Po kůrovcové kalamitě se v mnoha lesích zvýšil podíl břízy. Jak je možné s touto dřevinou nakládat a kde vidíte její budoucí perspektivu?
Ing. Jan Suk
Vystudoval SLŠ v Písku a Fakultu lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze. V rámci Erasmu úspěšně dokončil dva semestry na lesnické fakultě v severní Anglii na univerzitě Cumbria. Po ukončení studia v roce 2021 nastoupil k firmě Jihozápadní dřevařská a.s. na pozici hajného. Od roku 2022 zastává post divizního ředitele, do jehož náplně patří zajištění komplexní lesnické služby jak pro Lesy ČR, tak pro nestátní vlastníky lesů.
Po plošném rozvratu zejména smrkových porostů v důsledku kůrovcové kalamity došlo v mnoha oblastech k výraznému nárůstu podílu břízy. Tato dynamická pionýrská dřevina využila uvolněných světelných podmínek a rychle obsadila stanoviště, zvláště na velkoplošných holinách, kde zalesnění bylo velice úmorné a skoro vždy vznikl „zapomenutý kout“, kde se bříza přirozeně zmladila. Její současná četnost vyvolává otázku, jak s ní hospodářsky pracovat a jakou roli jí připisovat v budoucí struktuře lesa.
Bříza sehrává v prvních letech po disturbanci (kůrovcové kalamitě) významnou ekologickou funkci. Díky rychlému růstu poskytuje přirozený kryt, omezuje buřeň, stabilizuje mikroklima a zlepšuje půdní podmínky. Tím vytváří prostředí vhodné pro nástup klimaxových i středně náročných dřevin, které by se bez této ochrany zmlazovaly pomaleji či vůbec. Lze také využít přirozeně zmlazenou břízu ve spojení s umělou obnovou, kdy bříza bude plnit funkci krycí dřeviny a umožní snazší růst dřevin cílových. Zároveň bříza plní funkci meliorační a zpevňující dřeviny téměř u všech cílových hospodářských souborů (vyhláška č. 298/2018 Sb.). Nový lesní zákon vlastníkům lesů umožňuje využít lhůtu pěti let od vzniku holiny pro zalesnění (přirozenou obnovu). Tato lhůta umožňuje plně využít potenciál přípravných dřevin z přirozené obnovy na stanovištích, kde by umělá obnova byla obtížně proveditelná a především ekonomicky nevýhodná.
Bříza bývá mnohdy podceňovaná a její význam nebývá plně využit, přesto může na řadě stanovišť představovat produkčně atraktivní dřevinu, která současně plní i širší ekologické služby lesa. Dnešní hlavní využití březového dříví je zejména palivový sortiment. Březové palivové dříví je díky svým vlastnostem nejvíce vhodné jako krbové palivo, které má dobrou výhřevnost a „nepraská“. V posledních letech je stále častější použití dezintegrované dřevní hmoty k energetickým účelům. Další využití březového dříví je v podnicích na výrobu buničiny či při výrobě aglomerovaných materiálů. Při vyšší kvalitě březových porostů lze vytřídit březové oddenky na zpracování v dýhárenském průmyslu, přičemž se do ČR zatím dováží cenné sortimenty břízy ze skandinávských zemí či z východní Evropy.
S ohledem na zvyšující se podíl břízy v našich lesích budeme muset začít s březovým dřívím pracovat s větším důrazem na sortimentaci a třídění, aby se v budoucnu stala bříza plnohodnotnou dřevinou, jejíž dřevo bude určeno nejen pro nynější energetické zpracování. Náznaky změny ve zpracování přineslo už první čtvrtletí roku 2026, kdy jeden z největších výrobců atypických palet, sídlící v Plzeňském kraji, zahájil nákup březového dříví pro výrobu palet ve svém závodě. Zpracovatelské kapacity dřevní hmoty budou muset zareagovat na snížené těžby jehličnatého dříví a jeho nedostatek a přizpůsobit se zvyšujícímu se poměru listnatého dříví, kde bříza bude hrát neopomenutelnou roli.
Tento článek měli k dispozici přednostně odběratelé časopisu Lesnická práce. Přidejte se k nim a mějte přístup k aktuálním informacím z oboru - předplatné snadno získáte ZDE.
doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc.
Po absolvování SLTŠ v Hranicích na Moravě v roce 1972 krátce pracoval na tehdejším LZ Janovice u Rýmařova jako lesník. Od roku 1976 působí ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Výzkumné stanici Opočno. Zde se po získání vysokoškolského vzdělání zabýval výzkumem v oboru lesního školkařství, kvality sadebního materiálu a optimalizace postupů umělé obnovy lesa.
