Zahajovací den konference byl rozdělen do dvou částí – bloku přednášek a panelové diskuze tlumočené do angličtiny. Celým programem účastníky provázel předseda Pro Silva Bohemica (PSB) Tomáš Pospíšil. Den završil společenský večer, který nabídnul prostor pro neformální setkání a výměnu zkušeností mezi účastníky. Následující den se konala terénní exkurze v lesích Školního lesního podniku Křtiny zaměřená na přírodě blízké hospodaření.
Přivítání účastníků
Konferenci slavnostně zahájili zástupci akademické sféry i státní správy, kteří přivítali účastníky a zdůraznili význam přírodě blízkého hospodaření v lesích. Ministr zemědělství Marek Výborný, pod jehož záštitou se akce konala, ocenil 30letou činnost spolku a vyzdvihl důležitost novelizovaného lesního zákona. Ten podle něj přináší větší svobodu v hospodaření a zároveň umožňuje flexibilitu při přizpůsobování se klimatickým změnám. Zároveň poukázal na klíčovou roli lesů a potřebu o ní efektivně komunikovat směrem k veřejnosti i dalším komunitám.
Podporu vyjádřil také rektor MENDELU Jan Mareš, který označil univerzitní lesy za modelový příklad hospodaření v souladu s principy Pro Silva. Náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý návazně ocenil přínos členů spolku v rámci odborných pracovních skupin ministerstva. V dalších vystoupeních zaznívala uznání za komplexní činnost spolku, který propojuje vědu s praxí, i poděkování jeho členům za dlouhodobé partnerství se státní správou. Nechybělo ani připomenutí významu spolku v evropském kontextu.
Blok přednášek
První krok ke společné cestě
Úvodní příspěvek Tomáše Pospíšila se věnoval historickému vývoji myšlenek přírodě blízkého lesního hospodaření a zasazení české pobočky Pro Silva do širšího evropského rámce.
Za významný milník označil vznik organizace Arbeitsgemeinschaft Naturgemäße Waldwirtschaft (ANW) v tehdejší Německé spolkové republice roku 1950, která se jako první systematicky zaměřila na přírodě blízké hospodaření. V roce 1989 následovalo založení mezinárodní platformy Pro Silva sdružující lesníky napříč Evropou.
V českém prostředí došlo k výraznějšímu posunu po roce 2000, kdy byly zahájeny první zahraniční exkurze, zaváděny výběrné principy a upravovány lesní hospodářské plány směrem k nepasečnému hospodaření. Postupně se začalo usilovat také o legislativní změny reflektující rozmanitější formy obhospodařování lesa. Klíčovým nástrojem rozvoje se staly demonstrační objekty, jež umožňují praktické ověřování principů přírodě blízkého hospodaření v konkrétních podmínkách.
Dnes sdružuje PSB přes 300 členů, kteří ovlivňují přibližně 11 % lesní plochy v ČR. Organizace sdružuje širokou paletu lesníků, vlastníků, akademiků i výzkumníků a usiluje o odbornou prezentaci těchto přístupů doma i v zahraničí.
Interaktivní panelovou diskuzi s představiteli Pro Silva ze sousedních zemí doprovázely zajímavé dotazy z publika.
Pro Silva v evropském kontextu
Prezident Pro Silva Europa (PSE) Tomáš Vrška ve svém vystoupení představil vývoj hnutí PSE. Připomněl okolnosti jeho vzniku, klíčové osobnosti a formující kongresy, na nichž byly postupně definovány strategické směry a principy přírodě blízkého lesního hospodaření. Výsledkem byl vznik publikace principů Pro Silva, která je průběžně aktualizována v návaznosti na nové poznatky i zkušenosti z praxe.
