Podle NKÚ reagovaly Lesy ČR i MZe na kůrovcovou kalamitu pomalu

Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na období 2019 až 2024, uvedli kontroloři NKÚ. Podle nich Ministerstvo zemědělství jako zakladatel podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Oproti dřívějším letům také podnik podle NKÚ prodával dříví s nižším zpeněžením. Ministerstvo zemědělství v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Kontroloři ovšem také konstatují, že situace byla ovlivněna výrazným nárůstem nahodilých těžeb, poklesem cen dříví a zhroucení trhu s dřívím, nedostatkem volných pracovních sil na trhu práce a nedostatkem lesnické techniky.

Lesy ČR reagovaly podle kontrolorů na situaci v roce 2016 jen dílčími opatřeními, jako bylo omezení úmyslné těžby nebo přesun pracovníků na zpracování kůrovce. Podle NKÚ Lesy ČR i Ministerstvo zemědělství začaly uceleně řešit kůrovcovou kalamitu až v roce 2019. "V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, jak úřad konstatoval, jsme přijali novou strategii a změnili obchodní model Lesů České republiky. Kombinujeme vlastní i dodavatelské výrobní kapacity, a pružně tak reagujeme na aktuální situaci v konkrétní lokalitě. Zvýšili jsme objem dříví obchodovaného ve vlastní režii a také výměru pozemků obhospodařovaných našimi lesními závody. Děláme tedy veškerá možná opatření, která zabrání šíření kůrovce a kalamitu zastaví," reagoval na zprávu NKÚ generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Mluvčí resortu Vojtěch Bílý doplnil, že ministerstvo vyvíjí „značnou aktivitu" v oblasti legislativní, a to například posílením finančních příspěvků určených vlastníkům lesů, přijetím dvou novel lesního zákona či novely vyhlášky o ochraně lesa, stejně jako pomoc vlastníkům lesů při zajištění podmínek pro účinnou asanaci napadeného dříví.

NKÚ porovnal výsledky prodeje dříví prostřednictvím dvou používaných obchodních kanálů. Prvním případem je vlastní prodej (obchodní model OM), kdy Lesy ČR nesou veškeré náklady na těžbu a prodávají dřevo ve vlastní režii. V roce 2018 tímto způsobem prodaly zhruba sedm procent dříví s průměrnou cenou 1263 Kč/m³. Druhý model (model P) spočívá v přenesení nákladů na těžbu nebo její části na odběratele, který zároveň dříví prodává. Tímto způsobem Lesy ČR v roce 2018 prodaly zhruba 93 procent dříví. Průměrná cena dříví při prodeji „na stojato" v elektronické aukci byla 613 Kč/m³, při prodeji celých skácených stromů dosáhla 786 Kč/m³, uvedli kontroloři NKÚ.

Do roku 2017 byl pro Lesy ČR výhodnější druhý obchodní model (model P). Při extrémní kůrovcové kalamitě už ale podle NKÚ tak výhodný nebyl, a to kvůli zvýšeným nákladům a zároveň nižším prodejním cenám dříví a nízké flexibilitě tohoto systému. Lesy ČR tak podle nich v době kalamity nebyly schopny včas reagovat na situaci, kdy rostla nahodilá těžba, klesaly ceny dříví a na trhu byl nedostatek pracovních sil i lesnické techniky.

Průměrné zpeněžení dříví LČR dle způsobu realizace (v Kč/m³)

Zdroj: vlastní zpracování dat LČR

 NKÚ tedy zjistil, že do roku 2017 byl pro LČR výhodnější model „P" realizovaný na lesních správách, od roku 2018 je výhodnější model „OM" realizovaný na lesních závodech. Důvodem byly podle NKÚ pro LČR příznivé výše cen z vysoutěžených komplexních smluv (tj. nízké náklady na těžbu a vysoké zpeněžení). Od roku 2018 vlivem výrazného poklesu cen dříví a nárůstu cen těžební činnosti byl obchodní model „OM" z hlediska výsledného zisku výhodnější než obchodní model „P", kterým byla realizována většina prodeje dříví.

NKÚ také upozornil na to, že podniku se loni snížil objem volných prostředků natolik, že Lesy ČR přešly na provozní financování prostřednictvím úvěru. Kladný hospodářský výsledek předpokládá podnik až v roce 2024.

V době před kalamitou si udržovaly Lesy ČR finanční soběstačnost. Od roku 2013 zákon umožňuje ministerstvu rozhodnout o přidělení části zisku Lesů ČR do fondu zakladatele. V letech 2013 až 2018 do něj převedly celkem téměř 32 miliard korun. Peníze převedly na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství i v době gradace kůrovcové kalamity, a to v daleko větší míře, než tomu bylo v okolních zemích, zjistil NKÚ. Fond pak vláda svým usnesením zapojila do státního rozpočtu.

Základní ukazatele státních správců lesů s uvedením výše odvodu do státního rozpočtu

Kontroloři prověřili u Lesů ČR i nakládání s nepotřebným majetkem a nákup právních, propagačních a dalších služeb. Podnik zde neměl žádné nedostatky a podařilo se mu také napravit nedostatky, které zjistila předchozí kontrola NKÚ, dodali kontroloři.

Celou zprávu o kontrole Lesů ČR za období 2016-2018 naleznete zde.

Red.