Zákon přináší především vymezení cíle vyhlášení a existence národních parků jako území, na jehož převážné části má mít v budoucnu hlavní slovo příroda a její ochrana. Díky novele dochází také ke zjednodušení, zpřesnění a současně aktualizaci ochranných podmínek (zákazů) v národních parcích. Novela také zavádí 15leté moratorium na změnu zonace, které zaručuje stabilizaci dlouhodobé odborné péče o přírodu v národních parcích.
„Je to opravdu vyvážená varianta mezi ochranou přírody jako klíčem pro fungování a rozvoj národních parků a na druhé straně rozvojem obcí v nich, kde žijí lidé. Národní parky se díky naší novele více otevřou turistům, milovníci divoké přírody se nově podívají na doposud uzavřená místa, získají větší volnost pohybu, ale také si nově užijí třeba noční grilování u ohně v obcích národních parků. Novela posiluje i roli obcí při rozhodování o klíčových dokumentech, které se týkají území parku, a konečně v obecné rovině zpřehledňuje legislativu a jasně formuluje cíl i poslání národních parků, které jsou a mají být přírodními poklady pro nás i budoucí generace," komentuje ministr Brabec novelu zákona.
V národních parcích s novelou zákona končí plošný zákaz rozdělávání ohňů a táboráků, stejně tak jako plošný zákaz stanování. Od zítřka bude obojí legálně možné v zastavěném a zastavitelném území obcí v národním parku, ve volné krajině pak i nadále jen po udělení výjimky ze zákazu od správy NP.
Okamžitě po zítřejším nabytí účinnosti zákona začínají platit nové takzvané základní a bližší ochranné podmínky národních parků. Ty základní jsou pro všechny parky stejné, bližší ochranné podmínky pak reflektují specifika ochrany přírody v jednotlivých národních parcích. Oproti stávající praxi bude tak na celém jejich území nově platit například zákaz pořádání ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky, ty dle stížností doposud opakovaně rušily nejenom turisty, ale také živou přírodu. Zákon ale obcím i jednotlivcům umožňuje získat výjimky ze zákazu např. pro na oslavy a kulturní akce, které budou udělovat správy národních parků.
Novinky platí i pro drony. Pro ně bude dle základních ochranných podmínek platit zákaz létání mimo zastavěné a zastavitelné části obcí (tedy ve volné krajině). Novela tak reaguje na technologický vývoj, který za 20 let od vzniku původního zákona o ochraně přírody a krajiny výrazně pokročil. Chrání tím zejména druhy citlivé na hluk i samotný pohyb dronu, a to především v době hnízdění. Na druhou stranu, pokud to bude ve veřejném zájmu nebo let prokazatelně nezpůsobí škody na přírodě, je možné i pro drony získat výjimku. Tu budou udělovat správy národních parků.
Díky novele zákona čeká návštěvníky v budoucnu i volnější pohyb v národních parcích. Nová pravidla pro parky totiž ruší plošný zákaz vstupu mimo vyhrazené stezky v 1. zónách národních parků a zavádí institut tzv. klidových území. V nich pak bude možné vyhrazováním cest či udělováním výjimek pro část území regulovat pohyb návštěvníků pouze v nezbytně nutné míře. Novou zonaci a s ní i vymezení klidových území je však nejprve nutné dojednat a schválit. Na zahájení procesu dohadování nových zón s radou národního parku dává zákon 2 roky. Proto se pro návštěvníky v této oblasti nic zásadního zatím nemění. Pro návštěvníky do vyhlášení nové zonace a klidových území platí zákaz vstupu mimo vyhrazené stezky v dosavadních 1. zónách národních parků, v ostatních zónách je pohyb neomezený. Aktuální informace o omezeních a pravidlech chování v národních parcích najdou návštěvníci v návštěvním řádu každého jednotlivého parku a na jejich webových stránkách. Počítá se i s dalšími formami sdělení pomocí piktogramů, informačních skládaček nebo mobilních aplikací.
S účinností novely se také mění některé dokumenty. Například dosavadní plány péče jako základní strategický dokument, platný 10 let a závazný pro správy NP, se mění na tzv. zásady péče. Ty by měly být stručnější a obecnější, měly by řešit základní směřování péče o národní park v jeho jednotlivých částech, nikoli konkrétní opatření, a budou také připravovány na delší období 15 nebo 20 let.
Kromě toho dochází k posílení role obcí. Obce se budou nově spolupodílet na tvorbě klíčových koncepčních dokumentů péče o národní parky, a to hned v několika rolích jako vlastníci pozemků, dotčené orgány veřejné správy a současně i jako nepominutelní členové rad národních parků.
Dosavadní zóny, které kombinují regulaci návštěvníků s metodami a způsoby ochrany, nahradí zonace čistě „managementová". Ta popisuje především pravidla péče o přírodu v dané zóně na základě stavu ekosystémů a dlouhodobého cíle ochrany pro danou zónu – jak to funguje například v sousedním Německu a jak to doporučují také pravidla Světové unie pro ochranu přírody (IUCN).
Jádrovou část národního parku bude tvořit zóna přírodní, kde správy NP prakticky nebudou zasahovat. Na ni bude navazovat zóna přírodě blízká, tvořená územími, která se plánují v budoucnu dovést do režimu bezzásahových lokalit. Třetí zónou v pořadí bude zóna soustředěné péče o přírodu, kde by měl probíhat trvalý aktivní management ve prospěch zachování biologické rozmanitosti a dlouhodobá přeměna ekosystémů významně ovlivněných činností člověka. Čtvrtou v pořadí je pak zóna kulturní krajiny, tu budou tvořit především obce v národním parku a jejich bezprostřední okolí a bude sloužit především k jejich trvale udržitelnému rozvoji a k využívání národních parků např. k turistickým účelům. Schválená zonace pak bude platná následujících 15 let.
MŽP nejprve k přípravě nové zonace a k procesu jejího vyhlášení zpracuje a schválí metodiku. Následně pak začnou správy parků připravovat jednotlivé zonace dle nových pravidel. Na jejich přípravu a projednání dává novela dostatek času, až dva roky od začátku její účinnosti.
Nová pravidla ale možná skončí u Ústavního soudu, protože si na ně chce prostřednictvím senátorů stěžovat Svaz obcí Národního parku Šumava. O dalším postupu budou obce jednat na sněmu svazu příští pondělí, řekl pro ČTK místopředseda svazu, starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Podle TZ MŽP a ČTK, red.
