V souvislosti s chystaným zákonem o šumavském národním parku potom zdůraznili, že vedle ochrany přírodního bohatství musí myslet na obyvatele této oblasti.
O postupu proti kůrovci v šumavském národním parku se vedou spory již několik let; na intenzitě nabraly zejména v roce 2007 po orkánu Kyrill, kdy lesy na jihozápadě republiky postihla kůrovcová kalamita a do tří let vzniklo na území parku 1 180 hektarů smrkových souší, zejména v okolí Srní a Modravy. Vedení parku tvrdí, že nebýt tehdejšího rozšíření nejpřísněji chráněných zón, kde se napadené stromy nesmí kácet, ztráty by nebyly tak veliké.
Řešení pro budoucnost má představovat zákon o šumavském národním parku, který nově stanoví rozsah bezzásahových zón. Ekologové a část vědců žádali 52 procent rozlohy, návrh Plzeňského kraje i návrh ministerstva životního prostředí shodně počítaly s 26 procenty z rozlohy parku. Poslanecká sněmovna ovšem ani jeden z nich nestačila přijmout, a řešení míry ochrany proto čeká na nové obsazení dolní komory, které vzejde z předčasných voleb na konci měsíce.
Jak uvádí server ct24.cz, Plzeňští lídři kandidátek ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPOZ i Úsvitu přímé demokracie se v debatě více či méně přiklonili k tomu, že proti kůrovci je potřeba zasáhnout kácením, ODS a TOP 09 s tímto tvrzením souhlasily s hlasitou výhradou, že stromy nesmí padat v bezzásahových zónách. Shodně potom akcentovaly nutnost ochránit nejen šumavskou přírodu, ale i občany, kteří v národním parku žijí - přímo na území parku totiž leží 6 obcí, žije v nich zhruba tisícovka lidí. Dalších asi 15 tisíc obývá obce, které mají část katastrálního území v národním parku.
Plzeňský hejtman a jednička na krajské kandidátce ČSSD Milan Chovanec zalitoval v České televizi toho, že krajský zákon o Šumavě, který se podařilo schválit v prvním sněmovním čtení, nestihla dolní komora kvůli svému rozpouštění schválit. Šestadvacet procent bezzásahových zón považuje za dobrý kompromis mezi ekology, lesáky i obyvateli parku. Šumava by podle něj do budoucna měla ustoupit od smrkové monokultury. S tím souhlasil i volební lídr Úsvitu přímé demokracie Vít Bárta: "Je zapotřebí rozšiřovat první zóny, ale tak, že se budou vysazovat listnáče."
S krajským návrhem šumavského zákona sympatizoval v předvolební debatě na ČT24 vedle Chovance také lídr komunistů v Plzeňském kraji Karel Šidlo. Zároveň upozornil, že je potřeba přírodě pomoc. "Pokud chceme něco vyhlásit jako bezzásahovou zónu, je obtížné čekat sto a více let na to, až se fauna a flora v chráněném území obnoví. První zóna bude bezzásahová v tom případě, že zlikvidujeme následky kalamit a kůrovce," prohlásil.
"Kvůli kůrovci jsou nejcennější zóny natolik poškozené, že aktuální otázka není, zda kácet, nebo nekácet, ale jak postoupit do budoucna. Musíme vymezit prostor, kde se už kácet nebude, chceme ale také, aby lidé žili na Šumavě," upozornil lídr plzeňské kandidátky ODS Jiří Pospíšil s tím, že 26 procent bezzásahových zón je kompromis mezi požadavky ekologů a šumavských obcí. Za rozumný výsledek to považuje i lídr kandidátky TOP 09 Marek Ženíšek, protože si za cíl stanovuje "jak ochranu přírody, tak udržitelný rozvoj obcí".
Proti postoji pravice se ovšem ohradil Jan Kůrka, plzeňská jednička SPOZ, podle něhož se připraveným zákonem měl pouze legitimizovat stav, který vznikl tím, že minulá vláda kalamitní situaci na Šumavě zanedbala. "Slovíčko bordel je ještě slušné na to, co se na Šumavě stalo," prohlásil. Kůrovci jsou podle Kůrky souchotiny lesa a je potřeba proti nim zasáhnout kácením, do budoucna by se potom vrátil k tradičním postupům lesního hospodářství.
Lídr hnutí ANO Josef Vozdecký by podle ct24.cz o velikosti bezzásahových zón nechal rozhodnout starosty obcí, které v území národního parku leží; zároveň varoval před radikální ochranou, která by park de facto uzavřela: "To je, jako by se rozhodlo, že se nebude chodit na Karlův most nebo na Karlštejn." Před uzavíráním parku turistům varoval i Václav Krása, jednička na kandidátce KDU-ČSL. Ke kácení neměl jednoznačné stanovisko, chtěl by se poradit s odborníky. Šumava by podle něj měla kombinovat přístup Bavorska, kde je les silně ekologicky chráněný, a Rakouska, které ho využívá jako pěstební monokulturu.
red.
