Lesníci a majitelé lesů vyzývají politickou reprezentaci k aktivnímu a zodpovědnému řešení této situace a poprvé od roku 1989 žádají český stát o významnější podporu a přijetí účinných opatření. Lesníci jsou odhodláni s kalamitou bojovat. Pro efektivní boj je ale nezbytně nutná adekvátní podpora boje s kůrovcovou kalamitou a adaptačních opatření na klimatické změny a výkyvy i podpora obnovy lesů v zasažených oblastech.
Kdo jsou signatáři Lesnické výzvy?
Signatáři Lesnické výzvy reprezentují vlastníky nebo správce více než 75 % rozlohy českých lesů. Výzvu dále podporují subjekty zastupující přes 60 % kapacit v oblasti těžby dříví a pěstebních činností, většinu kapacit zpracování dříví v ČR a zhruba 70 % produkce sazenic lesních dřevin.
Mezi signatáře Lesnické výzvy patří také nejvýznamnější zaměstnavatelé v lesnicko-dřevařském sektoru, nejpočetnější odborová organizace i největší lesnická stavovská organizace nebo lesnické školy a další profesní organizace a další subjekty s vztahem k lesům.
Aktuální seznam signatářů naleznete na www.lesnickavyzva.cz
Co je podstatou Lesnické výzvy?
Lesy a péče o ně by se měly stát jednou z nejvyšších priorit politické reprezentace České republiky, protože podcenění současné situace negativně poznamená kvalitu života nejen naší generace, ale i generace našich dětí. Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru žádají tímto o významnou podporu poprvé v porevoluční době. "Do roku 2018 bylo lesní hospodářství ekonomicky plně soběstačné, ve srovnání se zemědělstvím bylo příjemcem minimálních podpor a z lesních majetků byly státu odvedeny desítky miliard. Pouze z podniku Lesy ČR bylo za posledních 6 let odvedeno do státní pokladny zhruba 37 miliard korun. Bohužel z tohoto podniku (největšího správce lesů v ČR) byly také odčerpány všechny rezervy včetně dříve nedotknutelných rezerv na obnovu lesa," uvádí se v textu Lesnické výzvy.
"Vyzýváme politickou reprezentaci, aby v přístupu k lesům plnícím nezastupitelné celospolečenské funkce reflektovala závažnost situace. Stát by měl, podobně jako při jiných živelních katastrofách, podpořit opatření pro zastavení dalšího rozvoje katastrofy. Žádáme o urychlené zahájení kroků k odpovídající podpoře zachování lesních ekosystémů a všech jejich funkcí, prioritně pak o zohlednění role lesů v zadržování vody v krajině. Je nezbytné, aby závažnost problému zohlednily všechny zúčastněné resorty a konstruktivně spolupracovaly v otázkách finanční podpory, ochrany životního prostředí a zdrojů vody, ale i v oblasti logistiky a skladování dříví," zdůrazňují signatáři Lesnické výzvy.
"Prosíme občany o podporu v boji s dopady sucha a kůrovcovou kalamitou a o toleranci s omezeními, která z tohoto mohou plynout. Žádáme všechny vlastníky lesů, aby své lesy pravidelně kontrolovali a neohrožovali svou případnou nečinností lesy sousedních vlastníků. Vyzýváme k solidaritě mezi všemi subjekty lesnicko-dřevařského sektoru," stojí ve výzvě.
Návrhy opatření
Signatáři Lesnické výzvy také navrhují opatření, která by měla přispět k řešení situace. Za prioritní považují vytvoření kompenzačního nástroje dopadů sucha na lesy pro všechny vlastníky lesů, kde ale výše celkové podpory musí být adekvátní ke skutečným škodám. Navýšena by měla být podpora v ochraně lesa v perspektivních oblastech pro pěstování smrku nebo podpora asanace kůrovcového dříví u všech vlastníků lesů.
Stát by měl podle Lesnické výzvy také aktivně napomoci v hledání nástrojů stabilizace trhu s dřívím a efektivní ochrany lesa. Podle signatářů Lesnické výzvy je nezbytné také podpořit rychlou a úspěšnou obnovu porostů včetně využití přirozené obnovy. Cílem podpory musí být zakládání druhově pestrých a - pokud to bude možné - i věkově diferencovaných porostů s perspektivou vyšší odolnosti vůči klimatickým změnám a výkyvům.
Jak se připojit k Lesnické výzvě?
