Ministr zemědělství Miroslav Toman prohlásil, že kromě sucha se na šíření kůrovce podílela i pochybení při hospodaření v lesích. V postižených oblastech je podle ministra nyní cílem zpomalit rozpad smrkových porostů, v dalších částech země pak zastavit šíření kůrovce. „Obnova lesa je minimálně na deset až 15 let, nezvládneme to za rok či dva,“ dodal. Miroslav Toman dále uvedl, že k vytěžení nebo asanaci kůrovcem zasažených lesů bude třeba navíc 6 000 pracovníků a také více chemických prostředků proti kůrovci, kterých je dle ministra nedostatek a proto bude 20. července jednat s výrobci a distributory chemických prostředků. Ministr Toman také zmínil navýšení dotací na asanaci zasažených lesů pro jejich soukromé vlastníky z letošních 550 milionů korun na 1,15 miliardy korun v příštím roce. Problémem jsou podle ministra rovněž vyčerpané kapacity pro zpracování vytěženého dřeva a jeho skladování. Nyní je to 1,4 milionu krychlových metrů dřeva, zatímco potřeba je uskladnit 2,5 milionu. Toman v této souvislosti zmínil možnost využití brownfieldů.
Ministr životního prostředí, Richard Brabec odmítl pochybení svého úřadu. Inspekce životního prostředí podle něj v minulých letech udělila za chybné hospodaření v lesích pokuty za 18 milionů korun a stovky nápravných opatření. „Lesy ČR opakovaně ujišťovaly, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou,“ uvedl. Ohradil se i proti tvrzení poslance a bývalého jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS). Ten tvrdí, že Brabec nese za šíření kůrovce odpovědnost prosazením bezzásahových území v národních parcích.
Ministerstvo by mělo upravit dotace zejména nestátním vlastníkům lesů, aby jim kompenzovalo zvýšené náklady s kůrovcovou kalamitou. Mělo by rovněž revidovat strategické lesnické dokumenty. Navrhl to předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.
Návrh lidovců řešit přebytek dříví snížením sazby DPH u palivového dříví ze současných 15 na 10 procent představil exministr zemědělství Marian Jurečka. Uplatnit ho chce při projednávání vládního daňového balíčku.
Jurečka obhajoval při debatě o kůrovcové kalamitě své kroky v boji s tímto škůdcem s tím, že opatření nebyla tehdejší koaliční vládou nijak zpochybňována. Odmítl mimo jiné tvrzení, že by za jeho ministrování nebyla výsadba druhově pestrých lesů namísto smrků, které tvoří polovinu českých lesů.
„Nezříkám se určité spoluzodpovědnosti, ale otázka by měla být na všechny ministry včetně správců královských hradů za minimálně posledních sto dvacet let, kteří v České republice a na území bývalé rakouské monarchie měli zodpovědnost za to, co se v českých lesích sází,“ poznamenal bývalý ministr.
Podíl smrkových porostů se v Česku podle Jurečky snižuje. Nejde to ale takovým tempem, jako klimatická změna. Nemůže se navíc těžit více smrkového dřeva, než je přirozený přírůstek. „Když uděláte intenzivnější zásah, bude to mít degradující dopad na schopnosti krajiny zadržovat vodu i z hlediska klimatu,“ dodal.
Podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka kalamitě předcházela řada chyb i v posledních letech. „Máme doklady o tom, že v kalamitní oblasti byly udělovány pokuty za nedodržování smluvních podmínek ve vztahu ke kůrovci už v roce 2013. A je samozřejmě na místě se ptát, co se tam vlastně dělo,“ uvedl v ČT.
Podle Holomčíka by politici měli Lesům ČR i dalším správcům státních lesů dávat jasnější zadání, co od lesů společnost očekává. Tedy že kromě hospodářské funkce hrají lesy i roli ve vztahu k životnímu prostředí nebo dopadům klimatických změn.
Podle ČTK a České televize, red.
