěr mých odpovědí by měl být optimistický. A taky bude. Jsem přesvědčen, že si nakonec s cenami dříví, turbulencemi počasí i turbulencemi na trhu poradíme. A přežijeme i divoké nápady našich a zejména evropských politiků. Možná to bude chtít více pracovat a více spolu navzájem komunikovat, abychom se mohli v rámci celého sektoru lépe podporovat, ale zvládneme to jako vždy. K tomu budeme potřebovat trochu štěstí a v těchto „koronavirových" časech i hodně zdraví. A to vám všem do roku 2021 přeji.
Ing. Tomáš Pařík
Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
- Kde vidíte nejpodstatnější momenty a úspěchy z hlediska ALDP za rok 2020?
Osobně jsem názoru, že se nám v době covidové podařilo dobře komunikovat se všemi klíčovými hráči na trhu ku prospěchu sektoru jako celku, a za to chci všem kolegům poděkovat. Komunikace mimo jiné umožňuje stabilizaci prostředí a odpovídající aktivitu při zvládání krizové situace. Výkony všech složek sektoru byly rekordní a mnoho kolegů si mnohdy sáhlo při řešení kalamitní situace na dno svých sil. Na to si dovolím být za členy ALDP taktéž hrdý, i když to možná většinová společnost takto vnímat nemusí. Jakkoliv bude určitě mnoho subjektů, které se budou chválit za získání dotací pro vlastníky lesa, tak si neskromně dovolím konstatovat, že i s naším přispěním na dotace dosáhly téměř všichni vlastníci a správci lesa, včetně Lesů České republiky, a mohou je tedy použít pro obnovu lesa. Doufám, že tak učiní absolutní většina vlastníků, nicméně že ani přesto do budoucna nebudou spoléhat na dotace jako na stabilní příjem. Jsem přesvědčen, že do budoucna by dotace, pokud mají vůbec být, měly především směřovat k proplacení výkonů, které umožňují v lesích udržitelně hospodařit, a nikoliv nehospodařit.
- Kde z hlediska lesnických firem a dřevozpracujících podniků vnímáte největší výzvy roku 2021?
Jakkoliv nám příroda trochu pomohla a letošní rok nebyl z pohledu dopadů klimatických změn prozatím tak kritický, nemáme zdaleka vyhráno. Před lesáky stojí povinnost obnovit lesy. Kalamita není u konce a můžeme pouze doufat, že nám příroda dá čas se nadechnout. Většina dřevozpracujících podniků zažívá hospodářsky pozitivní roky, neboť se potkala silná poptávka po výrobcích ze dřeva a kalamitní situace omezená na střední Evropu. Snížila tak ceny dřeva na historické minimum. Doufejme, že se poptávka udrží i v následujícím roce a že nás nepotká další kalamita nebo jiný negativní jev. Situace může být komplikovaná i pro firmy dodávající služby v lesnictví, protože ve chvíli, kdy přijde silný pokles poptávky po těžební činnosti, již musí mít provedeny kroky k redukci kapacit, jinak se dostanou do stejné situace jako dnes vlastníci lesa, a samozřejmě to platí i pro zpracovatele, kterým výrazný posun na straně nabídky surového dřeva či výrobků může jejich ekonomickou situaci opět takřka ze dne na den změnit. Držme si tedy vzájemně pěsti. Stabilita je klíčová pro efektivní fungování každého sektoru s dlouhým výrobním cyklem závislým z velké části na přírodních podmínkách.
- Jak hodnotíte vývoj trhu s dřívím v roce 2020 a jaká je vaše prognóza pro letošní rok (2021)?
Trh s dřívím za rok 2020 vykáže s největší pravděpodobností absolutní rekord ve vývozu surového dříví. Celkově vytěženým objemem se zřejmě budeme blížit rekordnímu roku 2019. Na jedné straně je dobře, že se dřevo podařilo z velké části prodat, na druhé straně to má dopad na jeho cenu a budoucí dostupnost pro lokální spotřebu. Dle všeho poměrně výrazně klesly zásoby neprodaného dříví v lesích a dařilo se i likvidovat suché porosty z minulých let. Při současné úrovni poptávky po kulatinových sortimentech může být situace v prvních měsících roku napjatá. Dřeva pro industriální zpracování bude ještě v příštím roce zřejmě dostatek. Omezí se možnosti vývozu dané cenou a budeme s napětím čekat na vývoj počasí a rozlohy lesů postižených dopady klimatické změny, především kůrovci.
Přeji nám všem pevné zdraví, štěstí a dostatek pozitivní energie nejen v roce 2021.
Ing. Jiří Pohan
Česká komora odborných lesních hospodářů
- Jaký byl rok 2020 poznamenaný epidemií covid-19 z pohledu odborných lesních hospodářů?
