logo Silvarium tisk

Nový ředitel Lesů ČR by měl být komunikativní

Redakce Lesnické práce požádala v únorovém čísle  o rozhovor zástupce dřevozpracující sekce a zároveň předsedu předsednictva Asociace dřevozpracujících podniků (ALDP) Ivo Klimšu, zastupce lesnické sekce a zároveň místopředsedu představenstva ALDP Petra Jelínka a výkonného ředitele ALDP Patrika Mlynáře.







Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP)

Asociace dřevozpracujících podniků (ADP), sdružující největší české zpracovatele dříví, rozšířila na konci roku 2013 svou základnu o lesnické firmy. Vznikla tak Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP). Její členové obstarají polovinu komplexních zakázek státního podniku Lesy ČR a zpracují více než polovinu dříví vytěženého v ČR. Základní snahou členů nové asociace je vytvoření silné profesní organizace, která bude partnerem například ministerstvům nebo Lesům ČR i dalším svazům.

ALDP sdružuje od 4. 12. 2013:
- lesnické společnosti: PETRA spol. s r. o., UNILES, a.s. Opavská lesní a.s., Lesostavby Frýdek - Místek a.s., 1. písecká lesní a dřevařská, a.s.
- zpracovatele dřeva: (Biocel Paskov a.s., Holzindustrie Chanovice s.r.o., KRONOSPAN CR, spol. s r.o., Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., Mondi Štětí a.s., Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o., Wotan Forest, a.s.)


- Poslední rozhovor s Ivem Klimšou v Lesnické práci v roce 2007 měl nadpis „Lesníci a dřevaři musí být partneři“. Dnes se zdá, že by se mohlo podařit začít tato slova postupně naplňovat. Kde vidíte hlavní výhody tohoto profesního spojení a co si od něj jako zástupce lesníků/dřevařů slibujete?

I. K.: Věřím, že vznik ALDP je příležitostí, jak zlepšit spolupráci mezi profesními skupinami lesnických a dřevozpracujících firem.  Po vystoupení velkých dřevozpracujících firem z KLDS a založení ADP se tato nová organizace rychle prosadila a získala si přirozenou autoritu. V lesnické oblasti ukončilo svou činnost  SPLH (Sdružení podnikatelů v LH) a ČAPLH zastupuje jen omezený počet lesnických společností. Zastřešení lesnických firem schází. ALDP by se měla stát silným profesním sdružením, které bude partnerem pro jednání s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu, Lesy ČR a jinými profesními svazy.

P. J.: My – lesníci – jsme hledali alternativu za SPLH. Chybělo nám sdružení pro jednání s Lesy ČR i s ostatními organizacemi. Nabídka zapojit se do ALDP byla pro nás vítaná. S ADP jsme úzce spolupracovali v rámci společných okruhů jednání s LČR o smlouvě a technických podmínkách dodávek. Vazba mezi lesníky a zpracovateli je velice těsná a společné zastřešení bude pro obě sekce výhodné.

- Když se na vazbu lesníků a dřevařů podívám z hlediska byznysu, potom lze zjednodušeně říci, že se lesníci snaží draze prodat a dřevaři levně koupit. Nemůže být tento stav na překážku společnému postupu?

P. J.: V ALDP určitě neřešíme cenotvorbu. Naší prioritou je mít stabilní odběratele dříví. Naše ambice by se měly týkat třídění a sortimentace dříví, abychom šetřili náklady – od těžby až po dodání dříví smluvnímu partnerovi. Dnes je tok dříví často zcela nelogický a pro nás ekonomicky nevýhodný.

I. K.: Lesnická a dřevozpracující sekce se musí v rámci ALDP sejít nad společnými tématy a řešit dlouhodobé problémy, které způsobují nestabilitu sektoru.

- Jaké jsou tedy hlavní krátkodobé cíle ALDP?

P. M.: Z krátkodobých cílů bych uvedl problematiku indexace, záležitosti smluvních podmínek komplexní lesnické zakázky Lesů ČR a problematiku prodeje dříví v aukcích nastojato. To jsou věci, na kterých budeme dále intenzivně pracovat. I letos budeme předkládat alternativní návrhy, které by parametrově měnily zadávací dokumentaci Lesů ČR pro období 2015+.

I. K.: Mezi krátkodobé cíle bude patřit také snaha prokázat oprávněnost rozšíření ADP na ALDP a přizvat ke spolupráci další firmy. I když mnohé z významných firem již do ALDP vstoupily, budeme zvát ke spolupráci další společnosti, aby reprezentativnost ALDP vzrostla.

- A dlouhodobé cíle?

