Douglaska vykazuje poměrně širokou ekologickou amplitudu a je obecně považována za relativně odolnou vůči suchu, ačkoli její růst je suchem rovněž negativně ovlivňován. Na široké řadě stanovišť předčí svou objemovou produkcí naše domácí hospodářské dřeviny a poskytuje velmi kvalitní dřevní surovinu.
Její vliv na biodiverzitu domácí podrostní flóry je malý až zanedbatelný, ačkoli její působení na faunu je méně probádané a spekuluje se o možném negativním vlivu na ornitofaunu. Douglaska také příznivěji ovlivňuje půdu v porovnání s domácími jehličnatými dřevinami, může ale také zvyšovat nitrifikaci.
Její invazivní potenciál je na širokém spektru stanovišť pravděpodobně malý až zanedbatelný, přesto je zapotřebí mu i do budoucna věnovat pozornost, především na živinově chudších stanovištích s rozvolněným porostním zápojem.
Porost s douglaskou. Foto: Archiv VÚLHM
Současným trendem lesního hospodářství je zakládání a pěstování druhově pestrých porostů, od nichž se předpokládá vyšší odolnost proti nepříznivému působení globální změny klimatu. Také douglasku je doporučováno pěstovat ve směsích, a zabránit tak monokulturnímu pěstování této introdukované dřeviny mimo jiné s cílem eliminovat její výrazný odběr živin při rychlém růstu.
Douglaska je však jen částečně stín tolerující dřevinou a hrozí nebezpečí, že na určitých stanovištích ve směsi s některými domácími v mládí rychleji rostoucími dřevinami bude předrůstána a bez adekvátních výchovných zásahů dojde ke zhoršování její kvality a vitality nebo dokonce k jejímu vymizení.
Pro ověření tohoto předpokladu vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., experimentálně vyhodnotili vliv výchovných zásahů na růstovou reakci a prosperitu douglaskových mlazin původem z přirozené obnovy na živinově i srážkově relativně chudých stanovištích. Vědci posuzovali vývoj v porostu s dominantním zastoupením douglasky a porostu, kde je douglaska ve směsi s borovicí lesní.
Získané výsledky byly publikovány v článku Růst douglasky tisolisté v mlazinách v závislosti na výchově a konkurenčním tlaku borovice lesní na živinově chudších stanovištích, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2024 a je ke stažení zde.
Z dosažených výsledků vědci formulovali tyto závěry:
V podmínkách živinově chudých stanovišť je douglaska v mladých porostech (mlaziny a nárosty) pod silným konkurenčním tlakem borovice, za kterou v této fázi růstově zaostává.
Příklad porostu s douglaskou. Foto: Archiv VÚLHM
Pro vypěstování stabilních a kvalitních jedinců douglasky ve směsi s borovicí je na těchto stanovištích nezbytné provádět silné uvolňování kvalitních douglasek již od fáze nárostů a mlazin.
Bez tohoto uvolňování bude pravděpodobně docházet k masivní přirozené mortalitě douglasky s postupným převládáním borovice.
Vzhledem k nižší životaschopnosti douglasky v raných růstových fázích na těchto stanovištích vědci doporučují soustředit pěstební podporu jen na příměs nejkvalitnějších jedinců douglasky s perspektivou následného umělého vyvětvování a tvorby cenných sortimentů.
Uvolňování většího množství douglasek ve směsi s borovicí nese riziko současného rozvolnění borovice s následnou tvorbou obrostlíků.
Doporučenou a pěstebně jednodušší variantou při umělé obnově je tvorba skupinového smíšení.
Včasné výchovné zásahy jsou také klíčové pro vytvoření příznivého štíhlostního kvocientu cílových stromů.
Zásahy nedostatečné intenzity či zásahy opožděné vedou k rychlému přeštíhlení stromů, a tím k nízké stabilitě jednotlivých stromů i celých porostů.
