logo Silvarium tisk

Rebelové Strany zelených

Prohlášení k blokádě v šumavské lokalitě Ztracený na Ptačím potoce, kterým si někteří členové Strany zelených vysloužili nálepku rebelů a krátký rozhovor s Petrem Leitnerem, členem základní organizace Strany zelených Plzeň 2, přináší následující příspěvek uveřejněný v Lesnické práci 3/2012.

V srpnu minulého roku vydala základní organizace Strany zelených Plzeň 2 prohlášení, kterým reagovala na blokádu sanačních zásahů kůrovcem napadených stromů na Šumavě, v lokalitě Ztracený u Ptačího potoka. Vzhledem k obsahu prohlášení se členům dostalo pozornosti nejen médií, ale i špiček Strany zelených. V prohlášení se členové pobočky distancují od uvedených blokád a vyzývají k zastavení kůrovcové kalamity všemi dostupnými prostředky a vybudování účinného systému ochrany lesních ekosystémů.

Stanovisko členů Strany zelených – zákl. org. Plzeň 2 k situaci v NP Šumava

Členská základna Strany zelených - základní organizace Plzeň 2 nesouhlasí s blokádou sanačních zásahů proti kůrovci na území NP Šumava. Dále se také důrazně distancujeme od nátlakových akcí pořádaných na území Plzeňského kraje, spojených s blokací zásahů proti kůrovci v NP Šumava.
Členská základna ZO Strany zelených Plzeň 2 se důrazně distancuje od metod nevládních organizací, zejména Hnutí Duha v NP Šumava.
Své rozhodnutí zdůvodňujeme takto:
Blokace a další akce směřující k znemožnění sanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě jsou svým principem zcela v zásadním rozporu s programovými cíli uvedenými ve stanovách Strany zelených.
– čl. 2.2.a. - Vybudování ekologicky a sociálně udržitelné společnosti.
Současný vývoj kauzy a podíl nevládních organizací na rozvoji kůrovcové kalamity jde zcela proti ideám SZ, tj. ideji udržitelného rozvoje. Podpora kůrovcové kalamity a její rozšiřování mimo území NP nezasahováním zcela ničí jak stávající ekosystém na Šumavě, tak má i negativní dopad na obyvatele postiženého území. Jsme pro zastavení kůrovcové kalamity všemi dostupnými prostředky a vybudování účinného systému ochrany lesních ekosystémů uvnitř NP, ale zejména také na územích přiléhajících k NP.
– čl. 2.2.b. - Co nejvyšší míru demokracie a co největší míru zapojení veřejnosti do rozhodování.
Blokáda sanačních prací v NP Šumava a ostatní nátlakové akce proti vedení NP Šumava jsou pořádány zcela v rozporu s přáním domácího šumavského obyvatelstva, jak o tom svědčí petice, prohlášení, shromáždění místních občanů a podobné akce. Probíhá zcela klasické „o nás bez nás“. Se šumavským „Mnichovem“ nemůžeme souhlasit.
– čl. 2.2.d. - Ochrana práv sociálních, kulturních i jiných menšin.
Obyvatele Šumavy lze považovat za endemickou menšinu. Obyvatelé Šumavy mají právo se k dané situaci vyjádřit a ovlivnit ji ke svému prospěchu. Není a nemůže být naším cílem rozhodovat o jejich domovině bez jejich účasti. Naší povinností je poskytnout jim podporu od SZ a umožnit jim vyjádření své svobodné vůle, ať už bude jakákoliv.
Dále dodáváme, že umožnění a podpora pokračování kůrovcové kalamity v NP Šumava, čehož jsme svědky, jde zcela proti cílům Strany Zelených - tj. docílení udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života. Dále blokády jsou prováděny prostředky, které překračují jakékoliv hranice etiky, které jsme schopni akceptovat.
Proto členská základna Strany zelených Plzeň 2 nesouhlasí s blokádou a ostatními nátlakovými akcemi spojenými s kůrovcovou kalamitou na Šumavě. Důrazně se distancujeme od chování členů Hnutí Duha a jim podobných organizací v této záležitosti!


Rozhovor s Petrem Leitnerem, členem Strany zelených

Petr Leitner

– narozen v roce 1965
– vzděláním strojař se zaměřením na tepelnou techniku
Autor několika patentových přihlášek a užitných vzorů z různých oborů. Spolupracoval na vývoji rebreatheru, o který projevilo zájem US NAVY. Publikuje cca 20 let. Vedl několik pilotních projektů v technickém oboru. Posledních 9 let se věnuje problematice spalování čistírenských kalů. Vedl výstavbu a zkoušky prvních dvou fluidních reaktorů na čistírenský kal v ČR. Za svoji práci je uveden v encyklopedii význačných občanů ČR Who is Who ČR.





– Vzděláním jste strojař, co vás vedlo ke vstupu do Strany zelených?
To je poměrně složitá otázka. Technika a technická, řekněme inženýrská řešení nejsou ; či nemusí být v rozporu s životním prostředím. Soulad techniky a životního prostředí je stav či idea, který můžeme nazvat udržitelný rozvoj. Strana zelených má udržitelný rozvoj ve svých stanovách, proto mi byla blízká, a protože jsem chtěl změnit jisté postoje a názory, stal jsem se jejím členem.

