Rekordní hospodaření Lesů ČR: ceny dříví a snižování nákladů

Dále představitelé státního podniku prezentovali svůj pohled na kauzy WIC a CE WOOD spojené s rizikem arbitráží, problematiku těžebních zbytků a informovali o závěrech jednání dozorčí rady Lesů ČR.

Audiozáznam celé tiskové konference

Dozorčí rada Lesů ČR, která se uskutečnila 24. 2. 2011, podle slov Svatopluka Sýkory, kladně zhodnotila hospodářské výsledky podniku za rok 2010. Dále dozorčí rada projednala audity zadané ministrem zemědělství. Audit zadávání veřejných zakázek u Lesů ČR bude vyvěšen na stránkách Lesů ČR. Ministr také podniku uložil podniku zadat protikorupční audit. Projednána byla informační strategie Lesů ČR, kdy na webu Lesů ČR vznikne nový odkaz Informace pro veřejnost, kde budou publikována hospodářská data podniku, porovnání s hospodařením zahraničních subjektů, informace o stavu majetku a jeho pohybu, pravidla centrálního nákup a veškeré informace o veřejných zakázkách.

Pro čtenáře serveru Silvarium.cz přinášíme kompletní znění tiskových zpráv Lesů ČR

Historicky nejlepší hospodářský výsledek Lesů ČR: 3,13 miliardy

Hradec Králové, 24. února 2011 - V roce 2010 se Lesům ČR ekonomicky skutečně dařilo. Podle nejaktuálnějších, zatím ještě stále neauditovaných údajů, dosáhly Lesy ČR v roce 2010, v celé své historii od roku 1992, rekordního hospodářského výsledku (HV) ve výši 3,13 miliardy korun. A to přesto, že se v průběhu roku podnik musel vyrovnávat s mnoha nepříznivými okolnostmi jako byly povodně či povětrnostní vlivy. Škody po povodních a větrných kalamitách dosáhly téměř 1 miliardy korun. „Je to pro nás opravdu velký úspěch. Dosahování kvalitních ekonomických výsledků, ze kterých má prospěch nejen podnik samotný, ale především stát, je naším hlavním cílem,“ poznamenává generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

Struktura HV přitom odpovídá základnímu poslání podniku. Nejvyšší část HV, více než 72 %, pochází z hlavní činnosti, tedy z lesnického hospodaření a prodeje dřevní hmoty. Ostatní položky ve struktuře HV Lesů ČR hrály menší roli: finanční HV 260 milionů (cca 8 %) a prodej nepotřebného majetku 602 milionů (cca 19 %).

Největší podíl na rekordně úspěšné výši HV má pozitivní vývoj cen dřeva a úspěšně realizovaný dvouletý restrukturalizační program.  „V roce 2010 došlo k využití zákonných těžebních možností, dané limity jsme v žádném případě nepřekročili.  Snížil se podíl nahodilých těžeb a pozornost jsme věnovali i propojení aktuálních cen na trhu s dřívím s těžbou odpovídajících porostů. Celková výše těžeb 8 milionů m³,  je na úrovni odpovídající předchozím rokům,“ uvádí Svatopluk Sýkora. Restrukturalizační program byl přijat s cílem oživení ekonomiky podniku a zlepšení jeho výsledků. V jeho rámci byl posouzen způsob hospodaření podniku a optimalizovány veškeré náklady a příjmy podniku. „Žádné z prováděných racionalizačních opatření nemělo vliv na řádné plnění povinností v péči o les a jeho obnovu, nedošlo k omezení pěstebních činností či ochrany lesa, ani veřejně prospěšných aktivit podniku,“ říká Svatopluk Sýkora.

Důkazem toho jsou náklady vynaložené podnikem na pěstební činnost v loňském roce. „Ty dosáhly rekordní výše téměř 2 miliard korun. Jen na výsadbu nových lesních porostů podnik vynaložil přibližně 600 milionů korun. V roce 2010 bylo v lesních porostech spravovaných Lesy ČR vysazeno skoro 60 milionů sazenic nových stromků.  V loňském roce LČR zalesnily části lesů o celkové ploše 11 000 hektarů. Dalších téměř 2 600 hektarů se podařilo obnovit přirozenou cestou,“ podotýká Svatopluk Sýkora.

