Hospodářský výsledek podniku
Podnik loni odvedl do státního rozpočtu více volných peněz než o rok dříve. Loni to bylo 8,22 miliardy korun, v roce 2014 Lesy ČR odvedly 6,5 miliardy korun, v roce 2013 6 miliard korun. Letos Lesy ČR plánují odvod státu v objemu 6,6 miliardy korun (částku stanovuje MZe ve spolupráci s ministerstvem financí). Podle D. Szóráda tak klesá objem volných finančních prostředků, které by měl jinak podnik na účtech. Nemůže je tudíž například úročit. Klesá také množství dotačních titulů, ze kterých mohou Lesy ČR čerpat.
Do státního rozpočtu odvedly letos Lesy ČR 8,2 miliardy Kč
Za 11 měsíců loňského roku společnosti klesl meziročně hrubý zisk na 5,77 miliardy z 5,85 miliardy. Hlavním důvodem snížení zisku byl pokles finančního hospodářského výsledku na 142 milionů korun z předchozích 271 milionů korun. Z prodeje majetku měl podnik zisk 162 milionů korun, meziročně to znamenalo nárůst o 53 milionů korun.
Těžba dřeva u Lesů ČR loni do konce listopadu klesla o čtyři procenta na 7,29 milionu metrů krychlových dřeva. Poklesem těžby podnik reagoval na přebytek dřeva na trhu, který se odrazil i v poklesu cen. Tržby podniku za vlastní výrobky a služby za leden až listopad meziročně klesly asi o 220 milionů korun na 11,31 miliardy korun.
Za celý loňský rok odhadl Szórád tržby v hodnotě 11,1 miliardy korun za dřevo, další necelou miliardu pak podnik získal za ostatní služby.
Rekordní zisk Lesy ČR vykázaly v roce 2014, a to 7,96 miliardy korun. Hlavním důvodem růstu zisku bylo mimořádné rozpuštění rezerv za zhruba dvě miliardy korun.
Shrnutí roku 2015
Generální ředitel Lesů ČR D. Szórád shrnul na tiskové konferenci hlavní události roku 2015, hlavní úspěchy, ale také to, co se v loňském roce podniku nedařilo tak, jak bylo plánováno.
Za hlavní úspěch považuje zlepšení komunikace podniku, a to jak směrem k laické i odborné veřejnosti, tak směrem k zaměstnancům. Za významný klíč považuje činnost čtyř odborných pracovních skupin.
Připomněl navázání spolupráce s úřady práce a sezónní zaměstnání zhruba 170 jejich klientů, především v projektu revitalizace Krušných hor. V této činnosti plánuje podnik nadále pokračovat a zaměstnat až 500 lidí z úřadů práce.
LČR daly od dubna do října práci 170 nezaměstnaným
V roce 2015 došlo k významnému pokroku ve vydávání majetku církvím v rámci restitučního procesu. K předání bylo připraveno 90 000 ha z celkových 150 000 ha dotčených restitučními nároky. V případech, kdy se vydání majetku komplikuje, zavedly Lesy ČR podle D. Szóráda transparentní účty, na kterých se eviduje výsledek hospodaření v čase mezi podáním žádosti a vydáním majetku. Víceméně kompletní dokončení vydávání restitucemi dotčeného majetku (kromě případů, kde došly Lesy ČR k definitivně negativnímu rozhodnutí) předpokládá během několika měsíců. Ředitel podniku připomněl, že v důsledku navracení majetku církvím došlo k některým významným organizačním změnám – zániku několika lesních správ, především na severní Moravě.
V důsledku klimatických změn Lesy ČR v roce 2015 investovaly a dále chtějí významně investovat do správy a údržby drobných vodních toků, rekonstrukce vodních nádrží a celkově zadržení vody v krajině. Celkem do regionálních projektů loni plynulo 1,4 mld. korun (včetně dotací) a letos se počítá s obdobnou částkou.