Na problematiku možností využití břízy v souvislosti s proběhlou kůrovcovou kalamitou je podle mého názoru účelné se podívat v poněkud širším záběru a pohledem i do nedávné minulosti.
K možnostem využití břízy jsem se dostal v praxi hned po absolvování lesnické školy. Tehdy bříza nebyla příliš ceněna. Její zastoupení ve smíšených a listnatých porostech bylo v pozici přimíšené nebo vtroušené dřeviny. Kromě pro vyšší polohy vhodné břízy pýřité (Betula pubescens Ehrh.) měla a doposud má největší rozšíření bříza bělokorá (Betula pendula Roth.). V převažujících smrkových porostech byla bříza při výchovných zásazích systematicky odstraňována vzhledem k nežádoucímu „ošlehávání“ smrku v hustším zápoji. Ale i tak si lesníci na vhodných stanovištích mimo smrkové porosty zastoupení břízy udržovali nejen proto, že do druhového spektra dřevin patří, ale i pro její vysoký potenciál při přirozené obnově. Toho se průběžně využívalo i v dalších letech na kalamitních holinách k vytvoření příhodnějších podmínek pro růst cílových dřevin.
Významný podíl přípravných dřevin včetně břízy se uplatnil i při přirozené obnově lesa po rozsáhlé větrné kalamitě Kyrill v roce 2007. Této situace jsme ve výzkumu využili k zakládání výzkumných ploch a rozpracování metod tzv. dvoufázové obnovy lesa. Jednalo se zejména o konkrétní návody pro obnovu lesa, kdy se využívá pozitivního efektu přípravných dřevin (především břízy) na výsadby cílových dřevin. Získané poznatky potvrdily biologickou i ekonomickou efektivnost těchto postupů vedoucích ke vzniku stabilnějších smíšených porostů. To má velký význam i vzhledem k očekávaným klimatickým změnám.
A nyní se již dostávám k současnosti a odpovědi na otázku, jakou vidím budoucí perspektivu zvýšeného podílu břízy při obnově kalamitních kůrovcových holin a jak je možné s touto dřevinou nakládat.
Jak jsem již zmínil, lesnický výzkum se biologickými a ekonomickými aspekty využití přípravných dřevin již mnoho let intenzivně zabývá. Již byla publikována i řada praktických výstupů (např. Lesnický průvodce 10/2016, 13/2017, 11/2022 a 13/2024, dostupné na vulhm.cz/lesnicky-pruvodce). Pro optimalizaci přirozené obnovy je významná nedávná úprava legislativy – prodloužení lhůty pro obnovu lesa a lhůty pro zajištění porostu. Důležitým mezníkem je i zařazení břízy do většiny cílových hospodářských souborů, tzn. že může být součástí cílové druhové skladby až do těžby dospělého porostu. Proto jsou nyní pro lesnickou praxi rozpracovávány pěstební postupy i s intenzivním využitím této dřeviny. Jedním z osvědčených postupů je využití březových přípravných porostů s krycím efektem, vnášení cílových dřevin a následně postupné odstranění přípravného porostu. Další možností je tvorba smíšeného porostu se zastoupením břízy a konečně i možnost založení a pěstování březových porostů s produkcí cenných sortimentů. Z již získaných poznatků je zřejmé, že širší a úspěšné uplatnění břízy je podmíněno dostatečnou pěstební péčí, na jakou jsme zvyklí u současných hlavních dřevin. Jedná se např. o udržení délky zelené koruny na úrovni cca 50 % výšky stromu a tím i zajištění intenzivního přírůstu a stability stromů. Detaily o potřebných pěstebních opatřeních a možná úskalí při širším uplatnění břízy jsou mimo jiné popsány i ve výše uvedených publikacích.
Co říct závěrem? V současnosti, kdy musíme být připraveni na možné klimatické změny a naším cílem je zakládat stabilnější lesní porosty s vyšším zastoupením listnáčů, je i širší využití břízy velmi perspektivní. A to nejen jako dřeviny přípravné, ale v menším rozsahu i jako dřeviny cílové s možností produkce cennějších sortimentů dřeva. I když se v rámci dřevozpracujících podniků bříza z domácích zdrojů prozatím uplatňuje minimálně, věřím, že v případě dlouhodobější nabídky ze strany vlastníků lesa se tato situace zlepší.
Děkuji za odpovědi (13. 2. 2026), Martina Nentvichová