Na všechny náklady si Lesy ČR musí vydělat svou vlastní činností, nezatěžují tak výdaje státního rozpočtu. Naopak do státního rozpočtu významné finanční prostředky odvádějí. „V nastaveném úspěšném hospodaření jsme odhodláni pokračovat i v roce letošním. Ekonomické výsledky transparentního jednoročního tendru na práce v lesích v roce 2011 jsou tomu pozitivním signálem. Rekordně hospodářsky úspěšný rok 2010 je také zásluhou odpovědného přístupu a kvalitně odváděné práce zaměstnanci Lesů ČR, kterým za to patří mé velké poděkování,“ uzavírá generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

Jednoroční tendry Lesů ČR úspěšně finišují

Hradec Králové, 24. února 2011 - Uzavírání smluv jednoročního tendru Lesů ČR na práce v lesích v roce 2011 se již blíží ke svému závěru. K datu 23. února měly Lesy ČR již podepsáno celkem 101 smluv ze 108 smluvních územních jednotek s 26 smluvními partnery. Podnik dělá vše proto, aby k podpisu zbývajících smluv došlo během několika následujících dnů.

„Již nyní je možné konstatovat, že jednoroční tendr je jednoznačně velmi úspěšný. Tržby z již podepsaných smluv dosahují výše téměř 8,5 miliardy korun a saldo z uzavřených smluv ve prospěch Lesů ČR a tedy i státu činí cca 6,17 miliardy korun. Objem dřeva v podepsaných smlouvách je na úrovni zhruba 6,6 milionů m³,“ zdůrazňuje generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

Z celkového počtu zatím uzavřených smluv je 36 smluv uzavřeno s uchazeči, kteří se umístili na 1. místě, 34 smluv s uchazeči na 2. místě a 31 smluv s uchazečem na 3. místě.

Díky průběžnému uzavírání smluv se práce v lesích nezastavily a smluvní partneři zahajují činnosti bezprostředně po podpisu smluv. S ohledem na zimní období a často měnící se klimatické podmínky není možné v současné době v lesích všechny potřebné práce vykonávat. Mírné prodlevy v uzavírání smluv způsobili někteří účastníci tendru úmyslným opakovaným nepřebíráním poštovních zásilek s výzvami k uzavření smluv, podáváním námitek, podáním návrhu na přezkum na ÚOHS nebo odstupováním od svých tzv. „vítězných“ nabídek apod. Takovéto skutečnosti nemohly Lesy ČR ovlivnit. Zakázka byla připravena zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, přičemž veškeré lhůty veřejné zakázky byly dopočítány tak, aby uzavření jednotlivých smluv bylo možné ke konci roku 2010.

Ve dvou částech veřejné zakázky (Náměšť nad Oslavou a Frýdek - Místek) první tři uchazeči odmítli uzavřít smlouvu, obě části veřejné zakázky byly proto zrušeny a bude pro ně vyhlášeno nové nadlimitní otevřené zadávací řízení. Na dobu do uzavření smlouvy v otevřeném zadávacím řízení budou práce v nezbytně nutném rozsahu zajištěny smluvním partnerem vybraným v rámci jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBÚ). V podstatě se jedná jen o tzv. nahodilé těžby, ochranu lesa proti kůrovcům a jarní zalesňovací práce. Celkový objem ročních úkolů na předmětných SÚJ však bude naplněn.

Lesy ČR v tendrech vystupují pouze jako zadavatel - neurčují cenu dříví v následném obchodním řetězci. Lesy ČR prodávají dříví vítězům veřejné zakázky za ceny, které tito vítězové sami nabídli a k nimž se smluvně zavázali. Dřevozpracující podniky mohou dřevo nakupovat od smluvních partnerů Lesů ČR nebo na veřejných trzích, kam mají vítězové zakázek povinnost dodávat 20% vytěženého dříví.  Od letošního roku tak mají všichni rovný přístup ke dřevu za skutečně spravedlivé ceny - nákup dříví za spravedlivé ceny je nyní umožněn všem zájemcům. Skončilo tak období tzv. rámcových smluv, kdy velmi úzká skupina dřevozpracujících firem nakupovala dřevo od Lesů ČR za mnohem výhodnějších podmínek než ostatní dřevozpracující podniky.

Lesy ČR zveřejňují veškeré skutečnosti o mediálně diskutovaných tématech

Hradec Králové, 24. února 2011 – Kromě rozboru hospodářských výsledků za rok 2010 a aktuálních informací o stavu tendru na lesnické práce na rok 2011 se Lesy ČR rozhodly informovat i o dalších tématech, která byla v posledním období neopodstatněně medializována. Konkrétně se jedná o pokutu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za informační technologie z roku 2007 a s tím související arbitráž společnosti Washington Investment Company LLC vůči ČR, vymáhání pohledávek LČR za společnostmi CE WOOD a Javořice a problematiku prodeje těžebních zbytků.