Pro Silva v současnosti sdružuje 22 národních poboček napříč Evropou a přibližně 6 000 členů. Aktuálně probíhá rozšiřování do dalších dvou zemí – Estonska a Rumunska. Od roku 2011 je název Pro Silva chráněnou známkou. Na evropské úrovni se spolek etabloval jako klíčový odborný partner Evropské komise v oblasti lesnictví. Díky rozsáhlé síti praktikujících odborníků s hlubokými zkušenostmi se hnutí snaží udržet vysokou odbornou úroveň, otevřenost a nezávislost.
V současnosti probíhá příprava nové pětileté strategie, která reflektuje klimatické i společenské změny. Klíčovými hodnotami jsou pro členy sdílení znalostí, mezinárodní spolupráce a uchování odborného nadšení. Optimistickým cílem je, aby se přírodě blízké hospodaření stalo do roku 2050 běžným standardem v evropském lesnictví.
Vývoj lesů s bohatou strukturou
Jiří Remeš z Katedry pěstování lesů FLD ČZU v Praze se ve svém vystoupení zaměřil na historický vývoj pěstování lesů bohatých struktur a jeho význam v současném lesnickém kontextu. Uvedl, že impulzem k hledání přírodě blízkých postupů bylo rozšíření racionálního hospodaření ve střední Evropě, které během 19. století vedlo k převaze jehličnatých monokultur s prostorovým a časovým uspořádáním.
Alternativní přístupy, založené na smíšených porostech a péči o půdu jako klíčový produkční faktor, se začaly objevovat ve druhé polovině 19. století, zejména v Německu, Švýcarsku a Francii. Významným vlivem je také koncept Dauerwald, který dnes zažívá renesanci a přináší širší pohled na přírodě blízké hospodaření, přesahující rámec výběrného lesa v užším slova smyslu. Přirozeně blízké principy se historicky uplatňovaly i v Severní Americe, kde hrály roli ekonomické motivace, vliv evropského lesnictví a snaha o přirozenější porostní strukturu.
V českých zemích se přírodě blízké hospodaření začalo prosazovat již na konci 19. století jako opozice vůči monokulturám, přičemž důležitou roli sehrály tehdejší lesnické osobnosti. Po druhé světové válce nastalo období renesance myšlenek přírodě blízkého hospodaření – v 50.–60. letech byl široce propagován podrostní způsob hospodaření, který se stal oficiálním hlavním způsobem hospodaření lesního zákona z roku 1960. Zrušení státního centralizovaného řízení po roce 1989 otevřelo možnost čerpat zahraniční inspiraci a dále rozvíjet přírodě blízké přístupy, na což navázala při svém vzniku i organizace Pro Silva.
Cenu za významný přínos přírodě blízkému lesnictví převzal Tomáš Vrška, prezident Pro Silva Europa.
Směřování kontrolní metody hospodářské úpravy lesů
O využití kontrolních metod v lesním hospodářství hovořil člen PSB Jiří Zahradníček. Zdůraznil, že jedním z významných úspěchů spolku je zakotvení nepasečných postupů hospodářské úpravy lesů do legislativy a jejich praktické využívání při zařizování lesních celků na bázi kontrolních metod.
Cestu k tomuto cíli propojil s historií založení PSB, zdůraznil úspěchy na této cestě, ale i nezdary. První pokusy o zavedení kontrolních metod se tehdy střetávaly se skepsí – dle kritiků byly považovány za vhodné jen pro výběrné lesy, které v českých podmínkách neexistují, a bude docházet k rabování lesů.
Zlom však přinesl sběr zkušeností na zahraničních exkurzích a první pilotní projekty, mezi které patří lesní hospodářský plán (LHP) pro demonstrační objekt Klokočná – nejpokročilejší převod na výběrný les v ČR. Následovaly další projekty a experimenty, jejichž výsledkem byla publikace metodiky tvorby LHP na základě provozní inventarizace v roce 2004. Klíčovým nástrojem se stala síť demonstračních objektů – dnes zahrnuje 46 lokalit se 48 plochami. Změny vyústily v novelizaci vyhlášky č. 84/1996 Sb., o LHP a rozšíření využití kontrolních metod na dalších lesních hospodářských celcích.
