1) dělník: Netrápí Vás když vidíte výdělky dělníku v LH oproti ziskům Vaší společnosti. Díky
Jan Mičánek: Bylo by asi potřeba upřesnit termín "dělník", protože dělnické profese v LH vykonávají lidé z různých pozic.
1. - zaměstnanci firem (to jsme my),
2. - živnostníci, kteří disponují nějakým výrobním prostředkem,
3. - převážně sezónní dělníci, především v pěstební činnosti.
Pro každou tuto kategorii se řemeslo chová trochu jinak. Takže, jestli rozumím dobře Vaší otázce, tak mohu odpovědět pouze na jedinou věc, a to jsou příjmy dělníků, které zaměstnává naše společnost jako své stálé zaměstnance, předpokládám, že na ty se ptáte. V loňském roce byl průměrný výdělek všech zaměstnanců firmy LESS asi 26 500 Kč. Pokud mám správné informace, tak náš průměrný výdělek byl vždy nejvyšší ze všech lesnických společností v ČR. Pokud se podíváme na příjmy dělníků po nějakých zřetelných skupinách, jako jsou řidiči nákladních aut, operátoři harvestorů, vyvážecích souprav, operátoři strojů na pilách (operátoři pásových pil, strojů na omítání, rozmítání, odkorňování apod.), tak tihle lidé jsou u nás zastoupeni asi největším počtem a jejich hrubý měsíční příjem se pohybuje v rozmezí 30-50 tis. Kč. Vím i o vyšších výdělcích.
Samozřejmě, může se to zdát spoustě lidem málo, dělám v LH 46 let a nepamatuji si ani na jeden případ, kdy by si někdo přišel stěžovat, že bere moc. Úplně jiný případ jsou živnostníci a další kategorie dělníků, kteří pracují v lesích, u kterých si myslím, aniž bych měl k dispozici statistické údaje, že jejich příjmy neodpovídají současné spravedlivé odměně, ale těm neurčuji mzdu já. A protože Vaše otázka zní "oproti ziskům Vaší společnosti", tak Vám mohu říci, že za 1. pololetí letošního roku jsme udělali cca 4 miliardy tržeb a 3 miliony zisku, hrubého před zdaněním. To je 0,1%. Na mzdách měsíčně vyplácíme 60 milionů Kč.
2) lessyx: Již v minulosti Vaše firma nepřiznávala veškerou těženou hmotu od LČR, a nedělá to ani nyní. Jedná se o nevědomost, nebo je to know-how Váší společnosti. Děkuji za odpověď
Jan Mičánek: V poslední době se často setkávám s obviňováním lesnických firem z toho, že kradou dřevo, tak chápu ten něžný termín "nepřiznávala veškerou těženou hmotu od LČR". Já samozřejmě nemůžu mluvit za všechny a nejsem policajt, abych mohl prohlásit, že se v českých lesích dřevo nekrade. Pokud mohu posoudit, tak se v ČR krade ve všem a všude. Nevidím jediný důvod, proč by lesnictví mělo být nějakou výjimkou. Takže určitě se v lesích krade. Tenhle fakt lze nahlížet z mnoha stran. Měl jsem možnost zabývat se historií lesnictví v Čechách a mohu vás ujistit, že kradení dřeva z lesů bylo problémem vždycky. Tenhle fakt byl nakonec jedním z důvodů, proč vznikla funkce hajných, kteří začali ten majetek hlídat a tedy "hájit". Samozřejmě jsou velké rozdíly v tom, co lidi kradou, proč to kradou a v jakém množství to kradou. Je rozdíl, když si za socialismu ukradl vesničan pár tyčí na plot nebo soušku na topení, a nebo případy, kdy nám dnes z odvozních míst kradou po kamionech vyrobené dřevo a těchto případů u nás na firmě přibývá.
Ale pokud se vrátím k podstatě Vaší otázky, tak na to můžu říct snad jediné - nedovedu si představit, že bych si svolal 500 lesnicky vzdělaných a angažovaných zaměstnanců naší firmy a řekl jim: "Kluci, Mičánková má málo peněz, běžte a ukradněte pro mě nějaký dřevo u LČR". Je to blbost.
3) Vlk: Jak hodnotite po temer 20 letech transformaci LH, kterou jste spoluvytvarel?