P. M.: Účastníme se pracovní komise Ministerstva zemědělství vedené Jaromírem Vašíčkem, ředitelem ÚHÚL, kde se řeší nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé cíle týkající se státní lesnické politiky. Snažíme se apelovat na MZe a další resorty, aby se zúčastnily tvorby koncepce lesnicko-dřevařského sektoru. Chceme do hry zapojit také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Ministr M. Toman přislíbil, že výstupy z pracovní skupiny budou ve finální fázi předloženy i ministru průmyslu a obchodu.

I. K.: Domnívám se, že je stále legitimní otázka, zda by Ministerstvo zemědělství nemělo řešit problémy celého lesnicko-dřevařského sektoru od lesa až po zpracování dříví. Budeme o tom dále jednat.

- Nejaktuálnějším problémem je indexace cen dříví. Jaké hlavní změny tohoto valorizačního mechanismu budete prosazovat?

P. M.: Rádi bychom našli v krátkém čase alternativu k dnešní indexaci, která by využívala koš indexů vlastníků, nevlastníků, ale i zpracovatelů, a otestovali použitelnost tohoto modelu. Z dlouhodobého hlediska máme možnost vyčlenit prostřednictvím České technologické platformy lesního hospodářství část peněz z operačního programu Inovace a podnikání z MPO na studii, která by se věnovala vytvoření objektivního ukazatele vývoje cen dříví v ČR. Do této studie chceme zapojit nezávislé odborníky z fakult, ale také z organizací typu ÚHÚL a další subjekty.

P. J.: Dnes říkáme, že indexaci cen ovlivňuje pouze 10–20 % trhu, resp. respondentů. Myslíme si, že respondenti často ani neznají výpočet ceny, kterou dnes posílají na ČSÚ. Jestliže smluvní partneři Lesů ČR těží ročně 6 milionů kubíků, potom by měly být tyto kubíky také evidovány a v indexaci zohledněny.
Situace, kdy se vysoutěží zakázky na období 5 let, si vynucuje nový cenový algoritmus, nástroje, jak cenu objektivně stanovovat.
Dnešní mechanismus je nastaven tak, že tlačí cenu dříví stále nahoru a ta nemá limit. Ale reálné limity tu existují – zpracovatelé mají své odběratele a ti jsou ochotni platit pouze určitou cenu.

- Hodlá ALDP spolupracovat s dalšími lesnickými a dřevařskými profesními uskupeními nebo akademickou sférou? Jakým způsobem?

P. M.: Budeme pokračovat v započaté práci ADP. Jsme členy České technologické platformy pro lesní hospodářství, prostřednictvím které bude nyní zadána zmíněná studie k indexaci. Dále spolupracujeme s prof. Horáčkem, děkanem LDF MZLU v Brně, na tématu vývoje zastoupení lesních dřevin v ČR. Na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze jsem členem Rady pro praxi, v níž vyvíjíme aktivity za účelem rozšíření spolupráce akademické a podnikové sféry. Navštěvujeme také valné hromady a semináře ČLS, jsme členy organizací PEFC ČR a FSC ČR. Snažíme se komunikovat klíčová témata s ostatními profesními svazy.
Musíme mít ambici sejít se s ostatními profesními svazy a hledat cesty, aby byl lesnicko-dřevařský sektor zastupován jednotně, srozumitelně a čitelně.

Trh s dřívím

- Z České republiky je surové dříví v obrovské míře exportováno – Zelená zpráva za rok 2012 hovoří o 5,3 mil. m3 exportu, ale i 2,5 mil. m3 importu. Jaké jsou vaše odhady exportu dříví za rok 2013? Měl by tuto situaci nějakým způsobem ovlivňovat stát?

P. J.: Vlastní odhad nemáme, ale je pravda, že je toto číslo výrazně zkresleno tím, že zde zahraniční odběratelé nakupují dříví prostřednictvím firem s českým „ičem“. A toto dříví potom nemusí být zahrnuto do exportu. Dochází také k výraznému posunu dopravních vzdáleností o dalších 100–200 km od místa těžby. Zahraničním zpracovatelům je tak jedno, jestli nakoupí v Německu, Rakousku nebo v Čechách. Tím, že je cena ve 100 % na prvním místě, nemůžeme výrazným způsobem rozlišovat, jestli dřevo bude exportováno do zahraničí, nebo zůstane v tuzemsku.