V rámci Programu 2020 bylo v roce 2015 investováno 74 mil. korun, letošní částka se bude pohybovat okolo 90 mil. korun.
Pozitivně hodnotí vedení Lesů ČR zahájení první fáze čištění Bořího lesa na Břeclavsku v Jihomoravském kraji od munice z 2. světové války. Pyrotechnici zatím vyčistili osm hektarů, nyní práce zastavila zima, celkově to má být 50,82 hektarů lesa. Akce se účastní kromě vysoutěžených pyrotechniků také Pyrotechnická služba Policie ČR a zaměstnanci Lesů ČR.
V Bořím lese už pyrotechnici vyčistili osm hektarů
Za neúspěch považuje Daniel Szórád především nedostatečný pokrok v obnově informačních technologií – centrálního informačního systému. V současnosti podnik pracuje na veřejné soutěži na dodávku serverů a datových linek. D. Szórád také uvedl, že je plánem podniku zlepšit terénní IT vybavení zaměstnanců tak, aby bylo možno bezproblémově pracovat s evidencí tržeb, povinným registrem smluv apod.
Za neuspokojivý považuje nadále stav některých společností v majetku Lesů ČR (HLDS, H.F.C.), prostřednictvím nichž jsou Lesy ČR majiteli a správci např. hotelu Eliška, teakové plantáže v Nikaragui apod. Představou vedení podniku je rozprodat tento majetek, dokud má ještě cenu, což se nedaří. D. Szórád chce v této problematice úzce spolupracovat s Ministerstvem zemědělství ČR.
Lesy ČR chtějí prodat ztrátovou teakovou plantáž v Nikaragui
Daniel Szórád připomněl zrušení původního a zahájení nového tendru na dodávku terénních aut pro revírníky.
Lesy ČR pořídí pro revírníky 200 vozů Škoda Yeti
Výhled do roku 2016
Daniel Szórád na závěr představil některé změny a skutečnosti, které budou ovlivňovat chod podniku a jeho ekonomické výsledky v roce 2016.
Uvedl, že se podnik rozhodl změnit motivační systém zaměstnanců. Doposud – podle kolektivní smlouvy – byla motivační složka mzdy vztažena k výsledkům celého podniku, do budoucna by ale měla být více adresná a měla by odpovídat také výsledkům jednotlivých organizačních jednotek. Např. pokud se podaří dodržet plánovaný nárůst hospodářského výsledku konkrétní organizační jednotky, dojde k nárůstu mezd o 2 %, pokud nastane výrazný nárůst HV, pak až o 7 %. Naopak pokud nebude naplněn plánovaný HV, degrese mezd má být 2 %.
Průběh roku 2016 a jeho ekonomický výsledek bude ovlivněn především charakterem zimy a výší nahodilých těžeb. Prozatímní odhad vedení Lesů ČR ohledně výše nahodilých těžeb pro rok 2016 se pohybuje kolem 3 mil. m3 (z toho asi 75 % by mohly tvořit těžby kůrovcové).
Daniel Szórád při závěrečných otázkách novinářů uvedl, že Lesy ČR prozatím neplánují investovat do vlastních dřevozpracovatelských kapacit, především kvůli tomu, že by tím podnik konkuroval vlastním odběratelům a došlo by k destabilizaci lesnicko-dřevařského sektoru. Naopak jako možnou oblast pro investiční aktivity Lesů ČR vidí nákup dalších lesních pozemků pro stát, rozšíření vlastních školkařských kapacit či obchod s těžebními zbytky.
Mezi priority podniku pro nejbližší období patří podle D. Szóráda kvalitní příprava tendru 2017+, snižování podílu exportu surového dříví, zlepšování komunikace s odbornou i laickou veřejností nebo tvorba strategií pro nakládání s lesy v podmínkách měnícího se klimatu a souvisejících kalamit.
red.