Jan Mičánek: Hodnotím ji dobře. Pokud se ptáte na to, co se odehrálo během těch 13 měsíců, po které jsem byl na ministerstvu zemědělství na přelomu roku 1990/1991. My jsme tenkrát řešili v zásadě tři věci - první byla relativně nejjednodušší, a to byla aplikace restitučního zákona v LH, jinými slovy vydání majetků, o které vlastníci po roce 1948 přišli. To se povedlo rychle a úspěšně. Druhým úkolem byla transformace socialistických podniků státních lesů do nové podoby. Zjednodušeně řečeno, podstatou bylo oddělení správy státního majetku a výroby. Výsledkem byl vznik jednoho státního podniku - dnešních LČR - a 92 akciových společností, na které byl převeden majetek související s výrobou.
Tento proces se samozřejmě netýkal lesních pozemků. Shodou okolností se jednalo o téměř identické poloviny (vyjádřeno finančně), kde na straně LČR to byly především budovy, lesní cesty apod., a u lesních akciových společností manipulační sklady, školky, traktory, odvozní soupravy atd. Nevzpomínám si na nic, co by se v tomto procesu nepovedlo, naopak - tehdejší pan ministr pro privatizaci Tomáš Ježek se později vyjádřil, že lesní hospodářství bylo snad jediným oborem, kde se v procesu privatizace "neztratil ani hřebík". Třetím úkolem byla vlastní privatizace. Ta měla dvě fáze. Umožnili jsme v rámci tzv. malé privatizace prodej výrobních prostředků jako byli koně, motorové pily, traktory, odvozní soupravy, a tím se také vytvořila možnost pro založení soukromých firem v LH a živností.
Druhou fází byla tzv. kuponová privatizace, jejíž aplikaci v LH jsme nepovažovali za šťastnou, ale nebyli jsme autory této koncepce, jednalo se rozhodnutí vlády. A teď jak to vypadá z dnešního pohledu. Na výsledek je možno nahlížet v zásadě ze dvou pozic - z jedné je zcela zřejmě vidět, že ve srovnání s podobnými výchozími podmínkami v postkomunistických zemích, jako je Slovensko, Polsko, Maďarsko, ale také Pobaltské republiky, jsme dopadli velice dobře. Kvalita obhospodařování lesních porostů se ve srovnání se socialistickým obdobím výrazně zlepšila, dramaticky se snížily náklady, zvýšila se významně bezpečnost práce. Nakonec o tom svědčí i zaměstnanost v LH, která prudce klesla. Na druhé straně je samozřejmě možno spoustu věcí zásadně a oprávněně kritizovat, ale nemyslím si, že je to důsledek transformace z 90. let. Zase se mohu odvolat na to, že v ČR nic, o čem rozhodují politici a státní úředníci, není v pořádku. A to platí pro zdravotnictví, státní dráhy, poštu, armádu etc. Proč by měly být státní lesy výjimkou?
Všechny kritizované jevy, o kterých se mluví v posledních letech, lze podle mého názoru zahrnout pod nadpis "Systémové selhání státu v ČR a osobní chyby konkrétních lidí". Ze zkušenosti vím, že jsou to věci, se kterými lze vždy něco pozitivního dělat.
4) JW: Jak podle vás ovlivní české lesnictví církevní restituce? Vidíte v ní příležitost i pro holding LESS?
Jan Mičánek: Jakýkoliv proces, který povede ke zmenšení vlastnického podílu státu v lesích v ČR vidím jako pozitivní. Většina našich dnešních problémů je způsobena právě skutečností, že Československý stát sebral lesy tolika lidem, že dnes vlastní cca 62 % všech lesů. Stát není v ničem a nikdy a nikde dobrým vlastníkem a hospodářem. Kdo si myslí, že je to jinak, je idiot. Církve byly vždy odpovědným vlastníkem lesů. Lesy a církve mají jednu společnou charakteristiku, a tou je dlouhodobost. Takže shrnuto - pokud dojde k vydání lesů církvím, budu se radovat a očekávat, že tento krok pozitivně ovlivní situaci na českém lesnickém a dřevařském trhu. Pro firmu LESS je každý vlastník lesa příležitostí.
5) Vlk:
1. Kde vidíte hranici mezi korektním lobbingem a korupcí?
2. O jaký objem dříví (vyjádřeno asi finančně) podle Vašeho názoru přicházejí ročně Lesy ČR v důsledků krádeží dříví o kterých mluví ministr Fuksa a které mají být nyní více kontrolovány.