Jiří Zahradníček na závěr vyjádřil přání, aby se tento přístup uplatňoval na čím dál větší části lesů.
Celostní pojetí lesů ve státní správě
O vývoji legislativy a státní správy lesů v souvislosti s rozvojem PSB hovořil Václav Lidický. Připomněl, že státní správa komunikuje s lesnickým sektorem prostřednictvím legislativních, ekonomických a metodických nástrojů v rámci lesnické politiky. Klíčovým mezníkem se stala první státní lesnická politika z roku 1994 a zákon o lesích z roku 1995, které zakotvily zásady trvale udržitelného hospodaření. Shrnul průběh schvalování státních lesnických politik a okolnosti stanovování jejich cílů. Současná koncepce do roku 2035 reaguje na kůrovcovou kalamitu a přináší příležitost k proměně lesů a naplnění idejí změny druhové i prostorové skladby lesů.
Václav Lidický zdůraznil, že v praxi je při rozhodování ústřední státní správy lesů důležité pochopení lesnické problematiky v co nejširším kontextu a její provázání do funkčních cílů. Důležitý je význam aplikovaného výzkumu, jehož role roste v podmínkách klimatické nejistoty a nedostatečné opory v empirických i odborných datech.
V rámci státní správy sílí důraz na vnímání širších souvislostí – od vlastnických vztahů a krajinného designu až po naplňování závazků a synergii s environmentálními cíli, jako je ponechání porostů samovolnému vývoji či zakládání městských lesů.
Za uplynulých 30 let podle něj došlo k vnitřnímu posunu ve vnímání role moderní správy lesů. Přestože nelze formulovat jednotný cílový stav lesů, je možné vymezit zásady a směřovat k funkčním a stabilním porostům – v souladu s evropskými trendy a obhajobou trvale udržitelného hospodaření.
Reportáž najdete v červnovém vydání Lesnické práce. Předplatné časopisu snadno získáte ZDE.
Panelová diskuze s mezinárodní účastí
Po sérii přednášek následovala interaktivní panelová diskuze s mezinárodními hosty. Účastnili se jí představitelé Pro Silva ze sousedních zemí: Eckart Senitza (prezident Pro Silva Rakousko, viceprezident PSE), Maciej Pach (prezident Pro Silva Polsko), Michal Tomčík (prezident Pro Silva Slovensko), Peter Csépány (mezinárodní delegát Pro Silva Maďarsko), Hinrich Joost Baerwald (evropský zástupce ANW) a Manfred Schölch (prezident ANW Bavorsko). Diskuzi moderoval novinář, redaktor a překladatel Vít Pohanka.
Obsahově bohatá dynamická debata se zaměřila na společná témata i sdílení zkušeností z různých podmínek. Účastníci diskutovali o adaptaci lesů na změnu klimatu, efektivitě lesnického hospodaření, legislativních rozdílech i porostních a stanovištních podmínkách. Publikum přispělo dotazy k tématům nepůvodních dřevin jako nástroje adaptace na změnu klimatu, zkušenostem se škodami zvěří a mysliveckému přístupu či principům ochrany a zvyšování biodiverzity.
Ocenění a závěrečné slovo zakladatele
Závěrečné slovo konference pronesl za velkolepého potlesku profesor Vladimír Tesař, spoluzakladatel PSB. Představil publikaci shrnující 30 let spolku, která mapuje jeho vývoj, současný stav i vize do blízké budoucnosti. Kniha nabízí hlubší vhled a inspiraci pro další práci v oboru. Vladimír Tesař apeloval na udržení kontinuity prostřednictvím vychovávání nástupců, podporou generační výměny a otevřeným dialogem o nových názorech. S odstupem tří dekád vidí společenství pevně zakotvené v původních idejích, které se stalo respektovaným a neoddělitelným hlasem lesnické scény.
Slavnostní konferenci zakončilo předání Ceny PSB 2025 za významný přínos přírodě blízkému lesnictví, která byla udělena Tomáši Vrškovi.
Markéta Medová