Vzhledem k nízké konkurenceschopnosti douglasky v raných růstových fázích na chudých stanovištích lze konstatovat, že riziko jejího invazivního šíření je zde zanedbatelné.
TZ VÚLHM, v. v. i.
Komentáře
Douglaska neroste na suchu ani v písku, potřebuje vodu, ne ?
Na správným stanovišti všecko v pohodě předroste a invazivní potenciál je srovnatelný se smrkem.
Cenný sortimenty rostou jen vodě - prameniště, říční prahy. Na písku si o tom nechte zdát, Jen paleta a vláknina.
To, že roste v Písku, neznamená, že roste na písku.
Optimální směs je listí, nebo smrk.
A na sucho je odolnost jen mírně lepší jak smrk, takže smysl výsadby moc smysl nedává.
https://www.nytimes.com/2024/06/06/climate/forest-logging-oregon.html
" Na jedné části pacifického severozápadu umírá jeden z nejdůležitějších druhů stromů v Severní Americe znepokojivou rychlostí. Letos na jaře, stejně jako v posledních několika letech, jehličí na douglaskách žloutnou, zčervenají a pak padají na zem v lesích na jihozápadě Oregonu.
Odborníci obviňují kombinaci faktorů, včetně napadení hmyzem, sucha a zvýšených teplot způsobených změnou klimatu. Desetiletí hašení požárů zhoršilo problémy tím, že narušilo přirozenou rovnováhu ekosystémů.
„Sucho, horko a změna klimatu ve velkém zabíjejí stromy a neexistuje jasný způsob, jak toho džina vrátit do láhve,“ řekl Rob Jackson, ekolog z Doerr School of Sustainability na Stanfordské univerzitě. "
https://extension.oregonstate.edu/catalog/pub/em-9406-trees-edge
" Nejvýznamnějším hmyzem, který přispívá ke zvýšení úmrtnosti, je původní brouk zvaný zavíječ jedlový. Tento hmyz napadá a často zabíjí douglasky, které jsou ve velkém stresu, často ze sucha. Několik sekundárních brouků a rakovinotvorných hub často přispívá k odumírání větví a úhynu douglasek douglasek stresovaných suchem. Tento hmyz však jen zřídka zabíjí stromy sám o sobě (viz „Hmyz a nemoci spojené s úbytkem douglasky v jihozápadním Oregonu“).
Když je velmi horko a sucho, může douglaska také utrpět vnitřní fyziologické poškození, které činí stromy zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Toto poškození může také způsobit odumírání větví a vrcholků a dokonce úhyn stromů (viz „Teplejší sucho a zdraví stromů“).
Důkazy ukazují, že douglaska se během minulého století rozšířila do mnoha údolí a níže položených lokalit. Dříve byly mnohé z těchto míst borovicové lesy ponderosa nebo dubové lesy udržované častými požáry nízké intenzity. Vyloučení požáru vedlo k nárůstu douglasky. "
" Většina úmrtnosti douglasky se vyskytla na venkovských rezidenčních nemovitostech, malých soukromých lesích a pozemcích Úřadu pro správu půdy poblíž Rogue Valley. Tato místa bývají horká, suchá a relativně nízko nadmořská. K dnešnímu dni uhynulo méně stromů douglasky na produktivnějších pozemcích národního lesa a soukromých průmyslových lesích. Tyto země jsou obvykle ve vyšších nadmořských výškách nebo v oblastech s vyššími srážkami. "
Kolik že naprší u toho Mnichova Hradiště ?
" Vysoce rizikové zóny (méně než 35 palců průměrných ročních srážek)
Douglasky ubývají a umírají vysokou rychlostí v této zóně a jejich dlouhodobá životaschopnost je pochybná. Některá příznivá místa, jako jsou severovýchodní aspekty s hlubokou půdou, mohou sloužit jako útočiště douglasky. "
https://extension.oregonstate.edu/catalog/pub/em-9406-trees-edge
https://www.opb.org/article/2024/05/26/douglas-fir-dead-decline-spiral-oregon/