Jan Mičánek: 1. Nejsem odborník na tuto problematiku a po většinu svého života jsem se s termínem "lobbing" nesetkával. Ale lobbing chápu tak, že se jedná o veřejné a legální postupy založené především na informování zástupců (nejen) státu, tedy politiků a úředníků, v případech, kdy skupiny občanů touto cestou hájí své oprávněné zájmy a snaží se v tomto smyslu korigovat jejich rozhodnutí. Korupce je kradení. Je to kradení peněz, nebo moci, nebo vlivu, a to je zločin. Narozdíl od lobbingu. Z toho, že lobbing a korupce nám v ČR téměř splývají, vyplývá jasná informace o tom, v jakém jsme stavu.
2.Na tuto otázku jsem již částečně odpověděl. Pokud pan ministr Fuksa mluví o krádežích dříví, které mají být nyní více kontrolovány, tak k tomu mohu říci pouze to, že nikdy neuvedl ani jeden konkrétní případ. Já osobně žádný neznám. Jsem přesvědčen, že pan ministr nemá dobré informace. Nemůže to být jinak.
6) taxátor: Jak je možné, že nevidíte střet zájmů v tvorbě LHP na jednotkách, kde následně hospodaří Vaše firma??? A lidi, kteří na tuto věc poukazují nazýváte debily?? Vždyť není nic jednoduššího, než podhodnotit v LHP zásoby a ty následně vytěžit bez evidence..... A ohánět se tím, že plány jsou schváleny odborníky? Každý ví, že nelze kontrolovat porostní skupinu po skupině...Je to výsměch veškerým firmám, které se snaží dělat poctivou lesařinu a potencionální krádež za bílého dne!
Jan Mičánek: Nesmyslnost této otázky omlouvá snad jen to, že tazatel je taxátor. Živil jsem se touto činností asi 8 let a pamatuji si, že jsem v té době o způsobu, jakým se obchoduje dřevo, taky nevěděl nic. Takže tazatele nepodezřívám ze zlého úmyslu, ale pouze z hlouposti.
1. Nepracujeme na žádné územní jednotce, na které jsme v minulosti vyhotovovali LHP. Až do dneška nikomu nevadilo, že tuto činnost pro LČR již mnoho let děláme.
2. Propojení mezi LHP a prodejem dřeva je nulové. Žádný vlastník lesa nikdy a nikde ani v minulosti ani v současnosti v ČR, ale ani v zahraničí, neprodává dřevo podle LHP. Kolega taxátor by měl vědět, že LHP je projekt sloužící vlastníkovi lesa k jeho plánování. Subjekt, který nakupuje dřevo, se s výstupy z LHP nesetkává žádným způsobem, ať už dřevo nakupuje na jakékoliv lokalitě. Tedy nastojato, na P, na OM, na ES, na autě, na vagoně, na dvoře ve fabrice, na hranici.
3. V současné době firmy našeho typu nakupují dřevo podle číselníku vyrobeného dřeva, které vyhotovují a schvalují zaměstnanci LČR. Vsadím se, že nikdo ze zúčastněných tohoto obchodu nemá v okamžiku jeho realizace informace z LHP k dispozici a nenapadá mě žádný důvod, proč by tomu tak mělo být.
4. Poprask okolo zakázek vyhotovování LHP pro LČR firmou LESS nevznikl proto, že by to byla nějaká nová skutečnost, nebo systémová chyba nebo příležitost pro kradení dřeva firmou LESS, ale proto, že jsme shodou okolností a náhod (a já doufám především schopností našich zaměstnanců) nabídli nejlepší ceny na 7 zakázkách z 12. Chápu rozhořčení naší konkurence, ale nechápu nízkost jejich argumentů.
7) Pablos: Dobrý den, jaký je Váš postoj k připravovaným církevním restitucím, budete se ucházet(vaše firmy) o výkon prací, (i výkon funkce OLH)na případně předaném majetku? Předpokládám, že o dříví mít zájem budete. Jaké byste zvolil organizační schéma, pro správu církevních majetků (bez ohledu na to kdo by ji nakonec vykonával)? Díky
Jan Mičánek: Na tuto otázku jsem z větší části již odpověděl, co se týče organizačního schématu pro správu církevních majetků, na tu se mě nikdo neptá, ale je třeba si uvědomit, že vydání lesů církvím se bude týkat mnoha desítek subjektů, nejen církve katolické. Ale i uvnitř katolické církve jako největšího příjemce se jedná o více částí. Samostanými subjekty jsou řády, diecéze, nadace apod. Je výsostným právem každého z těchto subjektů zvolit si svůj způsob obhospodařování lesního majetku. Sdělovat vám můj názor na řešení tohoto problému nejde, protože ho nemám. Museli bychom se podívat na konkrétní subjekt a konkrétní majetek.
