Břízy v podzimním lese. Foto: Vladimír Salman
Současné vize o využívání biomasy pro energetické účely nastolují otázku udržitelnosti koloběhu živin v lesních porostech. V našich podmínkách je patrný stoupající zájem o výzkum produkce a meliorační funkce břízy. Informace o produkci a pěstebních opatřeních v březových porostech na podobných stanovištích v českých podmínkách ale dosud chyběly.
Výzkumníci z VÚLHM proto vypočetli množství nadzemní i podzemní biomasy břízy v podmínkách chudých oglejených stanovišť a stanovili obsah hlavních živin v jednotlivých částech biomasy. Studie, jež vychází z řešení projektu TA04021532 „Udržitelná produkce a hospodaření s živinami v borových a březových porostech nižších poloh" Technologické agentury ČR, může přispět k optimalizaci postupů hospodaření v březových porostech 1. a 2. lesního vegetačního stupně. Navržené postupy pak budou směřovat k využití produkčního potenciálu těchto porostů z hlediska kvantity i kvality produkce tak, aby byl minimalizován dopad těžby lesní biomasy na živinovou bilanci porostů a celé lesní ekosystémy.
Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, výzkum se uskutečnil na experimentálních plochách založených v roce 2014 v tehdy 21letém porostu břízy vzniklém náletem na opuštěnou plochu bývalé střelnice v Městských lesích Hradec Králové, a. s. Na celkem šesti v terénu stabilizovaných plochách je každoročně měřena výčetní tloušťka na trvale fixovaných měřištích u všech stromů a výška na souboru stromů reprezentujících tloušťkovou strukturu porostů.
V porostech v ochranném pásu experimentálních ploch byly v roce 2015 ve věku 22 let odebrány čtyři stromové vzorníky břízy tak, aby pokrývaly tloušťkové spektrum v rozmezí výčetních tlouštěk ca 8–20 cm. Vzorníky byly využity pro stanovení hmotnosti sušiny a koncentrace živin v těchto komponentách: 1) dřevo kmene, 2) kůra kmene, 3) jehličí, 4) větve s kůrou, 5) dřevo pařezu a kořenů, 6) kůra pařezu a kořenů.
„V naší studii představoval kmen s kůrou 61–63 %, větve s listím 19–20 % a pařezy s kořeny 18–20 % celkové hektarové biomasy hodnocených březových porostů," uvádějí autoři.
Nejvyšší koncentraci v sušině vykazoval dusík následovaný vápníkem, draslíkem a hořčíkem. Fosfor se vyskytoval v nejnižší koncentraci ve všech komponentách sušiny. Podle výpočtu z alometrických rovnic bylo v (nadzemní i podzemní) biomase břízy na jednom hektaru porostu v průměru akumulováno 369 kg dusíku, 26 kg fosforu, 119 kg draslíku, 255 kg vápníku a 46 kg hořčíku.
„Nejvyšší koncentrace živin byla zjištěna v listí, ale největší zásoba živin byla nalezena ve větvích. Vzhledem k tomu je vhodné při výchovných zásazích i obnovních těžbách ponechávat biomasu větví k rozložení, aby nedocházelo k dalšímu ochuzování na živiny již chudých stanovišť," uzavírají řešitelé.
Autoři studie: Jiří Novák, David Dušek, Dušan Kacálek, Marian Slodičák
Podle TZ VÚLHM, red.
Komentáře