Novela vyhlášky č. 139/2004
- Ministerstvo zemědělství připravilo novelu vyhlášky č. 139/2004, kterou se stanovují podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a zalesňování. Můžete uvést hlavní důvody, které ministerstvo ke změnám vedly?
Potřeba novelizovat vyhlášku vyplynula z celé řady důvodů. Zejména šlo o potřebu reagovat na probíhající chřadnutí a schnutí lesních porostů s nejviditelnějším projevem v podobě kůrovcové kalamity. Dále je/bylo nutné využít nejnovější vědecké poznatky, například použitelné výstupy projektu SUSTREE, pro využití v lesnické praxi nebo i pro vhodná adaptační opatření na klimatickou změnu. Ta totiž klade zvýšené nároky na kvalitní obnovu lesních porostů a budoucí stabilitu a odolnost lesů. Také bylo potřeba dále rozvinout změnu v přístupu k obnově lesa, kterou jsme započali vyhláškou č. 298/2018 Sb. Důležitým důvodem bylo více rozvolnit pravidla pro vlastníky lesů. Ve zkratce lze říci, že jsme novelou zareagovali na soubor odborných i vlastnických impulzů ke změně a lze ji rámovat postupnou realizací Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, s dalšími navazujícími legislativními kroky.
- Vyhláška upravuje komplexní tematiku s dopady na budoucí podobu lesů i hospodaření v nich. Kdo se na tvorbě nové legislativy kromě ministerstva podílel a jak probíhalo projednávání a připomínkování?
Na začátku celého procesu přípravy novely jsme v zájmu získání co nejucelenějšího obrazu o oprávněných zájmech a odborných východiscích oslovili Fakultu lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze, Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů, Sdružení lesních školkařů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Lesy České republiky, s.p., Ministerstvo životního prostředí, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Oslovení partneři nominovali své zástupce do pracovní skupiny, v rámci které jsme po etapách konzultovali jednotlivé kroky. Zároveň vznikly dva odborné týmy k přípravě podkladů pro přenosy a pro podrobnosti k obnově, zalesnění a zajištění, složené ze zástupců obou fakult a VÚLHM. V případě přenosů nám externě pomohl konzultacemi zástupce zvolenské lesnické fakulty. Výstupy těchto odborných týmů jsme projednávali v pracovní skupině. V samém závěru práce na vyhlášce jsme požádali členy pracovní skupiny o finální stanoviska a po jejich vypořádání jsme spustili vlastní legislativní proces. Nová vyhláška prošla vnitřním i mezirezortním připomínkovým řízením a legislativní radou vlády. Ve Sbírce zákonů by měla vyjít zhruba ve stejné době jako tento náš rozhovor v Lesnické práci. Velmi si vážím práce, kterou jednotliví členové pracovní skupiny a odborných týmů na vyhlášce odvedli, jejich vynaloženého úsilí a možná ještě více vzájemného pochopení, neboť diskuze byla velmi otevřená a bylo třeba velmi trpělivě a věcně argumentovat.
- Shrňte prosím hlavní změny s praktickým dopadem pro provoz, které se v novelizované vyhlášce objeví.
Za nejvýznamnější změnu považuji rozvolnění pravidel horizontálního přenosu většiny lesních dřevin. Přenosy mezi PLO, u kterých nehrozí zásadní rizika, ačkoliv existuje řada odborných důvodů pro jejich dodržování, jsme proto přesunuli z vyhlášky, tedy z režimu povinnosti, do podmínek pro podpory v nařízení vlády č. 30/2014, tedy do režimu stimulace. Tento posun je významnou změnou posílení odpovědnosti a práv vlastníků lesů a zároveň představuje posílení účinnosti ekonomických nástrojů státní lesnické politiky. Považuji to za cestu správným směrem, cestu, která je zřetelná také u státních lesnických politik sousedních zemí s podobným pojetím lesnictví. Ve vyhlášce nám tak zůstaly pouze odborně odůvodněné zásady přenosů, jejichž rozvolnění by významně zvýšilo riziko snížení stability lesních porostů nevhodného původu. Významnou změnou je rovněž větší možnost využití přirozené obnovy při obnově lesa a také zjednodušení tabulky minimálních počtů jedinců.
– V souvislosti s adaptací lesů na klimatickou změnu běžel v rámci střední Evropy zmíněný projekt SUSTREE, který se zabýval možností transferu reprodukčního materiálu na mezinárodní úrovni, tzv. asistovanou migrací. Iniciativa poukazovala na překážky v podobě omezení přeshraničního přenosu semen a sazenic lesních dřevin. Dozná v tomto ohledu legislativa nějakých změn?