8) Krize: Přichází podle Vašeho názoru další vlna krize? Jak se na ní připravit?
Jan Mičánek: Musím konstatovat, že nejsem žádný národohospodář či makroekonom, neb jsem český lesník, a to dokonce svým způsobem i v tomto prostředí "dinosaurus". Nemám žádné ekonomické vzdělání, neumím anglicky a nemám počítač. A nevím, co je "být cool". Samozřejmě se snažím, seč mě síly stačijó, sledovat, v jakém prostředí pracujeme a podnikáme. Na výsledcích naší firmy je zřetelně vidět, že přes úsilí tisíců našich zaměstnanců se naše výsledky v posledních třech letech zhoršují. Za jeden z důvodů této skutečnosti lze považovat i to, co jste nazval krizí. Další vlna krize určitě přichází, na to se můžeme spolehnout. Jestli dorazí letos, nebo za dvacet let, to nevím.
Připravit se na ni můžeme tím, že budeme mít nižší náklady než konkurence, vyšší výnosy než konkurence a budeme umět co, co děláme, lépe než naše konkurence.
9) LYNX:
1) Co si myslíte o případném prodeji části státních lesů či o privatizaci podniku LČR ?
2) Mezi praktiky Vaší firmy patří nízké mzdy, najímání zahraničních dělníků prostřednictvím pracovních agentur. Je to "tržní" chování. Podle Vašich představ ?
3) Je vhodné, aby v lesním hospodářství dominovaly ekonomické principy - tzn. i maximalizace zisku ?
Jan Mičánek: 1. Částečně jsem se k této otázce již vyjádřil v souvislosti s církvemi. Ano, jsem přesvědčen, že stát by měl postupně snižovat objem svého lesního majetku i prodejem. Co se týká privatizace LČR, jsem v současné době proti, neboť se obávám, že by vznikl další ČEZ. Pokud stát nebude vlastnit žádné lesy, lze i LČR zprivatizovat.
2. Nevím, kde jste vzal informaci o tom, že mezi praktiky naší firmy patří nízké mzdy. Naopak, jak už jsem shora uvedl, součástí naší podnikatelské politiky vždy byla snaha slušně lidem zaplatit. Nejlepším způsobem, jak udržovat manšaft v dobré náladě, je za odvedenou práci dobře zaplatit. Dobrá nálada zaměstnanců firmy je největší konkurenční výhodou, kterou znám. Často o těchto věcech ve vedení firmy mluvíme a shodujeme se na tom, že budeme všichni pyšní, pokud co největší počet zaměstnanců firmy LESS bude patřit mezi zámožné lidi. O najímání zahraničních dělníků prostřednictvím pracovních agentur se toho už napsalo mnoho, mluví se o takových věcech jako "otrocká práce", "vydírání" apod. Chtěl bych říci, že 1) když jsem nastupoval v roce 1965 jako dělník do lesa, pracoval jsem v partě slovenských dělníků. Byli to "zahraniční dělníci". Jako vedoucí polesí jsem léta přivážel stovky Poláků do pěstebních prací ročně. chci tím říci, že české LH se minimálně posledních 50 let bez zahraničních dělníků neobešlo a ani v budoucnu to nebude jinak. Jsme si v tomto smyslu podobní s Rakušany, Němci a dalšími lesnicky významnými západoevropskými státy. Například v Rakousku jsem se setkal se Slováky, Maďary, Bosňáky, Turky v pěstební činnosti, ale neviděl jsem tam nikdy ani jednoho Rakušana. Jiná věc jsou způsoby, jakými se tito lidé do ČR dostávají a jak je s nimi zacházeno firmami, které jejich práci zprostředkují. O těchto věcech nemám k dispozici žádnou plošnou statistiku nebo informaci, ale je třeba říci, že lidi, kteří jedou pracovat do lesa do ČR, nejsou žádní Einsteini a žádné pracovní špičky ani ve svých zemích. Vzhledem k tomu, že jich sem přijíždí tisíce, najde se mezi nimi mnoho těch, pro které není práce zásadní prioritou. Nestalo se ani v jednom případě, že bychom komukoliv za práci v lese nezaplatili sjednané peníze, u zahraničních dělníků se staráme o ubytování, stravování, vybavení dělníků nářadím atd. Zdůrazňuji, nikdy, v žádném případě, se nestalo, že bychom někomu něco nezaplatili.
