Veřejné slyšení se uskutečnilo v poslanecké sněmovně parlamentu ČR za účasti předsedy petičního výboru Tomia Okamury (SPD), zpravodajky poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) a členů výboru.
Petenti chtějí zachovat chráněnou krajinnou oblast (CHKO), kterou považují za dostatečnou ochranu místní přírody, a připomínají, že jde o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou nebo minimálně ovlivněnou přírodu. Ministerstvo argumentuje potřebou ochrany přírody, národní park by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu Berounky. Podle MŽP je třeba také změnit systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.
Petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko
„Odmítáme marketing strachu, kdy je lesník vydáván za škůdce křivoklátské krajiny," řekl například za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer.
Sněmovní petiční výbor přijal usnesení, v němž vzal na vědomí závažné argumenty, které od představitelů petice zazněly a žádá MŽP, aby je reflektovalo.
Zamýšlený NP odmítá také Svazek obcí Křivoklátska, jeho členem je 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 000 obyvatel.
Předsedkyně svazku a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová připomněla, že svazek se ve svém názoru opírá o odborné studie i zkušenosti z jiných národních parků. „Máme obavy z hromadného turismu," uvedla. Doplnila, že se zástupci obcí obávají též bezzásahového režimu hospodaření, který může krajinu dosud udržovanou člověkem a její rozmanitost naopak poškodit.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se veřejného slyšení nezúčastnil, za MŽP se dostavil náměstek Tomáš Tesař. Podle něj je nutné národní park vyhlásit i kvůli tomu, aby se při současném stavu nenaráželo na limit, že hospodaření v lesích má být ekonomicky výhodné.
Argumenty petentů dnes podpořili také přítomní zástupci lesníků.
„Záměr postrádá racionální odborný základ," řekl například zástupce křivoklátských lesníků Robin Ambrož. Podle něj se velmi osvědčil Lesnický park Křivoklátsko, který mimo jiné propaguje přírodní i kulturní hodnoty Křivoklátska. Založili jej společně Lesy ČR, největší soukromý majitel lesů v ČR Jerome Colloredo-Mannsfeld a Česká lesnická společnost Křivoklát v roce 2010.
Odpůrci NP dlouhodobě upozorňují, že oblast Křivoklátska stovky let vytvářeli především lesníci a lesní hospodáři a odborníci potvrdili, že na území plánovaného parku nepřevažuje člověkem neovlivněná příroda. Jedna ze studií uvádí, že původní jsou jen přes čtyři procenta porostů.
Ministerstvo životního prostředí loni na podzim zahájilo proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, podle návrhu má národní park zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Petiční výbor přijal usnesení v němž konstatoval, že petice proti vyhlášení národního parku Křivoklátsko obsahuje zvlášť závažné argumenty a vyzval ministerstvo životního prostředí, aby reflektovalo argumenty petice a zintenzivnilo partnerskou komunikace s místními občany. Dále petiční výbor požádal MŽP o revizi zákona č. 114/1992 sb. a to zejména v části o národních parcích.
Více informací se dočtete v Lesnické práci 12/2023.
Komentáře
A to Vám ukládá jaký zákon, pane náměstku? Navíc ve státních lesích?