Covidová epidemie nás hospodáře a naši práci v roce 2020 zasáhla asi o něco méně než ostatní obory. Pohybujeme se většinou ve volné přírodě a kontakty s ostatními máme menší. I tak jsme museli změnit způsob styku s vlastníky a pracovníky v lesích. Lidi nevozím v autě, scházíme se až v lese, při kontaktu v kanceláři používám roušku. Sám jsem byl v karanténě (negativní nález) právě v době potvrzování dotací na kůrovcové dříví. Doklady jsem tehdy přenechával žadatelům ve speciální schránce, kde ležely 24 hodin, a hovořili jsme jen venku na dálku. Problémy jsou i v těžbě a dopravě dřeva, mnozí dodavatelé a dopravci z okolních států mají problémy s přechodem hranic. Občas se některé práce musí odložit, protože se lidé dostávají do karantény.
Více než covid nás tížil kůrovec a další problémy. Dostatek srážek nakonec kůrovce na Vysočině nezastavil. Trápíme se s odbytem, obrovské problémy máme s přístupem do lesů a skládkováním dřeva na zemědělských pozemcích, kde řešíme neustálé spory s dotovanými zemědělci. Velmi náročné bylo zvládnout žádosti o příspěvek na kůrovcové dřevo, kdy jsem právě v době dovolených musel zpracovat a potvrdit více než 120 žádostí. Vlastníci začínají s obnovou lesů, což pro nás znamená spolupracovat při plánování zalesnění a další agendu při administraci dotací. Jsme rádi, že se rozšířilo spektrum podporovaných činností v obnově lesů o oplocenky a údržbu kultur.
Mrzí nás, že příspěvky na kůrovce byly nakonec zkráceny o 25 %, když MZe pracuje s rozpočtem v desítkách miliard. Společnost tak stále ukazuje, že ji problém kůrovce až tak nemrzí a politicky důležitější je dotovat zemědělství. Pozitivní věci přinesla i novela lesního zákona a pro nás bylo důležité také navýšení sazby za činnost OLH, na které jsme čekali osm let, v době, kdy nám v rozpadajících se lesích neustále roste objem práce.
Do roku 2021 přeji všem kolegům a vlastníkům hodně sil a samozřejmě zdraví. Věřme, že i tento rok bude mokrý a na kůrovci se to již projeví.
Ing. Jana Kostelníková
Sdružení lesních školkařů ČR
- Jak se průběh počasí v roce 2020 odrazil na školkařských provozech?
Rok 2020 byl pro nás, lesní školkaře (a myslím, že nejen pro nás), v mnoha směrech velmi specifický. Po několika letech výrazného srážkového deficitu přišel rok, který kromě čtyř měsíců svými měsíčními srážkovými úhrny výrazně překonal normál. Tato skutečnost se promítla i do školkařské produkce.
Jarní sezona 2020 byla pro pěstování prostokořenného i krytokořenného sadebního materiálu poměrně příznivá, i když nižší množství srážek v březnu a zejména dubnu mělo za následek občasné propadávání již vysazených sazenic na exponovaných holinách. V některých školkařských provozech došlo u jarních síjí k poškození vyklíčeného semenného materiálu pozdním mrazem. Nemohu nezmínit i dopady první vlny pandemie covid-19 na školkařské provozy. Během ní poskytovalo SLŠ ČR svým členům výraznou informační podporu včetně individuálního poradenství.
Mezidobí jarní a podzimní školkařské sezony, již několik let začínající rychlým nástupem léta, probíhalo z hlediska počasí bez výrazných ztrát, s výjimkou občasného uhnívání kořenů u semenáčků či přeškolkovaného sadebního materiálu na silně zamokřených plochách. Nemálo školkařů potrápila i značná intenzita růstu plevelů spojená s výraznou nasyceností půdy vodou, příznivým teplotním vývojem a komplikovanější péčí o rozpěstovaný sadební materiál.
Podzimní sezona byla extrémně dlouhá a náročná. Deštivé počasí, rozbahněná půda, nemožnost použití těžší mechanizace, covid-19 a s ním spojené problémy se zajištěním dostatku sezonních domácích i zahraničních pracovníků a udržení nákazy mimo pracovní kolektivy, práce v ochranných pomůckách – to vše se pro ni stalo charakteristické. Podzimní síje byly na mnoha místech přenášeny do jara roku 2021 z důvodu očekávání lepších podmínek.
Celkově bychom mohli rok 2020 hodnotit jako náročný, ale jako školkaři víme, že práce v lesních školkách prakticky nikdy nekončí a každý nový rok v ní navazuje na ty předešlé. Uvidíme, jaký bude ten letošní.
Ing. Pavel Draštík
Česká lesnická společnost
- Jaký byl rok 2020 pohledem největší lesnické stavovské organizace?