3. K Vaší třetí otázce - nejsem si jist, jestli jí rozumím. Řemeslo lesníka vzniklo proto, že vznikla poptávka vlastníků pozemků po odborně připravených lidech, kteří budou schopni zajistit vlastníkovi pozemku co nejvyšší výnos. To je podstata našeho zaměstnání. Samozřejmě to není jediná věc, kterou bychom měli umět, ale je to dovednost naprosto zásadní. Lesní hospodářství je v tomto smyslu naprosto totožné například se zemědělstvím. Pokud dobře rozumím vašemu termínu "maximalizace zisku", tak říkám ano, neznám žádné podnikání, které by bylo založeno na jiném přístupu. Neumím si představit nikoho, kdo hospodaří, tedy podniká, že by tak činil za účelem minimalizace zisku. Často slyším i od svých kolegů lesníků, že přece tady musí být ještě něco jiného, dokonce důležitějšího, co by dávalo smysl naší práci. Všechno, co lidi dělají, musí mít nějaký význam pro jejich existenci, a jestliže chceme snít o tom, že vlastníkovi lesa někdo bude platit např. za produkci kyslíku, tak nám to nemůže nikdo zakázat, ale je to nesmysl. Vlastníkovi lesa budou lidi platit za dřevo a v tomto smyslu jsou lesy nejen v ČR, ale v celé Evropě, z převážné většiny pozemky určené k produkci dřeva, tedy, chcete-li, plantáže na dřevo, i když to někdy neradi slyšíme. Ale, pokud si lidi budou vytírat řiť papírem, budeme potřebovat plantáže na dřevo.
10) Lesní dělník: Vy by ste v dnešní době za tyhle peníze pracoval? Věčinu roku těžím surakové porosty ,0,1,2,3 , Vaše normy do 0,09 300kč 0,14 250kc 0,19 230 0,29 190,dále raděj nebudu pokračovat. Když mám porost do 0,09 kde stromy jsou chlupaté od spodu až nahoru jsem schopný udělat 10-až 12 kusu nulek pokud 12tak je to 12krát 0,05je 0,6 kubíku , takže na nádrž sem vydělal 180kč- Co si myslíte o těchto normách ?
Jan Mičánek: Pokud vím, žádné normy již neexistují. Mluvíte o smluvních cenách za Vaši práci. Přiznám se, že jsem dnes tak daleko od těchto věcí, že bych se musel radit se svými kolegy, abych dokázal kompetentně Vaši stížnost posoudit. Ale jak už jsem řekl, všichni chtějí víc, než mají. Pro odlehčení bych Vám doporučil si zvětšit nádrž. V dobách, kdy jsem dělal šéfa polesí a setkával se s těmito problémy bezprostředně, jsem klukům říkával "měl ses lepší učit". Taky jsem dělal s pilou.
11) Radek: Dobrý den,jak se vede Vašemu závodu v Čáslavi? Plánujete výstavbu podobného areálu i na Moravě,případně kde a co od toho očekáváte? Děkuji za odpověď.
Jan Mičánek: Žádné pile v ČR se dnes nevede dobře. Je objektivním faktem, že ty tzv. nůžky mezi cenami surového dřeva na vstupu a cenami finálního produktu, tedy řeziva a odpadu, se v posledních dvou letech stále rozevírají a prostor pro tvorbu kladných marží se zmenšuje. Určitě bychom uvítali, kdyby se našemu závodu v Čáslavi dařilo lépe, ale jsem přesvědčen, že tak jako vždycky v minulosti se situace zlepší. Rád bych plánoval podobnou investici i na Moravě a doufám, že při naší úporné snaze o maximalizaci zisku se nakonec výsledek dostaví.
12) bývalý těžař: Pane inženýre, jak moc kamarádíte s panem Šmerdou?