Lesnická výzva shrnuje současnou situaci v lesích, upozorňuje na možné dopady a naznačuje cesty ke snížení negativních dopadů jedné z nejhorších přírodních katastrof, které Českou republiku postihly. Výzva je určena politické reprezentaci, ale i široké veřejnosti, protože rozsah problému již překročil oblast lesnicko-dřevařského sektoru a stala se z něj celospolečenská hrozba.
Lesnická výzva je iniciována členy CZECH FOREST think tank a byla diskutována s širokým spektrem lesnicko-dřevařských profesních organizací a subjektů, z nichž většina uplatnila své připomínky a deklarovala vůli s k Lesnické výzvě připojit.
Lesnická výzva bude od února 2019 komunikována směrem k veřejnosti i politické reprezentaci.
Jste členy subjektu, jejíž činnost se dotýká lesnictví a není Vám budoucnost lesů lhostejná?
Připojte se k lesnické výzvě!
Zašlete na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. naskenovanou podepsanou verzi, která je stažení zde.
Red.
Komentáře
Možná 80 procent lidí , firem kteří volají po pomoci , jsou lidé nebo firmy kteří maj na svědomí kůrovcovou kalamitu . Ti samí co teď prosí škemraj tak ti samí vyhnali dřevorubce koně traktory z lesů . Když ředitel akciovky řekne nejsou lidi tak by zasloužil nakopat , ten samý ředitel před deseti lety dělal vše pro to aby lidi neměl . Přišlo teplo sucho a je vymalováno .
Není to ani 100 let, kdy pár koumáků z amerických států Severní a Jižní Karolína, Georgie a Tennessee napadl geniální nápad, jak zatočit s nezaměstnaností a zároveň "přitáhnout investice" do zaostalých agrárních koutů jihovýchodu USA.
Nejjižnější část Apalačských hor, které se na východě USA táhnou v délce přes 4000 km od severovýchodu k jihozápadu, totiž byla ještě "zcela bez užitku", tj. porostlá "bezcennými" pralesy, ve kterých se vyznali jen dávno odtamtud odsunutí Indiáni, a které měly pouze největší biodiverzitu v rámci lesů mírného pásu na Zemi, jinak se ničím zajímavým nevyznačovaly.
Vláda pohoří odprodala 7 větším a 4 menším dřevařským společnostem, které si na pomoc pozvaly německé lesnické odborníky. Němečtí lesničtí odborníci pak v souladu se svou odborností území pak rozdělili na obdélníky, čtverce a lichoběžníky, a začala holosečná těžba.
Nebudu to natahovat. Prales, který měl historii nejméně od konce poslední doby ledové, zmizel během deseti let na 94% plochy, vystřídán sukcesními porosty. Tenká slupička živné půdy, na kyselých stanovištích východu USA tak cenné, byla během pár let spláchnuta do Atlantiku. Dílo odborné zkázy naštěstí už nemohlo být dokonáno, protože vypukla Druhá světová válka a němečtí lesničtí odborníci jakožto potenciální agenti nepřátelské mocnosti byli odšoupnuti domů, k Vůdci. A peníze za dřevo? Ty skončily u pár židovských bank, z nichž část zanikla a část spolkly jiné židovské banky. Žádný hospodářský zázrak té oblasti se nekonal - a ani konat nemohl.
Dnes je tam nejrozsáhlejší a národní park v USA. Laické oko nic nepozná, ale bližší pohled, který nenajde staleté a starší stromy jinde než v pár stržích, už vidí věci jinak.
Moudrý člověk bohatne svým poznáním, nárůstem svých znalostí a vědomostí. Takové bohatství má nejen pevný základ, ale také je trvalé. Hlupák a parazit naopak bohatnou tím, že vykradou zdroje, které jim nepatří, ožebračí přitom ty, kteří je potřebují k životu - a protože jsou skutečně hloupí, tak si takto nabyté bohatství stejně většinou dlouho nepodrží...
Takže kdo bude chtít, bude shánět odbyt pro plantážní dřevo někde v Tramtárii. Kdo ne, bude svou činností vytvářet takový les, který v budoucnu už nikdy podobnou situaci nevytvoří. Jak říká klasik - "to už záleží na vkusu každého soudruha". Jednou se ovšem budeme zodpovídat všichni - bez rozdílu. A naší peněžence to určitě nebude.
