MŽP také potvrdilo, že kácení v lokalitě Na Ztraceném, zvané také u Ptačího potoka na Klatovsku, bylo nelegální. Správa parku údajně podala žalobu ke správnímu soudu proti tomuto rozhodnutí MŽP, které je jejím zřizovatelem. Informovalo o tom Hnutí Duha.
Vedení parku je přesvědčeno, že postupovalo v souladu se zákonem a rozhodně výrazně šetrněji k životnímu prostředí než v minulosti. ČIŽP uložila parku téměř půlmilionovou pokutu za roky 2010 a 2011, ministerstvo ji však snížilo na 250.000 korun, protože uplynula promlčecí lhůta skutků z roku 2010 a pokuty za protiprávní jednání nelze sčítat. "ČIŽP je bezpochyby přesvědčena také o zákonnosti svého rozhodnutí. Nezbývá než aby tento spor vyřešil nezávislý soud," poznamenal Mánek. O svém postupu park prý MŽP předem informoval.
"Jednalo se o domnělé rušení tetřeva, které nikdy nikdo neprokázal. Tetřev měl být údajně rušen přítomností lidí a loupáním stromů nastojato. To je dle našeho názoru zcela absurdní. Správa volila ty nejšetrnější (a také nejnákladnější) způsoby asanace kůrovcem napadených stromů," reagoval ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek a připomněl, že likvidaci zasažených stromů ukládala i mezinárodní dohoda.
Vedení parku je přesvědčeno, že postupovalo v souladu se zákonem a rozhodně výrazně šetrněji k životnímu prostředí než v minulosti. ČIŽP uložila parku téměř půlmilionovou pokutu za roky 2010 a 2011, ministerstvo ji však snížilo na 250.000 korun, protože uplynula promlčecí lhůta skutků z roku 2010 a pokuty za protiprávní jednání nelze sčítat. "ČIŽP je bezpochyby přesvědčena také o zákonnosti svého rozhodnutí. Nezbývá než aby tento spor vyřešil nezávislý soud," poznamenal Mánek. O svém postupu park prý MŽP předem informoval.
Ministerstvo rozhodlo o odvolání správy parku, několika měst včetně Horní Plané a Kašperských Hor a obcí mimo jiné Borové Lady, Kvildy a Modravy. Podle rozhodnutí správa parku nedovoleně zasáhla do přirozeného vývoje zvláště chráněného tetřeva hlušce. V rozhodnutí MŽP kriticky poukazuje na argumentaci správy parku a některé její námitky hodnotí jako účelové nebo demagogické.
Podle mluvčího MŽP Matyáše Vitíka je případ složitý a táhne se několik let. "Na jedné straně stojí správa národního parku, která je přesvědčena o svém správném postupu a dokladovala to svými podklady. Na druhé straně ČIŽP, která má zato, že jedná správně. To, že o tom rozhodne nezávislý soud, je asi nejčistší právní řešení, které v této situaci lze provést," řekl pro ČTK Vitík, který podání žaloby potvrdil.
V květnu 2011 rušil živočicha hluk motorových pil při odstraňování souší podél turisticky značených cest v trasách Třístoličník - Trojmezná, přístupu k jezeru Laka, u cesty na Poledník a u Staré březnické cesty. Pracovníci parku rušili svou přítomností a hlukem motorových pil tetřeva i při loupání a kácení stromů napadených kůrovcem.
Park také podle MŽP škodlivě zasahoval do biotopů tetřeva vytvářením rozsáhlých ploch bez stromového patra při provádění zásahů proti šíření kůrovce v červenci a srpnu 2011 v lokalitách Bavorská cesta s navazujícím Jezerním hřbetem a Na Ztraceném, u Ptačího potoka na Klatovsku. Správa parku také použila na jaře 2011, v době kdy tetřevi vyvádějí svá mláďata, ve druhé zóně paku biocidy k ošetření obranných zařízení (lapáků a trojnožek) dříve, než měla povolenu výjimku. V červenci a srpnu 2011 káceli pracovníci parku v lokalitě Na Ztraceném kůrovcem napadené smrky.
Zpracovávali je tak, "že na různě rozsáhlých plochách došlo v důsledku odstranění pásma vzrostlých stromů k významným změnám světelných, teplotních a vláhových poměrů, což povede k obsazení lokalit jinými druhy živočichů a rostlin". Právě zásahům u Ptačího potoka se snažili blokádou zabránit ekologičtí aktivisté.
ČIŽP uložila parku téměř půlmilionovou pokutu za roky 2010 a 2011, ministerstvo ji však snížilo na 250.000 korun, protože uplynula promlčecí lhůta skutků z roku 2010 a pokuty za protiprávní jednání nelze sčítat.
red.