Jan Mičánek: Kterého Šmerdu myslíte? Znám čtyři. Ani jednoho z nich bych neoznačil za kamaráda. To je příliš intimní pozice.
13) Mazoch Karel: Dobrý den, rád bych se zeptal jestli se Vám také daří tak dobře jako Lesům ČR? Nebo jsou výsledky státního podniku a lesnických firem přímo úměrné?
Jan Mičánek: Konečně se někdo podepsal. Děkuju, to je pro mě úleva. Nedaří se nám tak dobře jako Lesům ČR. Pokud mám správné informace, tak v pololetí letošního roku není v ČR ani jedna lesnická firma, která by na státní zakázce vytvářela pozitivní výsledek. Všechny firmy, které pracují na státní zakázce, mají tuto činnost v "červených" číslech. Zdánlivě z toho plyne, že jsou výsledky státního podniku a lesnických firem přímo úměrné. Jistě to do značné míry platí, pokud si odečteme z výsledků LČR takové položky, jako jsou např. snížené náklady na některé činnosti, výnosy z uložených peněz, z prodeje majetku apod.
Současný ekonomický stav subjektů operujících na trhu státních lesů je pro mě nepřímým potvrzením toho, že lesnické firmy netunelují LČR, nekradou dřevo, že transformace proběhla správně, ale také toho, že způsob, kterým probíhají výběrová řízení, není ideální a že současné znění obchodních smluv výrazně znevýhodňuje jednu stranu. Tou stranou nejsou LČR. Doufám, že pan ministr usilovně přemýšlí o tom, jak napravit současnou výraznou disproporci mezi výsledky LČR a jejich milovanými dodavatelskými partnery.
14) Šumavan: Jak se díváte na situaci na Šumavě, není to pro vás trochu schizofrenní? Na jednu stranu přičiněním ekofanatiků máte dost práce, na druhou stranu jako lesník, ale holiny a mrtvý les v desetihetarových souvislých plochách rád nevidíte. Co říkáte na myšlenku zřídit NP na Křivoklátsku?
Jan Mičánek: Panu řediteli Stráskému by ten boj proti kůrovci už měl někdo konečně zatrhnout. Voláme po jeho okamžité likvidaci. Ničením kůrovce dramaticky snižuje těžby a tím i naše nezasloužené zisky. Národní park Šumava je od samého počátku nesmyslný projekt. Pamatuji si dobře, jak ta myšlenka vznikla. Kluci z Prahy (Pithart, Dienstbier a další...) si při střihání drátů na našich hranicích všimli, že na Šumavě je hezky. A protože v té době všichni řešili všechno, položili si otázku "co máme udělat pro to, aby na Šumavě hezky zůstalo?". A takhle dospěli k idiotskému nápadu, že se to stane tehdy, když z toho udělají národní park.
Nikdo se neobtěžoval pojmout tento záměr jako projekt, který popíše současný stav a v konsensu s občany této země stanoví stav finální. Musel by si totiž položit otázku, jak budou vypadat kroky, kterými se z toho počátečního dostane k finálnímu, jak dlouho to bude trvat, kdo to bude financovat, a proč to všechno vlastně chce udělat. Absence tohoto projektu dala prostor blbům všeho druhu. A tak je tomu dodnes. Nezaznamenal jsem, že by občané této země například souhlasili s tím, že 150-200leté dřevo, ze kterého vyráběli housle takoví lidé jako např. rodina Amati, má na Šumavě shnít ve prospěch brouků. Nikdo s občany této země o těchto věcech nikdy nemluvil. Nebudu to rozvádět.
15) Pepa z lesa: Zdravim Vas a gratuluju k tomu co jste za svuj zivot vytvoril. Co jeste chce stihnout, nez pujdete do duchodu a kdo to vezme potom za vas?
Jan Mičánek: Děkuju. Snažím se stihnout ještě užitečné věci, a proto budujeme např. včelařský podnik, už máme 1100 včelstev, pustili jsme se do chovu ovcí, ryb a masného dobytka. Možná to mnohé z vás překvapí, ale snažím se přispívat co nejvíc k tomu, aby nejen v naší firmě, ale i v širším okolí bylo co nejvíc slušných lidí, protože jsem přesvědčen, že nejdůležitější složkou životního prostředí je lidská slušnost.