Pokuta ÚOHS za informační technologie z roku 2007

V roce 2007 podepsal Ing. M. Jiránek, zaměstnanec LČR, s firmami Aventic International a její dceřinou společností A-Services&Networks smlouvy týkající se informačních a komunikačních technologií, a to bez výběrového řízení, čímž byl porušen zákon o veřejných zakázkách. V případě Aventic International se jednalo o smlouvu na plnění za cca 150 mil. Kč. Již v říjnu 2007 bylo M. Jiránkovi odejmuto pověření zastupovat LČR, ke konci roku 2007 pak byl s panem Jiránkem ukončen pracovní poměr, LČR na něj podaly trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Toto trestní oznámení bylo později rozšířeno o trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku a podvodu.

Dle výpovědi pana Jiránka na policii podepsal smlouvu s Aventic International omylem, když mu prý byla podstrčena k podpisu. Platnost smlouvy před Policií ČR popřel i Jan Dvořáček, který v té době jednal jménem Aventic International. Oba jmenovaní navíc společně podepsali dohodu o odstoupení od smlouvy. Přesto pan Jiránek spolu s bývalým generálním ředitelem LČR J.Holickým dali v roce 2008 dobrozdání, že obě firmy poskytovaly LČR dobré služby. V každém případě však LČR pohledávky, které jsou uplatňovány vůči LČR ze smluv s Aventic International a její dceřinou společností A-Services&Networks, uzavřených M. Jiránkem,  neuznávají a  předložené podklady považují za neprůkazné a nevěrohodné. Za postup M. Jiránka byla LČR ze strany ÚOHS uložena pokuta 1.000.000,- Kč pro porušení zákona o veřejných zakázkách, náhrady této škody se LČR domáhají vůči M. Jiránkovi soudní cestou.

Arbitráž Washington Investment Company LLC (WIC) vůči České republice

WIC uplatňuje vůči ČR nárok na náhradu újmy, která jim měla údajně vzniknout v důsledku negativní mediální kampaně v souvislosti se smlouvami na informační technologie mezi LČR a Aventic International a A-Services&Networks. Tato kampaň měla dle jejich názoru zmařit investice skupiny WIC v ČR. Výše uvedený nárok není uplatněn vůči LČR, ale vůči ČR.

V únoru 2008 společnost WIC ovládla obě firmy (Aventic International a A-Services&Networks) a o dva a půl  roku později informuje LČR o existenci údajných pohledávek ve výši téměř 215 mil Kč a to bez jakékoli bližší specifikace. LČR odeslaly žádost o objasnění pohledávek, aby mohla být posouzena jejich oprávněnost. Zástupci WIC sdělili, že své nároky odvíjí od údajných pohledávek společností Aventic International a          A-Services&Networks, které vyčíslili na částku 215 milionů Kč (posléze na cca 222 milionů Kč). Důvodem bylo údajné porušení smluv na informační technologie z roku 2007, které podepsal M.Jiránek. WIC se dle údajů z Obchodního rejstříku stala akcionářem  Aventic International 22. 2. 2008 (a pouze do 25. 6. 2008), přičemž společnost Aventic International byla v období od 24. 4. 2006 do 31. 7. 2008 jediným společníkem společnosti A-Services&Networks. V roce 2007 tak nemohlo dojít ke zmaření zahraničních investic WIC.

Pokud by došlo k arbitráži mezi zahraničním investorem a ČR z důvodu údajného porušení dohody o podpoře a ochraně investic s USA, není příslušný rozhodčí tribunál oprávněn přezkoumávat rozhodnutí českých soudů, ale pouze zkoumat případné porušení mezinárodní smlouvy a jiných ustanovení mezinárodního práva. Není vyloučena možnost, že se zahraniční investor snaží zneužít dohodu o podpoře a ochraně investic s USA a  přenést „domácí“ obchodní spor na mezinárodně právní úroveň za účelem získání možnosti vedení arbitrážního řízení proti ČR.

Pokud se jedná o údajné porušení dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a USA, nemají LČR k dispozici informace, záležitost za ČR řeší ministerstvo financí. Je důležité upozornit na skutečnost, že LČR nebyly nikdy v minulosti v žádném smluvním vztahu se společností WIC ani společností, v níž by měla WIC v té době obchodní podíl.

Vymáhání pohledávek za společností CE WOOD, a.s. (CEW) a Javořice, a.s.

