Foto: Štěpán Rosenkranz
"Čtvrtstoletí - to je doba, která si zaslouží zhodnocení, ohlédnutí za tím, co se vytvořilo, kam se došlo. Národní park Šumava má navíc to specifikum, že za tu dobu se ve vedení vystřídalo 10 lidí. Každý z nich měl nějakou vizi, nějaké zadání a každý z nich tady nechal kus práce, svůj otisk a víme, že každý z nich Šumavu miluje. Přišlo nám tedy logické, že tito lidé by se měli sejít a říci si k vývoji Národního parku své. Ale byla by velká škoda, kdyby to bylo jen separátní setkání, kam by veřejnost neměla přístup, protože i veřejnost tyto věci zajímají, což se potvrdilo vysokou účastí," vysvětlil důvod uspořádání setkání tiskový mluvčí parku Jan Dvořák. "Velmi si vážíme toho, že se setkání účastnilo všech deset ředitelů a nebáli se diskutovat," dodal.
"Moje představa byla vždy taková, že toto velkoplošné území musí mít nějaké veliké jádro, které bude srdcem parku, které bude chráněno hlavně před tlaky hospodářskými a tlaky související s neřízenou turistikou a sportem a tak dále," řekl první ředitel NPŠ Milan Skolek. Neměl ale tolik času, aby mohl představy realizovat.
"Národní parky nejsou o maloplošných chráněných územích, ale je to územní strategie ochrany přírodních procesů. A druhou věcí je ukázat to lidem, to byla má hlavní motta," řekl druhý ředitel parku Jiří Kec, který v parku stále pracuje. Vede návštěvnické centrum vlků v Srní.
Miroslav Filip přiznal, že při svém svém nástupu v roce 1993 měl jinou představu o zónách, a tak je nechal předělat. "Ale vylezl mi z toho ještě větší paskvil, než tu byl. Dále jsem nedokázal razantně postupovat proti začínajícímu šíření kůrovce," přiznal.
Téměř deset let působící ředitel NPŠ Ivan Žlábek uvedl, že na Šumavě dodnes chybí princip aktivní ochrany přírody. Alois Pavličko, který vedl park v letech 2004 až 2007, se snažil o propojení s bavorskou Šumavou a o zachování vody na Šumavě pro další léta.
Hlavní vize Františka Krejčího, který "přežil" šest ministrů, byla vyhlásit maximum území, kterému dá člověk pokoj a bude se do něj chodit učit a ne ho ovládat a kontrolovat. S tímto principem souhlasilo už v roce 1992 i 70 odborníků z celého světa a 42 šumavských starostů. "Pokud by se naplnilo, aby v roce 2030 bylo 50 procent parku první zónou, tak to bude pořád moderní plán péče," uvedl.
Své tříměsíční působení zhodnotila Zdeňka Šartnerová jako práci provozního ředitele bez pravomocí. Jan Stráský chtěl park více zpřístupnit turistům. "Podařilo se několik málo cest otevřít, především propojit český a bavorský park," uvedl. Přiznal, že je velmi smutný, že se nepovedlo nikomu z ředitelů otevřít cestu na Modrý sloup, která fungovala tisíciletí, i když byla plná tetřevů. Stráský uvedl, že stál u sedmi pokusů o speciální zákon o NPŠ, ale všechny byly zamítnuté. Stejně jako většina jeho kolegů nesouhlasí s navrženým zákonem o všech parcích. "Šumava je stejně nepřístupná jako byla a podle zákona, který se připravuje, nebude přístupnější, ale nebezpečnější," řekl.
Předposlední ředitel Jiří Mánek považuje za svůj úspěch návštěvní řád na deset let. "Když jsme představovali médiím nový plán péče, tak mě na konci tiskovky pan ministr odvolal z funkce," uvedl. Podařilo se mu zvětšit první zónu ze 13 procent na dvojnásobek, ale i když získal podpisy všech 22 starostů, nebyla zonace dodnes vyhlášená. Hubený, který řediteluje od května 2014, uvedl, že jeho cílem je "trochu změnit tvář Správy NP, uklidnit emoce a stabilizovat to, co bylo rozděláno přede mnou".
