Výzkumníci zpracovali pro oblast severní Moravy a Slezska výsledky půdních analýz z devíti lokalit na plochách programu ICP Forests (the International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) a vyhodnotili je z hlediska obsahu hlavních živin a těžkých kovů. Na základě těchto dat lze pak orientačně posoudit kvalitu půdního prostředí a poukázat na význam této problematiky v komplexu chřadnutí smrku v této oblasti.
Přestože smrk je dřevinou, která má relativně nízké nároky na půdní vlastnosti, došlo zejména ve druhé polovině 20. století k závažným poruchám ve výživě smrkových porostů, které vedly k celkovému chřadnutí a v nejkritičtějších případech až k jejich rozpadu. Vlivem přímého působení oxidu siřičitého docházelo od poloviny 90. let minulého století ke žloutnutí smrku v horských oblastech.
Řešitelé odebírali vzorky z různých vrstev půdy (z horizontu nadložního humusu a z minerálních vrstev půdy po 10 cm až do hloubky jednoho metru).
Výsledky ukázaly, že půdy jsou podle hodnot výměnného i aktivního pH ve svrchních vrstvách převážně silně kyselé. Obsahy dusíku s hloubkou půdy postupně klesají. Obecně je lze označit za dobré. Jiná je situace u bazických prvků. Obsah přístupného vápníku je dostatečný pouze v horizontu nadložního organického humusu. Ve vrstvách 1-30 cm, které jsou velmi významným zdrojem živin pro mělce kořenící dřeviny, vykazuje více než 75 procent odebraných vzorků výrazný nedostatek vápníku.
Kritická je také situace u přístupného hořčíku, kde se většina odebraných vzorků do hloubky 40 cm pohybuje pod hranicí výrazného nedostatku tohoto prvku.
Ronění pryskyřice na bázi kmene chřadnoucích smrků napadených václavkou (Opavsko, říjen 2014).
Na základě předložených dat výzkumníci upozorňují, že pozorovaný nedostatek živin v jehličí není způsoben pouze přechodnou či trvalou absencí půdní vláhy. Roli půdního prostředí v komplexu chřadnutí smrkových porostů na severní Moravě, případně i v dalších oblastech České republiky, by tedy měla být věnována náležitá pozornost. „Je zřejmé, že trvalé řešení problému chřadnutí smrku spočívá, přinejmenším v oblasti třetího až pátého vegetačního stupně, ve výraznější změně druhové skladby porostů," konstatují řešitelé a předkládají několik poznatků, které je nutné při dalším postupu v této oblasti brát v úvahu:
- Nedostatek bazických živin v minerálních půdách může představovat riziko pro zdravotní stav i v nově zakládaných smíšených porostech, což se může projevovat až v dlouhodobějším časovém horizontu. Je tedy vhodné zdravotní stav a úroveň výživy lesních porostů systematicky sledovat.
- V rozsáhlejších celcích mladých porostů smrku ve věku 20-40 let lze doporučit cílené pokusné či poloprovozní testování různých typů chemické meliorace. Je však nutné ověřit, jak na podobná opatření zareagují biotičtí škodliví činitelé (především václavka) a další složky ekosystému.
- Větší pozornost výzkumu by měla být věnována také problematice těžkých kovů, u kterých může dojít k uvolnění z organické vrstvy, ať už v důsledku rozpadu stávajících porostů a zrychlenému rozkladu humusové vrstvy na volném prostranství, či v důsledku změny druhové skladby ve prospěch listnáčů.
Vít Šrámek, Radek Novotný, Věra Fadrhonsová
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