16) FK: Dobrý den, gratuluji k zázračnému vítězství výběrového řízení pro vyhotovení LHP na příští rok. Jen by mě zajímalo, kde vezmete lidi na jejich vyhotovení. Nebo najmete Mongoly přes pracovní agentury, jako na pěstební práce?
Jan Mičánek: Jasně. V Mongolsku jsou lidi jako my. Nebo seš, FK, lepší?
17) HUL Dobrý den, od časů krádeže souší se i zloději v mnohém poučili. Nejlépe se přece krade to dříví, které nikdy v lese vlastně nebylo a vlastně neexistuje......a od toho je přece hospodářská úprava lesů! Geniální myšlenka.Gratuluji.
Jan Mičánek: Ty nejseš HUL, ty seš VUL. Kdys naposledy ukradl něco, co neexistuje? Přines mi to.
18) Robatko: Jak casto se potkavate se svym VERNYM panem Krchovem???
Jan Mičánek: Vláďovi Krchovovi to nezávidím. Je aktuálně na očích, ale proč se nezeptáte na další podobné případy? U LČR pracovalo daleko víc lidí z firmy LESS a na firmě LESS pracuje spousta lidí, kteří byli dříve u LČR. A někteří i opakovaně. V lesnictví je obecně málo schopných lidí, a tak si je "prohazujeme", a jsem přesvědčen, že tomu tak bude i v budoucnu. Jestli je Robatko vaše pravé jméno a jste zaměstnancem LČR, přijeďte na některé naše výběrové řízení. Krchova jsem neviděl déle než rok, ani o to neusiluji, protože si myslím, že by to nepřečkal.
19) Jindřich Běláč: Jak hodnotíte odovolání Jiřího Nováka z pozice náměstka MZe pro lesnictví?
Jan Mičánek: Já to radši nehodnotím. Určitě si tam sedne mnohem chytřejší, schopnější, zkušenější, čestnější, šikovnější a odborně zdatnější figurka. Čest jeho památce.
20) Janek: Považujete za adekvátní stížnosti Sdružení taxačních kanceláří na neregulérnost soutěže o veřejné zakázky u LČR které vaše firma získala? Jak se k tomu stavíte a jak vidíte své šance.
Jan Mičánek: Když jsem se dozvěděl o stížnosti Sdružení taxačních kanceláří na neregulérnost soutěže, nechal jsem si sehnat telefonní číslo na člověka, který byl pod ní podepsán. Jmenuje se Ing. Kryl Milan. Přečetl jsem mu poslední odstavec té stížnosti a zeptal se ho, jestli to skutečně myslí vážně. Načež on mi řekl, že si to nemyslí on, ale že si to myslí to sdružení. Tak jsem ho poprosil, aby se na chvilku, výjimečně, stal Krylem, protože já jsem Mičánek, a ptám se jeho. Načež mi sdělil, že si to myslí.
Tak jsem mu řekl, že bych uvítal příležitost, kdy bych si mohl poslechnout konkrétní verzi toho, co už jsme dnes probírali, jak by si představoval kradení dřeva podle LHP. Dospěli jsme k tomu, že svolá zasedání všech členů a na tohle zasedání mě pozvou. Strašně se na to těším. Jako vždycky, když můžu udělat něco pro to, abych přispěl k informovanosti svých kolegů.
Naše šance obstát proti této stížnosti vidím jednoznačně - postupovali jsme řádně, v souladu se zákonem, nic neporušujeme a smlouvy jsme připraveni podepsat a dodržet. Pokud naši zaměstnanci udělají plány blbě, tak vznikne samozřejmě prostor pro kritiku.
Naše šance obstát proti této stížnosti vidím jednoznačně - postupovali jsme řádně, v souladu se zákonem, nic neporušujeme a smlouvy jsme připraveni podepsat a dodržet. Pokud naši zaměstnanci udělají plány blbě, tak vznikne samozřejmě prostor pro kritiku.
21) Andrej: Za kolik mi prodate Lesnickou praci?
Jan Mičánek: Udělej mi nabídku.
22) hg576: Dobrý den, pro vaši firmu pracuji a jsem spokojený a platíte v čas děkuji
Jan Mičánek: Díky, raduji se. Děkuji všem účastníkům dnešní diskuse, jediná věc, která mě mrzí, je fakt, že žijeme v prostředí, které neumožňuje všem účastníkům se podepsat pravým jménem, ale chápu je. Na shledanou v lepší době.