Nebude jistě překvapením pro čtenáře Lesnické práce, když odpovím, že rok uplynulý bude ČLS řadit mezi roky méně úspěšné, protože již neuspořádání veletrhu Silva Regina, na který jsme se pečlivě připravovali, nás hodně poznamenalo. Nemohli jsme předat třetí Cenu Jiřího Nováka (nominace jsou uloženy), nemohli jsme oficiálně vyhlásit fotosoutěž Toulky lesem II, nemohli jsme představit videoklip „Zalesňovací", který jsme připravili společně s Markazíny. Vše jsme museli buďto odložit, nebo provést jinak, než byl původní záměr. Po skončení první vlny jsme stihli uspořádat plánované semináře, ale druhá vlna epidemie nám již znemožnila uspořádat valnou hromadu a zároveň jsme plánovali menším setkáním oslavit 30 let založení ČLS. Z tohoto výčtu lze odvodit, proč řadíme rok 2020 mezi méně úspěšné, co se týká naší hlavní náplně práce. Nechtěl bych být vyloženě negativní (u covidu to považujeme vyloženě za pozitivní zprávu), ale zvládli jsme představit další videoklip, který jsme zaměřili v duchu hesla roku 2020 „Bez lesa není voda, bez vody není les", tudíž měl příznačný název „Voda". Dále jsme se věnovali neustálému a permanentnímu připomínání toho, že je v lesnictví a státní politice důležité vše, co umožní a pozitivně ovlivní zachování konkurenceschopnosti lesnictví do budoucnosti.
- Protiepidemická opatření se dotkla téměř všech. Jak se tato opatření dotkla aktivit ČLS a jaké změny, aktivity plánujete na rok 2021?
Protiepidemická opatření se nás dotkla poměrně výrazně, jak jsem již uvedl. Naše semináře a konference mají hodně zvyklostí, které se s protiepidemickými opatřeními příliš neslučují. Bývaly koncipovány vždy prezenční formou, na spoustě z nich se zaměřujeme na venkovní pochůzky a prohlídky. Ze všech z nich vydáváme tištěné sborníky. Tyto akce slouží i k setkávání a komunikaci mezi lesnictvem. Pro rok 2021 jsme hodně přemýšleli o tom, jak se připravit na to, že by se situace ani v průběhu příštího roku nezlepšila. U některých seminářů si dovedu představit jejich uspořádání on-line, ale přesto bychom většinu chtěli uspořádat prezenční formou a možná s větším zapojením venkovního prostředí. Pokud se neuskuteční veletrh Silva Regina, tak po dohodě s panem ministrem tuto cenu již předáme a nebudeme ji odkládat na další rok. Vyhlásili jsme Toulky lesem III, takže pokud bude možnost a situace nám to dovolí, tak vítěze odměníme na zmiňovaném veletrhu, a v neposlední řadě máme připravenou premiéru dalšího lesnického videoklipu. Všechny tyto aktivity představíme veřejnosti dle aktuálních možností. Závěrem mi dovolte, abych vám všem popřál do nového roku pevné zdraví, mnoho úspěchů, víru a sílu k překonání všech případných obtíží, které vás v roce letošním případně potkají.
JUDr. Ing. Martin Flora, Dr.
Advokátní kancelář Pásek, Honěk & Partners a LDF Mendelu
- Jaké změny v lesnické a související legislativě považujete v uplynulém roce za nejvýznamnější?
V roce 2020 došlo k významným změnám právní úpravy odpovědnosti vlastníků lesa za škody vznikající při provozování dráhy. Novela zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, provedená zákonem č. 367/2019 Sb. s účinností od 14. 1. 2020 zavedla pro ochranu drah před pády stromů a větví v zásadě stejná pravidla, jaká již delší dobu platí pro ochranu produktovodů podle zákona č. 258/2000 Sb., energetického zákona. Po otázce odpovědnosti za bezpečnost návštěvníků lesa a za škody jim vzniklé, k jejímuž vyjasnění došlo novelou lesního zákona publikovanou pod č. 314/2019 Sb. a účinnou od 29. 11. 2019, tak byla (ve prospěch vlastníků lesa) vyřešena další otázka související s jejich odpovědností za škodu, která byla v posledních letech důvodem řady soudních sporů.
Významnou změnu pro lesnickou praxi představuje též úprava pravidel pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích obsažených v nařízení vlády č. 30/2014 Sb., provedená změnovým nařízením vlády č. 297/2000 Sb.
Obdobný dopad jako změny právních předpisů pak v lesnické praxi mělo i vydání některých dokumentů nelegislativní povahy. V první řadě je nutno zmínit opatření obecné povahy č. j. 17110/2020-MZE-16212 ze dne 2. 4. 2020, ve znění opatření obecné povahy č. j. 33784/2020-MZe-16212 ze dne 27. 7. 2020, vydané podle § 51a lesního zákona. Tímto opatřením obecné povahy vydaným v reakci na vývoj kůrovcové kalamity bylo rozhodnuto o opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 a § 33 odst. 1 až 3 lesního zákona. S kůrovcovou kalamitou souvisí další nelegislativní dokument, a to Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v nestátních lesích za rok 2019, ze dne 20. 7. 2020, č. j. 33707/2020-MZE-16221. Na základě těchto zásad, vydaných podle § 46 odst. 10 lesního zákona, jsou poskytováním finančních příspěvků zmírňovány nepříznivé ekonomické následky vyvolané kalamitou na straně některých vlastníků lesa.
Děkujeme za odpovědi (Jan Příhoda, Markéta Penzešová)
Celou anketu najdete v lednovém čísle Lesnické práce
