Beskydy jsou podle F. Jaskuly specifické velkým množstvím lesů. „I když na jednu stranu dostávají smrkové lesy těžce ‚na frak‘ od kůrovce a václavky, tak ten zbylý základ starších porostů s bukem nebo jedlí je v rámci České republiky naprosto úžasný a obývají ho lesní druhy zvířat, které jinde buď nejsou, nebo jsou velice vzácné,“ uvedl F. Jaskula. Důležitá je podle něj ochota lesních hospodářů měnit způsob hospodaření, aby byly lesy zdravější a nabízely příznivější podmínky pro rostliny i živočichy.
Území podle Jaskuly částečně ohrožuje unifikace. „Z jedné strany jsou to třeba dotace na zemědělské hospodaření, které je všude stejné, a to potírá kouzlo rozmanitosti a druhového bohatství. Na druhou stranu problémem je, že spousta lidí už hospodařit nechce.“ Některé pozemky se tak přemění v les nebo je majitelé nabídnou ke stavbě. „Krajina jako taková přichází o svou romantiku, kdy její mozaiku lesních pozemků a zástavby dotváří právě zemědělská krajina luk a pastvin. Mám obavy, aby pak nezbyly jen z jedné strany lesy a z té druhé jen domy. Úbytek druhově bohatých luk a pastvin je to největší nebezpečí, které Beskydy mají,“ uvedl ředitel.
Důležité je podle něj zachovat drobné hospodáře, kteří krajinu obhospodařují různorodě. „Nejvíc druhů rostlin a hmyzu, zvláště těch vzácnějších, se vyskytuje na předělech mezi pozemky, tam je to druhově nejpestřejší, protože každý hospodaří trošku jinak a každý druh si tak může najít to své místečko k žití. Pokud se hospodaří jednotně na velkých plochách, pak je druhové bohatství mnohem menší,“ uvedl dále Jaskula.
CHKO Beskydy
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, která byla vyhlášena 5. března 1973, je svou rozlohou 1160 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici ze Slovenskem. Krajině moravskoslezského pohoří dominuje vrchol Lysé hory, končí zde a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk. Správní středisko oblasti je v Rožnově pod Radhoštěm.
Hlavním důvodem pro vznik chráněné oblasti byly zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Na území CHKO, kde pramení i řeky Bečva a Ostravice, se nachází přes 50 maloplošných zvlášť chráněných území. V hornatém zalesněném terénu se rovněž daří divokým šelmám jako jsou medvěd, vlk a rys.
Na Beskydy mají velký vliv návštěvníci, kterých přibývá, například na Lysou horu ročně vystoupá kolem 450.000 lidí. „Turisté představují větší erozní prvek než mráz a voda, chodníky jsou více poškozovány průchody lidí než přírodními procesy, zaklesávají se i do skalního podloží,“ řekl Jaskula. Hory se podle něj stávají „masovou tělocvičnou“, která je příjemná pro lidi, zvířata již však nemají klid téměř v žádnou roční či denní dobu. Lidé si však podle F. Jaskuly více uvědomují hodnotu přírody a krajiny a většina návštěvníků se chová slušně. „Ke změně přístupu došlo i u místních, dříve se třeba řešily černé skládky, dnes je odpadové hospodářství na obcích tak dobré, že černé skládky jsou jen okrajový problém,“ uvedl ředitel.
Správa CHKO Beskydy zaměstnává 22 lidí, má také 40 dobrovolníků. Práce ochránců přírody se změnila, přibylo úřednické práce, zejména týkající se stavební činnosti, pracuje se s dotačními tituly. Ochránci se podíleli například na projektu likvidace invazivní rostliny křídlatky, nyní podporují pastviny na hřebenech či populace tetřeva hlušce. Chystá se projekt zaměřený na vzácné druhy motýlů v Beskydech a Bílých Karpatech i na slovenské straně hranice.
Podle ČTK (5. 3. 2018), red.