"Vyzýváme politickou reprezentaci, aby v přístupu k lesům plnícím nezastupitelné celospolečenské funkce reflektovala závažnost situace. Stát by měl, podobně jako při jiných živelních katastrofách, podpořit opatření pro zastavení dalšího rozvoje katastrofy. Žádáme o urychlené zahájení kroků k odpovídající podpoře zachování lesních ekosystémů a všech jejich funkcí, prioritně pak o zohlednění role lesů v zadržování vody v krajině. Je nezbytné, aby závažnost problému zohlednily všechny zúčastněné resorty a konstruktivně spolupracovaly v otázkách finanční podpory, ochrany životního prostředí a zdrojů vody, ale i v oblasti logistiky a skladování dříví," zdůrazňují signatáři Lesnické výzvy.
A nechat zatím válet haldy na každém volném rozcestí, tak jako u nás, v nekalamitním regionu. Od loňského jara už to pěkně obrostlo houbou. Za kolik pak asi se to prodá ?
Druhá možnost je, skousnout ty "mongoli" a aspoň nějakou kačku dostat. A za ty pak aspoň nějaký ten doubek koupit.
Vzít pár krumpáčů a rýčů, domluvit se s příslušnými majiteli a vyzvednout ty buky, kleny, jedle (duby spíše ne) o pár set metrů nebo několik kilometrů dál a jednoduše je tam přesadit.
Velmi rychlé, velmi účinné - a neskutečně levné. Zejména u buku a jedle doporučuji.
Jinak - pokud jde o tu "finanční výpomoc".
Nepředpokládám, že stát bude tak naivní, aby ji za nynější situace i nadále poskytoval formou bianko šeku.
Tedy aby za hysterického kvílení sebralo x příslušných subjektů požadovanou dotaci, podporu (či jak to nazveme), vesele za ni nakoupilo smrčky, zasmrčilo a pak se už jen čekalo, až uplyne nějakých pár desetiletí, ona plocha se opět proměnila v měsíční krajinu a o podporu se kvílelo ponovu.
Nemám sice iluze o kvalitách některých státních úředníků, ale k dnešnímu dni byly naštěstí už orgány státní kontroly lesů zahlceny tak velkým množstvím informací o těchto mafiánských dotačních a jiných podvodech, že by podobnou praxi i nadále podporoval pouze naprostý šílenec či politický sebevrah.
Jedle ? Kůlový kořen při vykopnutí prakticky vždy ukopnete. Ujímavost - dost optimisticky 5% ? A musíte vzít téměř semenáč, jinak ani ťuk. Bez oplocení je stejně do roka fuč.
Buk je o něco lepší, leč kopat v lese ? Kdo by to byl řekl, kořeny jsou úplně všude, takže není kam kopnout.
Vlastní zkušenost.
Jo z vyhřáté kanceláře v Praze či kde se to řeší samo.
A to úplně pomíjím ty nekonečné hektary.
Jo teorie, to je matka moudrosti.
Každopádně jste odvedl řeč od tématu odkazu :
""Návrhy opatření
Signatáři Lesnické výzvy také navrhují opatření, která by měla přispět k řešení situace. Za prioritní považují vytvoření kompenzačního nástroje dopadů sucha na lesy pro všechny vlastníky lesů, kde ale výše celkové podpory musí být adekvátní ke skutečným škodám. ""
začínám si pohrávat s myšlenkou, že oni lidé, kteří kdysi přišli s objevem příslovečného německého smyslu pro humor, vycházeli ze zkušeností z pobytu mezi německými lesnickými odborníky. Jinak než jako pokus o humor se totiž tento Váš příspěvek nedá klasifikovat.
Upřímně doporučuji vyjadřovat se pouze k takovým tématům, o nichž skutečně něco víte. Jinak se totiž - mimo jiného - stanete vděčným terčem nejen pro "kdejakého aktivistu", ale i lecjakého brigádníka či dítě z kroužků ochránců přírody, kteří Vámi uváděné nesmysly lehce odhalí. Opravdu to potřebujete?
