- Můžete po dvou letech shrnout rozsah požáru a jeho hlavní dopady na přírodu, ale i provoz Správy NP České Švýcarsko?
Požár, který propukl v noci z 23. na 24. července 2022, zasáhl rozlohu 1 060 hektarů na české a 115 hektarů na saské straně. Nejspíše nemá smysl opakovat hasičské statistiky o počtu nasazených hasičů či uvádět výčet jejich techniky. Na české straně byl hasební zásah oficiálně ukončen k 12. srpnu 2022, dohled nad požární plochou pak pokračoval do poloviny září daného roku. Míra, v jaké byly zasaženy jednotlivé dílčí plochy, se lišila v závislosti na mnoha okolnostech, které v danou chvíli vládly. Zasaženy byly holiny po kůrovcových těžbách, plochy se stojícími soušemi, smíšené porosty, reliktní bory na skalních hranách a řada dalších stanovišť. Značného poškození doznaly vysokozátěžové bariéry určené k ochraně Hřenska před skalním řícením, poškozena byla také turistická infrastruktura a její okolí. Samozřejmě se vše promítá také v provozu Správy národního parku. Pokud dosud k prioritním úkolům patřilo řešení otázek bezpečnosti podél cest v souvislosti s kůrovcovou gradací, pak po požáru k prioritám přibyly ještě komplexnější problematiky, zejména zajištění bezpečnosti v území zasaženém požárem a pochopitelně také zcela nové nastavení systému požární prevence na území celého národního parku.
- Došlo k potvrzení lokality, kde požár vznikl, a bližší specifikaci okolností, které vedly k jeho plošnému rozvoji do největšího požáru v historii ČR?
Lokalita, kde požár vznikl, je známá. Orgány činné v trestním řízení v daném případě obvinily konkrétní osobu, zatím však není k dispozici žádný výrok soudu. Pokud jde o další vývoj požáru, zejména dynamiku jeho dalšího šíření, podrobně se tématem zabývala studie nazvaná „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?“, představená v lednu 2023. Je veřejně dostupná například na internetových stránkách Správy národního parku. K nepříznivým faktorům, které v létě 2022 vládly, patřily zejména dlouhodobé sucho, vysoké teploty, silný vítr i množství organické hmoty na plochách po kůrovcové gradaci.
- Odborníci na lesní požáry označili za zásadní riziko přítomnost obrovského množství suchého dřeva po kůrovcové gradaci, které je i nyní přítomno na významné části národního parku. Jaký je aktuální rozsah těchto ploch, v jakém stavu se porosty nacházejí a jaké preventivní kroky vedení parku uskutečnilo, aby se snížilo riziko vzniku podobného požáru?
Redukce tématu na tento aspekt je příliš zjednodušující. Oblast zasažená požárem byla také oblastí, kde v roce 2018 během sedm měsíců trvajícího hlubokého půdního sucha došlo k živelnému postupu kůrovce. Protože délka trvání sucha nebyla v té době předvídatelná, Správa parku proti šíření lýkožrouta smrkového intenzivně zasahovala a v rámci těchto zásahů vznikly rozsáhlé holiny v řádech desítek hektarů. Zásahy proti kůrovci byly v roce 2019 omezeny na obvodové části národního parku a případy, kdy ještě mohly mít smysl, tedy pokud kůrovec ještě nebyl přítomen v lesích sousedních vlastníků. Přesto v oblasti budoucího požářiště vznikaly další holiny v souvislosti s bezpečnostní těžbou i podél cest a turistických tras. Faktem je, že ani tyto rozsáhlé holiny v daných podmínkách neomezily šíření požáru.
Požární riziko na ostatních místech národního parku, kde došlo k rozpadu nebo odtěžení smrčin, je v obdobích sucha stále vysoké. Z hlediska požárního rizika pohlížíme na holiny po těžbách a na smrčiny ponechané k rozpadu, kde se nyní velmi dynamicky obnovuje les, velmi podobně. Pokud jde o rozlohu, jedná se aktuálně o zhruba 4 600 hektarů. Nejde pochopitelně o souvislou plochu, území je členěno jinými porosty i dalšími přírodními předěly. Odstranění podstatné části odumřelé dřevní hmoty bez současné značné devastace území není v terénních podmínkách pískovcových skal reálné. Správa národního parku se tak ve spolupráci s dalšími stranami zaměřuje na prevenci vzniku požáru a případnou rychlou detekci ohně. 