Společnost CEW byl v minulosti významným obchodním partnerem LČR, v letech 2007 a 2008 bylo mezi oběma subjekty uzavřeno mnoho smluv, na základě kterých vznikly LČR za CEW pohledávky z obchodního styku o jistinách 266,9 mil. Kč. Pohledávky ve výši 92,1 mil. Kč byly CEW zaplaceny na základě žalob LČR před zahájením insolvenčního řízení z roku 2009, aktuálně pak mají LČR za CEW pohledávky 174,8 mil. Kč, které jsou vymáhány prostřednictvím insolvenčního řízení zahájeného na návrh LČR v lednu 2009. V průběhu tohoto insolvenčního řízení však byly přihlášeny pohledávky věřitelů v celkové výši cca 1,2 mld. Kč, vzniklo tak riziko, že pohledávky LČR budou uspokojeny ve velmi malé míře. Jelikož CEW prezentoval zájem na zachování a provedení restrukturalizace podniku mimo insolvenční řízení, byla mezi    LČR a CEW zahájena jednání o splnění závazků CEW vůči LČR. CEW navrhl uzavření dohody, na základě které LČR umožní restrukturalizaci CEW tím, že vezmou insolvenční návrh zpět (insolvenční řízení blokovalo možnost CEW disponovat s majetkem).

Vzhledem k tomu, že zpětvzetí insolvenčního návrhu znamenalo dočasné ustoupení LČR od vymáhání pohledávek, byla k jejich zajištění zřízena zástavní práva k „Pile Ptení“ ve vlastnictví Javořice, a.s. (hodnota movitých a nemovitých věcí „Pily Ptení“ byla znaleckým posudkem odhadnuta na 0,5 mld. Kč). LČR tak vzniklo právo vymáhat pohledávky za CEW i za Javořice, a.s. Uzavření dohody s CEW a zpětvzetí insolvenčního návrhu tak bylo zcela v souladu s péčí řádného hospodáře LČR, protože oproti insolvenčnímu řízení získaly LČR šanci na uspokojení pohledávek v plné výši. CEW následně učinil dva pokusy zpeněžit pilu Ptení ve veřejné dražbě, první dražba byla zrušena, druhá zmařena. Výsledkem zpětvzetí insolvenčního návrhu na CEW a uzavření dohod s CEW a Javořice je stav, kdy LČR mají dva dlužníky (CEW a Javořici), přičemž výše pohledávek LČR za CEW se nesnížila.

Po zahájení insolvenčního řízení se společností Javořice v únoru 2010 vymáhají LČR své pohledávky v insolvenčním řízení, přičemž změna akcionáře společnosti Javořice nemá vliv na existenci zástavních práv LČR k „Pile Ptení“. Zástavní práva k „Pile Ptení“ sice byla v rámci tohoto insolvenčního řízení zpochybněna žalobou insolvenčního správce (popřením pohledávek LČR odvozených od zástavních práv),  LČR se však brání určovacími žalobami a ústavní stížností.

V lednu 2011 bylo zahájeno nové insolvenční řízení s CEW, v rámci kterého byl zjištěn úpadek CEW a prohlášen konkurz na jeho majetek. V rámci tohoto nového insolvenčního řízení s CEW rovněž vymáhají LČR své pohledávky.

Lesy ČR mají za CE WOOD, a.s. pohledávky ve výši 209.056.747,21 Kč, které jsou vymáhány v insolvenčním řízení vedeném s CE WOOD, a.s., přičemž do výše 197.081.322,62 Kč jsou tyto pohledávky vymáhány též v insolvenčním řízení vedeném se společností Javořice, a.s.

Prodej těžebních zbytků

Potenciál těžebních zbytků v ČR je dán těžbou cca 16 mil. m³ hroubí, z čehož na LČR připadá zhruba 8 mil. m³. Reálně využitelný potenciál těžebních zbytků však odhaduje studie ministerstva životního prostředí předběžně na 430 tis. tun. LČR ročně vynakládají na úklid těžebních zbytků cca 250 mil Kč, v loňském roce však za jejich úklid uspořily 30 milionů Kč, přičemž výnos z prodeje těžebních zbytků v roce 2010 byl pro LČR 15 mil Kč. Ekonomický přínos z prodeje těžebních zbytků v loňském roce tak byl pro LČR na úrovni 45 mil Kč, jejich prodej je tak pro LČR jednoznačně výhodný.

Teprve s rostoucí poptávkou po těžebních zbytcích roste i jejich prodejnost prostřednictvím rámcových kupních smluv a elektronických aukcí. Ani přes elektronické aukce se však nepodařilo prodat veškeré těžební zbytky, které navíc nelze opakovaně nabízet a je nutné je uklidit před zalesněním.

Přehled o nabídce a poptávce při elektronické aukci v letech 2009 – 2010

Celkové množství prodaných těžebních zbytků stále roste, jak dokládá následující tabulka množství prodaných těžebních zbytků v letech 2009 – 2010

Za roky 2009 a 2010 státní podnik utržil za prodej těžebních zbytků cca 15 milionů korun a naopak ušetřil cca 50 Kč/m³ v nákladech na úklid takto prodaných těžebních zbytků.