Uděluji Vám proto následující pokyny, abyste propříště už nutkání psát podobné nesmysly odolal:
1) Nálety přesazujeme zásadně z vlhké do vlhké země, pokud možno před očekávaným výraznějším deštěm
2) Kůlový kořen jedle neukopneme, jednak pokud jsme střízliví a fyzicky zdatní, a jednak pokud použijeme krumpáč, s nímž pracujeme na vzdálenost cca poloviny výšky stromku
3) Pokud kořen přesto ukopneme, jedle se ujme, je-li dodržena podmínka 1) a zůstane-li jí aspoň jeden přeslen horních kořenů
4) Buk vykopáváme v trsech páčením zespodu
5) Trsy rozdělujeme pak rukou, popř. můžeme ponechat i 2-3 buky pospolu - zachová se snáze mykorrhiza a zvýší se pravděpodobnost ujmutí.
Za svůj dosavadní život jsem z náletů FYZICKY přesadil něco mezi 1500-2000 náletových jedlí, s ujímavostí přes 80%. Buků o něco méně (okolo 1000), s ujímavostí srovnatelnou. Máte takto vysoká čísla i vy, se zapařenými školkařskými výpěstky, ponechávanými i týden před přesazením kdoví kde a sázenými většinou pouze vždy tupě na jaře, bez ohledu na počasí, podobu lokality, půdy, orientaci světových stran?
Učte se, Herr Schutzmeister, naše lesy to nepochybně ocení!
začínám si pohrávat s myšlenkou, že oni lidé, kteří kdysi přišli s objevem příslovečného německého smyslu pro humor, vycházeli ze zkušeností z pobytu mezi německými lesnickými odborníky. Jinak než jako pokus o humor se totiž tento Váš příspěvek nedá klasifikovat.
V pohodě. Mrknul jsem na vaše fotky a nebude to jménem, ale podložím. Ten náš nesoulad.
Vy to tam na tom Zlínsku máte jak v polabí.
Přikládám jednu fotéčku od nás.
https://www.krizemkrazemceskem.cz/svatobor-hora-opredena-povestmi/svatobor-skaly-pod-vrcholem/
Je to sice vidět jen lehce, ale tady když kopnete krumpáčem, tak můžete rozdělávat oheň bez sirek. Určitě nekopnete hloubš, jak pět čísel.
Takže ano, omluva, asi to co píšete, může někde - ne tady u nás, i fungovat.
Nic to nemění na tom, že tahle diskuze je mimo téma. Ať už to jde či nejde, dotace kůrovce nezastaví. Od toho jste pozornost odvedl mistrně.
Klobouk, kdybych ho nosil, dolů.
V roce 2020 bude cenový vývoj pokračovat ve vzestupném trendu. Tato prognóza je založena na několika faktorech, včetně průběžných zlepšení spotřeby. Celkově předpokládáme, že ceny řeziva opět vzrostou v roce 2020. Volatilita bude přetrvávat v příštích dvou letech z řady důvodů, jako jsou:
- Obchodní omezení (20% cla) na kanadský řeziva zaslaná do USA
- Neochota obchodníků a pil nadměrně zásobovat trh, což vede k tomu, že zásoby dřeva a řeziva jsou nízké.
- Odstraňování dřevařské infrastruktury (od roku 2009) a přerušení dopravy.
- Poptávka, která nadále výrazně překračuje nabídku, což znamená, že skutečným limitujícím faktorem pro výrobu bude dodávka KULATINY.
- Obchod na volném moři, který se stal důležitější součástí severoamerických - bla,bal - chybí lodní kapacita.
Pro rok 2019 je očekávaná poptávka po 350 mil.m3 měkkého dřeva - že by se tam těch pár českých neudalo ?
Prostě se jen zůročuje neexistence obchodu s kulatinou - doteď to od bolševika šlo jen na příděl a najednou, radši nechají shnít 2 či víc milionu kubíků, než by zaplatili pár obchodníků, co umějí číst znakové písmo.
Je to kšeft jako každý druhý - když jste v mínusu, tak to prodejte. Evropské myšlení je už od francouzské revoluce neuchopitelné.
(a 2 milióny jsou to teď, od května to bude mnohem více...)
Já tedy ne. Pokud se u nás netěží, tak to má dva důvody:
- nemá to kdo těžit - těžební firmy nestíhají
- majitelé se do těžby nehrnou, protože 800 Kč za kubík jim kolikrát ani nepokryje náklady.
Pokud sem chcete nahnat s pilami mraky Mongolů, kteří si to vytěží a odvezou a pár našich šíbrů se na tom napakuje, tak se obávám, že dojde k už zcela "nevratnému odkopání" a plantážníci budou ještě rádi vzpomínat na časy, kdy jim "za veřejnost" šla po krku jen DUHA.