Výstupy SUSTREE zatím neumožňují jejich jednoduché překlopení do lesnické legislativy. Avšak pro jejich využití a využití dalších nejmodernějších poznatků o potenciálu transferů lesních dřevin a s tím spojených rizicích jsme v souvislosti s přípravou nových zásad pro přenosy ve vyhlášce oslovili odborníky z pražské, brněnské i zvolenské lesnické fakulty a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Tento tým nám připravil návrh nových pravidel pro přenos, který jsme ve vyhlášce použili. Zohledněna byla i aktuální dostupnost zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin v jednotlivých přírodních lesních oblastech.
- Jedním z cílů novely je také podpora přirozené obnovy. Jakými hlavními opatřeními chcete dosáhnout zvýšení podílu přirozené obnovy a projeví se tato podpora například ve lhůtě pro zajištění?
Dovolím si odpovědět od konce. Lhůty pro obnovu a zajištění jsou stanoveny v lesním zákoně, a vyhláška je tak nemůže měnit. Dočasně jsme je prodloužili opatřením obecné povahy z důvodu obnovy a zajištění kalamitních holin po schnutí lesních porostů a kůrovcové kalamitě, a to právě i pro možnost využití přirozené obnovy. Ke lhůtám a jejich vhodnému nastavení s ohledem na zajištění funkcí lesa na lesních pozemcích se nepochybně v nejbližších letech dostaneme při revizi lesního zákona v rámci naplňování Aplikačního dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do r. 2035, pro což jsme si stanovili časový rámec do roku 2026. Jsem přesvědčen, že do té doby lesnický provoz může pracovat s dosud užívaným režimem výjimek ze lhůt udělovaných státní správou lesů ORP, případně prodlouženými lhůtami v rámcových směrnicích hospodaření pro konkrétní obnovní postupy. Například pro přirozenou obnovu borovice násečným hospodářským způsobem jsou v rámcových směrnicích pro dané hospodářské soubory lhůty prodlužovány při vyhotovování a schvalování lesních hospodářských plánů poměrně běžně.
Na tomto místě připomínám, že nejlépe se využívá potenciálu přirozené obnovy volbou podrostního nebo výběrného hospodářského způsobu. Přirozená obnova na holině, zejména obnova klimaxovými dřevinami, má své všeobecně známé limity a nelze na ni úplně všude spoléhat, u některých lesních dřevin jí ani nelze dosáhnout.
Vyhláška nově na podporu přirozené obnovy cílí především snížením minimálního podílu minimálního počtu jedinců pro danou dřevinu pro prohlášení lesního pozemku za obnovený, a to z 90 % na 60 %. Do lhůty k zajištění, které je z tohoto pohledu charakterizováno jako nejméně 80 % minimálního počtu, je prostor pro využití potenciálu přirozené obnovy daného stanoviště. Zároveň již v této souvislosti nerozlišujeme lesní dřeviny pomocné a cílové, a to nepochybně rozšiřuje možnost lepšího využití přirozené obnovy lesních dřevin, které se v dané lokalitě vyskytují. Zároveň je třeba vnímat větší propojenost této vyhlášky a nařízení vlády č. 30/2014. Souběžně tak byla upravena pravidla pro podporu přirozené obnovy, která je nadále poskytována ve dvou krocích – po dosažení fáze semenáčků a po dosažení fáze zajištěného porostu. Novelou nařízení vlády č. 30/2014 Sb. byly navýšeny sazby podpory přirozené obnovy v obou uvedených fázích a v souladu s doporučeními pro obnovu lesních porostů na kalamitních holinách bylo poskytování příspěvků rozšířeno i na všechny stanovištně vhodné přípravné dřeviny.
- Bude součástí novelizace i osvěta na úrovni státní správy lesů, která může být zásadní pro její rychlé a správné naplňování?
Předběžně na březen příštího roku plánujeme poradu státní správy lesů, na které, vedle řady dalších informací, předpokládáme detailní seznámení s novou vyhláškou. Závazný termín a formu je v této chvíli však předčasné stanovovat, velmi bude záležet na tou dobou aktuálně platných karanténních opatřeních proti covid-19. Nedomnívám se však, že by vyhláška přinášela nějakou zásadní výkladovou a aplikační nejasnost. Vyhláška prošla mezirezortním připomínkovým řízením, ve kterém byly krajské úřady připomínkovým místem, a byla tak příležitost řadu otázek a nejasností odpovědět a vyjasnit. Samozřejmě jsme připraveni průběžně reagovat na otázky, které přinese lesnický provoz.
Děkuji za odpovědi (24. 11. 2021), Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v prosincovém čísle Lesnické práce