– V srpnu minulého roku jste za pobočku Zelených Plzeň-Slovany vydali prohlášení, ve kterém vyjadřujete nesouhlas s blokádou v NP Šumava a praktikami nevládních organizací (Hnutí Duha). Co po tomto prohlášení následovalo?
Základní organizace (ZO) Strany zelených Plzeň 2 měla v té době čtyři členy. Reakce byla velice prudká – pozastavení činnosti s návrhem na zrušení ZO, zpochybnění členství několika z nás a vyloučení jednoho člena v přímé souvislosti s kauzou Šumava. V tu dobu jsem byl členem SZ teprve cca 14 dní. V podstatě nám bylo také znemožněno se účastnit sjezdu SZ, který se konal na podzim roku 2011. Já osobně a předseda ZO SZ Plzeň 2 jsme navrženi na vyloučení z řad Strany zelených. Samozřejmě jsme podali odvolání, dále budeme své postoje a názory hájit, stejně jako právo každého občana vyjádřit svobodně svůj názor. Pokud to bude nutné, tak i soudní cestou.

– Postoj organizace jste musel vysvětlovat šéfovi Strany zelených Ondřeji Liškovi – jaký byl průběh a výsledek setkání?
Ano, setkání proběhlo. Vyloučení našeho člena a návrh na vyloučení druhého je asi dostatečně ilustrující výsledek jednání. Bylo by asi vhodné zmínit to, že nejsme ve Straně zelených jediní, kdo mají podobný názor na dění kolem Šumavy. Věděli jsme, že pokud půjdeme vnitrostranickou cestou, k ničemu nedojde, proto jsme rovnou oslovili sdělovací prostředky, a to nám bylo také samozřejmě nejvíce vytýkáno.

– Nějakou reakci na vydané prohlášení jste ale jistě musel čekat. Předpokládal jste, že o tématu zásahů proti kůrovci po vydání prohlášení proběhne uvnitř strany diskuse?
Samozřejmě. Čekal jsem, že proběhne ve straně diskuze na téma Šumava, a také proběhla. Výsledkem bylo navržení 4 základních organizací SZ v kraji na zrušení, z toho dvě byly zrušeny. V podstatě by se dalo toto jednání nazvat čistkou. Na jednom jednání v hlavní kanceláři SZ, kam jsem byl pozván v souvislosti s mým návrhem na vyloučení, padla slova „vyčistit“ v souvislosti s děním ve SZ v Plzni. Někdy mám dojem, že „hnědne“ nejen Šumava… Hnutí Duha bylo na seznamu extremistických organizací ČR a jeho spolupráce se SZ na blokádách byla více než zřejmá.

– 13. 2. jste vystoupil na konferenci „Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby?“ v rámci diskuse, kde jste reagoval na často zmiňovaný problém se s lesnickým stanoviskem ke kauze Národního parku Šumava „probojovat“ do médií, i těch veřejnoprávních. Poukázal jste na to, že v případě prohlášení pobočky Zelených Plzeň-Slovany nebylo obtížné se v mediích prezentovat. Není to ale tím, že se pro média jednalo o zajímavou kauzu?
Naše politická scéna není zrovna zvyklá na názorovou pluralitu uvnitř politických stran. A tak něco takového vyvolá vždy ohlas. Osud Šumavy není bohužel v rukou lesníků, ale politiků. Vývoj událostí to jen potvrzuje. Politika je věc veřejná, nebo by alespoň být měla. Víte, příliš málo lidí rozhoduje, či si činí nárok na to mít sílu a moc rozhodování. Čím dříve si lidé tento fakt uvědomí, tím lépe. Prohlášením ZO SZ Plzeň 2 k Šumavě jsme se také snažili vyslat jasný signál šumavským obcím a lidem na Šumavě, je to vaše území, je ve vašich kompetencích a vaším plným právem rozhodovat, jak se s ním bude nakládat. Samozřejmě v souladu se zákony této země.

– Jak by podle vás měli lesníci s veřejností (nejen v případě NP Šumava) komunikovat?
Problém komunikace s veřejností vidím jako zcela klíčový. Jsem přesvědčen, že o rozsahu a důsledcích ekologické katastrofy na Šumavě, jinak to zřejmě nazvat nelze, nemá veřejnost dostatečné informace a její skutečný rozsah je v podstatě neznámý. Změna tohoto stavu je možná pouze v případě, že bude profesionálně vedena informační kampaň směrem k veřejnosti. Nikoliv profesionálem lesníkem, ale profesionálem v oboru PR. Což samozřejmě stojí peníze, ale podle mě je to nutný krok k dalším změnám.

– Kde osobně vidíte řešení současné situace v NP Šumava?
Situace je složitá a času málo. My se tady bavíme a brouk zatím v relativním klidu žere dál. Podle mého názoru je nutné politické řešení. Politické argumenty mají bohužel větší váhu než odborné, kdyby tomu tak nebylo, byla by Šumava stále zelená. Myslím, že je na čase, aby se politiky přímo účastnili odborníci. Pokud se má dojít ke změnám na Šumavě, a to v co nejkratším čase, je nutné, aby se politiky přímo zúčastnili lidé, kterým záleží na dění kolem nich. Kdo jiný by měl rozhodovat o ekologii a hospodaření v lese než profesionál v oboru. V případě, že by lesníci vstoupili do politiky, je jich více než dost na prosazení radikálních změn, nejen ve Straně zelených. Potom by samozřejmě s podporou veřejnosti, protože taková změna by určitě neprošla bez povšimnutí, mohlo nastoupit řešení odborné. Bohužel jiné řešení nevidím.


Děkuji za odpovědi (20. 2. 2012)
Petra Kulhanová

 

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4936

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4404

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 3007

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2597

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Zobrazení: 2594

Škody za několik stovek milionů korun způsobily záplavy a vydatné deště v lesích patřících Arcibiskupským lesům...

Záplavy způsobily Lesům ČR škody 3,2 mld. Kč, obnova zabere nejméně dva roky

Záplavy způsobily Lesům ČR škody 3,2 mld. Kč, obnova zabere nejméně dva roky

Zobrazení: 2567

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě