PS ČLS poukazuje na odpor obcí proti vyhlášení národního parku, který je podle jejího vyjádření obrovský a organizovaný. Zastupitelstva většiny obcí schválila usnesení, podle kterých obce nesouhlasí s vyhlášením NP na kterékoliv části svých katastrů. Založily „Spolek obcí Křivoklátska“, do kterého vstoupilo 28 obcí, jejichž katastry spadají do NP, nebo s ním sousedí. Občanská iniciativa „Otevřené Křivoklátsko“ vydala Petici, která byla v minulém roce s víc než 11 tisíci podpisy předána do Poslanecké sněmovny. V zákonné lhůtě podaly obce proti NP na MŽP oprávněné námitky, které nebyly dosud vypořádány. Stejně tak nebyly podle PS ČLS nikdy vypořádány námitky státního podniku Lesy České republiky, včas předané MŽP, ale na pokyn Ministerstva zemědělství staženy z dalšího legislativního procesu.
Panu premiérovi Petru Fialovi už v březnu 2022 starostové obcí napsali:
„Vážený pane předsedo, nechceme mít na katastru naší obce žádný národní park. Na území, které vlastní dřinou, potem i krví vytvořily generace našich předků. Nenecháme se zlomit na duchu ani uplatit penězi, které krajští zastupitelé z našich daní tak štědře nabízejí. Žádáme Vás o ujištění, že se můžeme spolehnout na dodržení slibu, který jsme ve věci zřízení NP Křivoklátsko dostávali po dlouhá léta od Vašich předchůdců, a sice, nebudou-li dotčené obce se zřízením národního parku souhlasit, žádný NP nebude.“
V dopise je dále poukázáno na současný stav Křivoklátska, které plní všechny požadované funkce zároveň a to ekonomickou, ekologickou a sociální. Národní park, ponechaný velkoplošně přirozenému vývoji, by podle vyjádřeni PS ČLS znamenal konec křivoklátského lesnictví. Jako vhodné řešení ochrany přírody se zachováním i ekonomického aspektu lesnictví se podle PS ČLS jeví založení Lesnického parku Křivoklátsko v r. 2010 součinností ČLS, Lesů České republiky, s.p., a největšího soukromého vlastníka lesů v ČR Jerome Colloredo Mannsfelda. První lesnický park v ČR a v tomto pojetí i v Evropě slouží jako alternativní projekt pro ochranu a využívání Křivoklátských lesů.
Jerome Colloredo Mannsfeld uvedl již v roce 2022, že se vznikem NP Křivoklátsko zásadně nesouhlasí.
Dopis Jerome Colloredo Mannsfelda ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi z 24.1. 2022
Dalším z argumentů PS ČLS je, že Křivoklátsko je z hlediska sociálního velice citlivý venkovský prostor a každé tlumení hospodářské činnosti se bezprostředně promítá do života místních lidí. Volné užívání lesů, které dosavadní CHKO umožňuje, vytváří na Křivoklátsku obrovský rekreační, relaxační a zdravotní potenciál pro tisíce lidí z exponovaných aglomerací, jako je Praha, Kladno, Beroun i přilehlé Severní Čechy. Velkoplošně bezzásahový a tím i plošně nepřístupný národní park tuto funkci křivoklátských lesů výrazně potlačí.
Výrazným apelem pro obnovení jednání o založení NP Křivoklátsko je předpoklad, že rok 2024 je zřejmě posledním rokem, kdy je možno nápad na vyhlášení NP Křivoklátsko mlčky opustit.
Celé znění otevřeného dopisu
Vážený pane ministře,
dovolte mi, abych Vám jménem Pobočného spolku České lesnické společnosti Křivoklát (PS ČLS), popřál ke vstupu do nového roku 2024 hodně zdraví, spokojenosti i rozumných rozhodnutí v lesnickém sektoru, který pod Vaše ministerstvo také přísluší.
Česká lesnická společnost je nevládní organizace, která sdružuje lesnické odborníky, profesionální lesníky z provozu, státní správy, výzkumu, školství i všechny příznivce lesa bez rozdílu profesního zaměření a politické příslušnosti. Česká lesnická společnost měla historicky vždy velice dobrý a korektní vztah s ministerstvem zemědělství, založený na vzájemné důvěře a oboustranně prospěšné odborné spolupráci.
Současné křivoklátské lesy jsou perlou, kterou budovaly po dobu delší než 300 let desítky generací lesníků spolu s majiteli lesů, kteří do toho vložili nemalé náklady. Vycházelo se ze stavu lesů, které byly po staletí pouze exploatovány neřízenou těžbou, spásány dobytkem, a vypalovány pro převod na zemědělské využití. Celé křivoklátské lesy jsou pozměněny lidskou činností, po staletí se v nich hospodařilo a byly dlouhodobě vychovávány jako lesy hospodářské. Výsledkem práce lesníků, jejich umu i citu, jsou dnes lesní porosty, které nemají v českém vnitrozemí obdoby. Je to klenot, který svým významem přesahuje hranice naší země a možná i Evropy. Bohatá druhová skladba lesních porostů s více než 80 druhy dřevin, prostorově i věkově diferencované lesy s bohatým bylinným patrem i navazujícími společenstvy živočichů, a to vše ve spojení s romantickou krajinou. Není divu, že se takové dílo zalíbilo i ochráncům přírody a opakovaně se pokoušejí byrokratickou změnou převést toto již efektivně chráněné území z režimu CHKO do režimu národního parku.
Po více než pěti letech klidu a naděje, že bude čas pro normální práci, odsouhlasilo dne 28.6.2021 krajské zastupitelstvo Středočeského kraje usnesení, v kterém podporuje na více než deseti tisících hektarů křivoklátských lesů vyhlášení v cílovém stavu velkoplošně bezzásahového Národního parku Křivoklátsko. Nastartovali tím opět proces přesvědčování místních občanů i obecních samospráv, že národní park je to nejlepší, co může křivoklátské lesy i občany, zde žijící, potkat. Snaží se nahradit společenskou poptávku po národním parku, která tady v současné době není a ani nikdy před tím nebyla, poptávkou politickou. Občany křivoklátských obcí, ani jejich starosty nepřesvědčili, ale podařilo se jim přesvědčit politiky, a tak se tento záměr nešťastně dostal až do programového prohlášení současné vlády ČR. Od té doby je to uváděno jako hlavní důvod pro vyhlášení NP, když ostatní, zejména odborné argumenty, selhaly.
Odpor obcí proti vyhlášení národního parku je obrovský a organizovaný. Zastupitelstva většiny obcí schválila usnesení, podle kterých obce nesouhlasí s vyhlášením NP na kterékoliv části svých katastrů. Založily „Spolek obcí Křivoklátska“, do kterého vstoupilo 28 obcí, jejichž katastry spadají do NP, nebo s ním sousedí. Občanská iniciativa „Otevřené Křivoklátsko“ vydala Petici, která byla v minulém roce s víc než 11 tisíci podpisy předána do Poslanecké sněmovny. V zákonné lhůtě podaly obce proti NP na MŽP oprávněné námitky, které nebyly dosud vypořádány. Stejně tak nebyly nikdy vypořádány námitky státního podniku Lesy České republiky, včas předané MŽP, ale na pokyn Ministerstva zemědělství staženy z dalšího legislativního procesu.
Panu premiérovi Petru Fialovi už v březnu 2022 starostové obcí napsali:
„Vážený pane předsedo, nechceme mít na katastru naší obce žádný národní park. Na území, které vlastní dřinou, potem i krví vytvořily generace našich předků. Nenecháme se zlomit na duchu ani uplatit penězi, které krajští zastupitelé z našich daní tak štědře nabízejí. Žádáme Vás o ujištění, že se můžeme spolehnout na dodržení slibu, který jsme ve věci zřízení NP Křivoklátsko dostávali po dlouhá léta od Vašich předchůdců, a sice, nebudou-li dotčené obce se zřízením národního parku souhlasit, žádný NP nebude.“
S národním parkem Křivoklátsko dlouhodobě nesouhlasí oba prezidenti ČR - Václav Klaus i Miloš Zeman, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí‚ Colloredo Mannsfeld, obě lesnické fakulty a další odborné lesnické i politické osobnosti a instituce. Přesto by se mohlo stát, že politici, ve snaze o dodržení programu současné vlády, NP Křivoklátsko vyhlásí – všem navzdory. Novela zákona č. 114 z roku 2017 jim to umožňuje. Neznám případ, že by někde ve světě vznikl národní park proti vůli lidí, kteří v něm žijí a měli by ho chránit.
Věřte, že osud křivoklátských lesů i samotného lesnictví v této oblasti nám „leží na srdci“ víc než komukoliv jinému v této zemi. Jsme přesvědčeni, že ochrana křivoklátské přírody je zde už plných 45 let dostatečně zajišťována statutem fungující CHKO Křivoklátsko s řadou přírodních a národních přírodních rezervací, biosférickou rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra, rozlehlou ptačí oblastí i četnými lokalitami s ochranou NATURA 2000. Statut CHKO nevylučuje hospodářské využívání území a zachovává produkční potenciál tohoto krajinného celku. Občané, organizace i podnikatelské subjekty si na její režim zvykli, ochotně s orgány ochrany přírody spolupracují a na jejich práci je to vidět.
Současné lesní hospodaření plní na Křivoklátsku všechny tři základní pilíře (ekonomický, ekologický a sociální), je postaveno na principech trvale udržitelného hospodaření, a ukazatele, které ho definují (druhová pestrost, vysoké zastoupení listnatých dřevin, přirozená obnova, maloplošné obnovní prvky atd.), se neustále zlepšují. Nejedná se tedy pouze o současný stav, ale o trvale pozitivní trend. Dřevo je naše jediná obnovitelná surovina, a tak o lesní půdu, schopnou produkovat užitkové dřevo, bude brzy stejná nouze jako o zemědělskou půdu, schopnou produkovat potraviny. Současný stav lesů i lesního hospodářství na Křivoklátsku to zatím umožňuje. Národní park, ponechaný velkoplošně přirozenému vývoji, by znamenal konec křivoklátského lesnictví.
Česká lesnická společnost PS Křivoklát, Lesy České republiky, s.p. a největší soukromý vlastník lesů v ČR Ing. Jerome Colloredo Mannsfeld založili 13.5.2010 Lesnický park Křivoklátsko (LPK), první lesnický park v ČR a v tomto pojetí i v Evropě, jako alternativní projekt pro ochranu a využívání Křivoklátských lesů. Byl založen svobodnou vůlí vlastníků a správců lesů, kteří se rozhodli hospodařit podle standardu lesnických parků. V duchu hesla lesnických parků „Území pro přírodu i pro lidi“ tak budou zachovány nejen přírodní hodnoty Křivoklátska, ale i křivoklátské lesnictví, jako kulturní odkaz našich předků. Citlivým a trvale udržitelným hospodařením v lesích se zachovává i produkční potenciál tohoto území. To vše za vlastní peníze a bez nároku na státní rozpočet. V roce 2017 byl LPK přijat a zařazen do „Mezinárodní sítě modelových lesů“, (International Model Forest Network) čímž se mu dostalo i mezinárodního uznání.
LPK má ale také veliký politický potenciál. Je jen potřeba, aby se ho někdo chopil a využil. První, kdo si ho všiml, byl už před 13 lety ministr zemědělství Jakub Šebesta (ČSSD), když ve své řeči při zakládání LPK řekl doslova: „Ministerstvo zemědělství i já osobně jsme iniciativu k založení lesnického parku uvítali. Byli bychom rádi, kdyby tento a v budoucnu eventuálně další lesnické parky sloužily jako objekty příkladného, trvale udržitelného hospodaření v lesích a krajině. Prostřednictvím fungujících lesnických parků by mělo být prokázáno, že přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu“.
Lesnický park Křivoklátsko si nedělá ambice suplovat státní ochranu přírody, která je zde ze zákona č.114 bez větších problémů už 45 let zajišťována Správou CHKO Křivoklátsko. Ale chce v úzké a oboustranně užitečné spolupráci být nadále příkladným objektem přírodě blízkého obhospodařování lesů, dokládajícího odpovědné nakládání s lesy a pozitivní vývoj našeho lesnictví. Navazujeme na práci mnoha vynikajících lesníků, kteří svým citlivým přístupem k lesu, přírodě, myslivosti a krajině plnili představy a požadavky mnoha generací vlastníků. Chceme být ukázkou lesnického hospodaření, jako prvku rovnovážného rozvoje přírodního prostředí za současného neomezování aktivit lidí, kteří jsou součástí krajiny, v níž žijí. Navíc by mělo být využito jejich zájmu a vědomostí ke spolupráci při zlepšování stavu zdejších lesů a lesního hospodářství. Naše činnost vede k tomu, aby byla povzbuzena zodpovědnost místních lidí za stav přírody v okolí jejich domovů, jako výraz podpory zájmu vlastníků lesů i místních samospráv.
Národní park není jediná, nejlepší a nezbytná forma budoucí ochrany křivoklátské přírody. Křivoklátsko už teď má svoji vizi, jak zachovat přírodu a přitom i produkční potenciál této krajiny. Je to soužití stávajících kategorií chráněných území (CHKO, BR UNESCO, přírodní rezervace a ostatní) s už 14 let existujícím a úspěšně fungujícím Lesnickým parkem Křivoklátsko. Je to právě využití tohoto jedinečného spojení ochrany přírody a lidských aktivit, zapojení síly obcí, Středočeského regionu, LČR, J.C. Mannsfelda, i všech ostatních výrobních i zájmových aktivit v území. Začleněním do Mezinárodní sítě modelových lesů jsme po Španělsku, Francii, Švédsku a Rusku první ve střední Evropě a můžeme tak dosáhnout takové marketingové známky, jakou nám další národní park nikdy nemůže nabídnout. Přitom bez nároků na prostředky ze státního rozpočtu, na bázi plné suverenity a naprosté dobrovolnosti všech subjektů. Není právě toto cesta, jakou bychom se na Křivoklátsku mohli dát? Opravdu nechcete stát u zrodu něčeho takového?
Zvažte, prosím, jestli by nejen Lesnický park Křivoklátsko, ale lesnické parky obecně, nebyly dobré téma právě pro Vaši stranu. Věříme, že ve venkovském prostoru Čech i Moravy by Vám to přineslo veliké množství sympatizantů.
Vážený pane ministře, Křivoklátsko je z hlediska sociálního velice citlivý venkovský prostor a každé tlumení hospodářské činnosti se bezprostředně promítá do života místních lidí. Volné užívání lesů, které dosavadní CHKO umožňuje, vytváří na Křivoklátsku obrovský rekreační, relaxační a zdravotní potenciál pro tisíce lidí z exponovaných aglomerací, jako je Praha, Kladno, Beroun i přilehlé Severní Čechy. Velkoplošně bezzásahový a tím i plošně nepřístupný národní park tuto funkci křivoklátských lesů výrazně potlačí. Víme, že Vaše ministerstvo čeká mnoho závažných odborných i ekonomických problémů v lesním hospodářství i v zemědělství, a občané s obavami očekávají jejich řešení. Založení nové instituce, která bude ročně spotřebovávat stovky milionů Kč a další desítky milionů ročně bude představovat ztráta na produkci tohoto území, považuje naprostá většina místních občanů za plýtvání už tak omezenými finančními zdroji. Ochrana křivoklátské přírody je jen zástěrka, za kterou se propagátoři národního parku schovávají. Rok 2024 je zřejmě posledním rokem, kdy je možno nápad na vyhlášení NP Křivoklátsko mlčky opustit.
Přejeme pevné zdraví při Vaší nelehké, ale záslužné práci a jsme se stavovským pozdravem
„Lesu zdar!“
Podle TZ ČLS
Komentáře
https://www.drewno.pl/artykuly/12896,protest-na-podkarpaciu-dajcie-nam-zyc-i-pracowac.html
" V Podkarpatí patří mezi lesní oblasti vyloučené z těžby dřeva oblasti obhospodařované těmito lesními obvody: Bircza, Rymanów, Stuposiany, Lutowiska a Cisna.
Toto náhlé rozhodnutí, které nebylo nijak konzultováno s lesními podnikateli a dřevařským průmyslem, vneslo chaos a nejistotu o jejich budoucnosti. Některé menší společnosti lesních služeb byly fakticky nezaměstnané. Neexistenci jakýchkoli konzultací s nimi hlásí i lesníci z lesních revírů podléhajících omezením těžby. "