Odvolání „bez důvodu“

- Čím ministr Ivan Fuksa zdůvodnil vaše odvolání? Obávám se, že pro naše čtenáře není to, že se chce MZe zaměřit více na sociální a environmentální funkce lesů, uspokojivou odpovědí.

Důvody mi sděleny nebyly. Je to rozhodnutí pana ministra a já ho akceptuji. Nicméně u témat, kterými se chce dál ministr zemědělství zabývat, což je tedy sociální a ekologický aspekt, dokážu jednoznačně doložit, že je sekce lesního hospodářství dostatečně naplňovala. A to jak v rovině legislativní, tak v dalších opatřeních a krocích. Domnívám se, že jsem svou profesí i minulým působením dokázal naplňovat poslání národního parku i státního podniku. Když jsem absolvoval výběrové řízení na post generálního ředitele Lesů ČR, ve své koncepci jsem sociální aspekt – zejména zaměstnanost na venkově – bral jako jeden z hlavních bodů, který by měl určovat budoucí podobu tendrů podniku. Smyslem bylo podpořit venkov a podpořit českého člověka a jeho práci v lese.

- Považujete tedy své odvolání za politické rozhodnutí?

Bylo to rozhodnutí pana ministra a důvody mi sděleny nebyly. Spekulovat o nich nebudu.

- Necítíte z takového způsobu ukončení spolupráce zklamání?

No, samozřejmě cítím zklamání, protože jsem celý život pracoval pro stát, a nejsem si vědom toho, že bych udělal jakoukoli zásadní chybu, která by vedla k takto razantnímu kroku. Nicméně lesnictví je obor, který jsem studoval a celý život se v něm v kontextu s ochranou přírody pohybuji, takže bych z tohoto oboru nerad odcházel, a věřím, že v lesnickém oboru ještě místo najdu.

- Co považujete, za dobu, kdy jste působil na MZe, za své hlavní úspěchy a neúspěchy?

V roce 2008 se ČR a sekci lesního hospodářství povedla příprava a následná účast při českém předsednictví v EU. Mnohé činnosti, které vznikaly v dalších letech, se pozitivně projevily i v mezinárodních lesnických aktivitách a vyvrcholily nedávno, kdy ČR byla oceněna tím, že na ministerské konferenci FOREST EUROPE, pořádané v Oslu, byla ČR vybrána do osmičlenného řídícího výboru, který by měl do roku 2013 připravit pravidla pro hospodaření v lesích Evropy. Toto považuji za úspěch.

Ministerstvo zemědělství také aktivně podpořilo vznik lesnických parků a stalo se společně s Miroslavem Pechou a Českou lesnickou společností hlavním iniciátorem vznikajících lesnických parků. V lesích lze hospodařit trvale udržitelným přírodě blízkým způsobem bez nároku na dotace a finanční prostředky a naplňovat tak cíle ochrany přírody. Tento model se nám zatím podařilo paragrafově zapracovat do technické novely lesního zákona, kde by lesnické parky měly mít i legislativní podporu lesního zákona.

Člověk si obtížně vybavuje, co je úspěch, protože má mnoho úkolů. Já vycházím celý život z jedné věci – když věci fungují a běží, tak to neberu za úspěch, ale za samozřejmost.

Když jsem začínal jako lesník na správě národního parku, brali jsme za úspěch to, že jsme bitvu vyhráli, a ti druzí prohráli. Dnes jsem přesvědčen, že výsledek dobré práce je, když dospějeme k nějakému cíli společně. Když začnu práci vnímat pouze podle toho, zda jsem vyhrál nebo prohrál, je to minimálně filozoficky špatné.

- A kde vidíte neúspěchy vašeho ministerského působení?

Nepodařilo se nám dostat kompetenčně pod křídla ministerstva zemědělství dřevozpracující průmysl. Měli jsme snahu, stejně jako je zemědělství a potravinářství, mít lesnictví a dřevozpracující průmysl pod jednou střechou. Proběhla i krátká mezirezortní jednání, ale aktuálně jsou pozastavena. Za další neúspěch považuji to, že jsme se nedokázali rychleji posunovat při tvorbě Národního lesnického programu II. Části koordinační rady se v určitou dobu polarizovaly a důvodem polarizace byla zejména koncepce výroby a obchodu, kdy došlo k totální neshodě.

- Poslední dobou začínají být ministerské posty stále častěji obsazovány politiky bez jakýchkoli odborných znalostí a profesních zkušeností z resortu, který vedou, často s odůvodněním, že podstatné jsou jejich údajné manažerské schopnosti. Jak jste jako náměstek tuto situaci vnímal?

Za prvé: být ministrem v resortu je hlavně politika. Za druhé se ukazuje, že chybí zákon o státní službě. Jestliže by každý resort měl svého ministra, který je politickou osobou, tak nemusí a snad ani nemůže být úplným odborníkem na činnost, kterou na ministerstvu řídí, protože ministerstvo je širokospektrální institucí. Ministr by měl iniciovat jmenování státního tajemníka a odborné náměstky, kteří naplňují politické zadání ministra nebo vlády, a to na základě odborných předpokladů.

Zákon státní služby tu opravdu chybí a já si myslím, že by byl lékem na tyto věci.

- Očekáváte tedy jmenování vašeho nástupce na základě odborných předpokladů? A co nového náměstka MZe čeká?

Já bych si přál, aby náměstek pro lesní hospodářství byl lesníkem a byl s oborem profesně dobře seznámen, protože sekce lesního hospodářství je sekcí, na které je kumulována i státní správa myslivosti, rybářství.

Na nového náměstka čekají legislativní úkoly, které je v období příštích dvou měsíců potřeba dotáhnout do konce, i práce na zásadách státní lesnické politiky, které MZe připravuje společně s MŽP, a samozřejmě běžná pracovní operativa.

Děkuji za odpovědi (24. 6. 2011), Jan Příhoda

Celý rozhovor naleznete v LP 7/2011, která vychází  4. 7. 2011.