Národní park Šumava, který vznikl 20. března 1991, má zvláštní režim ochrany životního prostředí. Se svou rozlohou více než 68.000 hektarů je největší ze čtyř národních parků.
Národnímu parku Šumava je 25 let, CHKO zde je již od roku 1963
Vizitka Národního parku Šumava od jehož zřízení uplyne 20. března 25 let:
Zřízení: nařízením vlády ze dne 20. března 1991; nařízení vlády nabylo účinnosti 10. května 1991.
Rozloha: 680 km2 (největší ze čtyř českých národních parků); park byl vyčleněn z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 km2.
Poloha: NP leží na hranicích ČR s Rakouskem a Německem, a to na území Jihočeského (okres Prachatice) a Plzeňského kraje (okres Klatovy). Na německé straně na něj navazuje NP Bavorský les (240 km2), na české straně je obklopen CHKO Šumava
Charakteristika: největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě (lesy zabírají zhruba 80 procent rozlohy parku - zelená střecha Evropy), rozvodí Severního (Vltava) a Černého moře (Dunaj); park leží v nadmořské výšce od 570 m n. m. (údolí Otavy u Rejštejna) po 1378 m n. m. (Plechý), na jeho území jsou tři z pěti ledovcových šumavských jezer (Plešné, Laka, Prášilské).
Ochrana území: tři zóny (stupně ochrany) - území první zóny je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem (je to asi 13 procent rozlohy NP), v druhé zóně (největší, zabírá 82 procent území) je cílem veškeré činnosti udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování stávajících ekosystémů přirozeným společenstvům, okrajová třetí zóna zahrnuje území člověkem značně pozměněná a střediska soustředěné zástavby.
Osídlení: v NP Šumava je sedm obcí (Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Prášily, Srní, Stožec) a několik místních částí, celkem zde trvale žije asi 1200 obyvatel.
CHKO Šumava: CHKO, která tvoří ochranné pásmo NP, má rozlohu 990 km2; na jejím území jsou některé zvláště cenné části Šumavy - čtyři národní přírodní rezervace (Černé a Čertovo jezero, Boubín, Bílá strž, Velká niva) a několik desítek přírodních rezervací a přírodních památek (celková plocha zvláště chráněných území v CHKO přesahuje 60 km2, což je zhruba šest procent plochy CHKO); na území CHKO, které se člení na čtyři zóny ochrany, leží i většina přehradní nádrže Lipno.
Sídlo správy NP a CHKO Šumava: Vimperk (Prachaticko)
Vedení: Pavel Hubený (ředitel, od května 2014 do června 2015 pověřený ředitel)
Ostatní:
- O způsobu péče o Národní park Šumava a zejména lidské zásahy v jeho lesích se vedou dlouholeté spory. Jejich symbolem se stal zejména osud stromů, napadených lýkožroutem. Zatímco jedna skupina odborné veřejnosti i laiků prosazuje, aby se takové stromy těžily i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, druzí chtějí ponechat les přirozenému vývoji. Různí ředitelé NP z posledních let zastávali oba přístupy.
- Předloni na jaře byl vytvořen nový plán péče o NP Šumava na dobu tří let, přičemž tento dokument ještě dokončil bývalý ředitel Jiří Mánek (odvolaný koncem dubna 2014) a schválil jej i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle plánu měla mít bezzásahová oblast 23 procent, to znamená zhruba 16 tisíc hektarů. To se však nelíbilo vědcům ani ekologům, kteří požadovali rozšířit divočinu až na polovinu území parku. S plánem péče ale nesouhlasili ani představitelé obcí, v červenci 2014 proto podalo pět obcí žalobu na ministerstvo životního prostředí. Pražský městský soud poté ministerstvu nařídil, aby plán péče o park na léta 2014 až 2017 zrušilo. Loni v únoru Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí a potvrdil výrok pražského městského soudu.
- Postavením parku se zabývají i zákonodárci. Senátoři dokonce v červnu 2014 přijali zvláštní zákon o Národním parku Šumava. Sněmovna ho však zamítla už v prvním kole projednávání s tím, že poslanci upřednostňují předpokládané uzákonění parku novelou zákona o ochraně přírody, kterou slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle ministra by novela, která je nyní projednávána ve Sněmovně, mohla platit od ledna 2017.
Zdroj: ČTK
red.