Školení stráže přírody Správy NP České Švýcarsko v zacházení s nově pořízenou hasičskou technikou provádí požární preventista (vlevo), jehož pracovní pozice byla po požáru zřízena. Foto: Tomáš Salov
K preventivním opatřením patří prioritně těžby v blízkosti obcí a dalších staveb, vedení parku přitom vychází z doporučení Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), jejichž zpracování bylo zadáno bezprostředně po uhašení požáru. Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR byly na území parku doplněny velkoobjemové zásobníky vody, došlo k úpravám rozsahu cestní sítě pro složky záchranného systému, jsou vytvářeny podmínky pro kondiční jízdy hasičů a spolupracujeme na cvičeních. Pro hasičské sbory Správa parku vyvinula v rámci ČR unikátní mapový podklad pro chytrá zařízení, který kategorizuje cesty dle vhodnosti pro jednotlivé druhy hasičské techniky, stanovuje směry jízdy pro zamezení kolizí vozidel, obsahuje plochy vhodné pro otáčení techniky a mnoho dalších praktických informací.
Terénní pracovníci jsou vybaveni základními hasebními prostředky, Správa pořídila i specializovanou techniku pro podporu prvotního zásahu, zejména čtyřkolku s hasební nástavbou a dron s termokamerou. V obdobích se zvýšeným požárním nebezpečím Správa automaticky aktivuje monitorovací hlídky pro dohled nad územím.
Preventivní opatření dopadají i na návštěvníky území. Možnosti jejich pohybu v letní sezóně určuje takzvaný turistický semafor, který v závislosti na stupni požární výstrahy, vyhlašovaném Českým hydrometeorologickým ústavem, buď omezuje vstup do lesa v nočních hodinách, nebo dále váže pohyb návštěvníků pouze na značené turistické trasy. Zlepšila se i vymahatelnost těchto opatření, Správa parku mohla přijmout další pracovníky stráže přírody, strážci přírody jsou nově ustanoveni i jako lesní stráž.
Na Správě národního parku vznikla také pozice požárního preventisty, který preventivní opatření optimalizuje, koordinuje spolupráci s profesionálními i dobrovolnými hasiči a průběžně školí terénní personál.
- Jak se požár propisuje do zásad péče o národní park, jaký bude další proces jejich projednávání a kdy lze očekávat schválení tohoto klíčového dokumentu?
Zkušenost s požárem se do návrhu zásad péče promítnula významným způsobem. V rámci vypořádání připomínek došlo k rozšíření území se zamýšlenou trvalou péčí na zhruba 20 % rozlohy národního parku. Ve smyslu požární prevence v územích s trvalou péčí je výslovně uvedeno kácení a odvoz souší do 50 metrů od zástavby či významná redukce suché dřevní hmoty ve vzdálenosti 50 až 250 metrů od zástavby. Uvedeno je i zajištění průjezdnosti cest pro záchranný systém a bezpečnost osob nebo například možnost omezování vstupu do lesa v obdobích s vysokým požárním rizikem. Změny byly provedeny i v části věnující se cestní síti, zejména proto, aby byla vyvrácena obava z možnosti zániku některých cest.
Jedním z řešení, jak zlepšit dostupnost vody pro případné hasební zásahy, je mobilní vzdouvací přepážka vyvinutá ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem. V NP České Švýcarsko byla otestována v červenci letošního roku. Foto: Tomáš Salov
Pokud jde o schvalovací proces, stojíme před tzv. „dohadovacím“ jednáním rady národního parku. Návrh zásad péče byl během diskusního setkání rady představen na konci letošního června, během příštího setkání by o něm rada měla hlasovat. Termín příštího jednání ještě není stanoven, předpokládám jej však na podzim tohoto roku.
Ing. Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko
Petr Kříž se stal ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko v prosinci 2022. Před tím působil jako ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – Správy CHKO České středohoří – a v letech 2012–2017 pracoval i na Správě CHKO Labské pískovce.
Je absolventem České zemědělské univerzity v Praze, Institutu tropického a subtropického zemědělství.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v zářijovém čísle Lesnické práce