I. K: Objem exportu je velmi vysoký. Musíme brát v úvahu, že jsme součástí Evropské unie a hranice našeho trhu nejsou totožné s hranicemi naší republiky. Z hlediska našich ekonomických zájmů není ale současná míra exportu v pořádku. Existuje pouze jediný recept, jak vývoz dříví omezit: zvýšit podíl zpracování dříví v ČR, čímž mám na mysli vybudování dalších zpracovatelských provozů na kulatinu, které se vyváží nejvíce. Určitě by bylo vhodné zřídit také provozy s navazujícím zpracováním směřujícím k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, než má řezivo. Investorům ale schází v našem sektoru stabilita. Je tu nízká míra předvídatelnosti lesnické politiky, cenového vývoje atd. Česká republika je stále více vnímána jako spotový trh.

- Máte informace o přípravě nějaké větší investice v dřevozpracujícím odvětví?

I. K.: Nejsem kompetentní mluvit o aktivitách jiných subjektů. Biocel Paskov ukončil projekt změny technologie výroby z papírenské na viskózovou buničinu a zůstává významným zpracovatelem smrkové vlákniny a štěpky.

P. J.: V rámci našeho holdingu máme schválenou investici do firmy Alfa Solnice, kde chceme vybudovat nové loupačky na výrobu dýhy. Pokud firmy nebudou investovat, začnou ztrácet konkurenceschopnost, a vlastníkovi nezbude nic, než je tady uzavřít a odstěhovat se někam, kde bude trh stabilnější.

Ani my v lesní výrobě nemůžeme využívat harvestory a traktory donekonečna – mají omezenou životnost, stejně jako pilařské provozy, celulózky a další dřevozpracující technologie.

- Jak hodnotíte situaci na trhu s dřívím v roce 2013 a jaká je vaše prognóza pro rok 2014?

P. J.: V roce 2014 očekávám nižší potenciál dostupnosti dříví kvůli církevním restitucím. Mluví se o poklesu v řádech několika set tisíc kubíků, které byly vyjmuty smluvním partnerům Lesů ČR z projektů pro rok 2014. Pokud církev nepřevezme vlastnická práva a nezačne těžit, je krátkodobý nedostatek dříví v ČR velmi reálný.
Pro Uniles představuje pokles těžby z důvodu církevních restitucí 15 % těžebního potenciálu oproti roku 2013.
Vývoj na trhu je každý rok de facto stejný. První čtvrtletí znamená obvykle přebytek dříví, protože privátní lesy těží nejvíce v prvním kvartále. V druhém kvartále bude doznívat likvidace zásob. Další vývoj je do značné míry dán výskytem kůrovcových nebo větrných kalamit, které mohou dorovnat těžební potenciál.

- A jak vidí trh s dřívím dřevozpracovatelé?

I. K.: Situace na trhu s dřívím je stále napjatá. Silné konkurenční prostředí a vysoká míra vývozu nás nutí doplňovat zdroje dříví stále vyšším dovozem ze zahraničí. Nedořešené církevní restituce blokují část těžeb dřeva, které by se za normálních okolností dostalo na trh. Téměř permanentní soutěžení o zakázky a používaná indexace jsou motorem stálého a neúměrného růstu cen.

P. M.: Sledujeme právní spor mezi Lesy ČR a církevními organizacemi o to, jakým způsobem lze nakládat s porosty, které jsou zablokovány pro vypořádání církevních restitucí. Toto rozhodnutí bude mít na trh v letošním roce významný vliv.

- Pravděpodobným ministrem zemědělství bude zástupce KDU-ČSL, u níž lze očekávat silnou vazbu k venkovskému regionu a snahu o jeho podporu. Dokážete si představit konkrétní způsoby, jak podpořit malé a střední regionální dřevozpracovatele?

I. K.: Tento typ podpory si představit nedovedu. Slova o podpoře malých regionálních zpracovatelů nemají žádný reálný obsah. Měl by snad stát malé firmě prodávat dříví levněji než jiným obchodním partnerům?

P. J.: Priorita je dnes jasně daná. Lesy ČR mají jako hlavní kritérium cenu. VLS ČR, ale i SVOL se snaží aglomerovat větší pravidelné dodávky dříví velkým zpracovatelům. Většina subjektů sektoru se chová tržně, a tak by to mělo být.
I my musíme o zakázky Lesů ČR v našem regionu soutěžit s ostatními firmami, a to za stejných podmínek. Nevidím rozdíl mezi regionálním pilařem a regionálním dodavatelem služby. My také zaměstnáváme – a možná ještě více než zpracovatelé – místní obyvatele. Takže pokud by stát měl podpořit regionální zpracovatele, potom by měl podpořit i dodavatele služeb.

- Neměla by být regionální znalost a např. dopravní vzdálenosti dostatečnou výhodou pro menší provozy?

I. K.: V našem oboru si dokážu představit, že soukromí majitelé lesů a regionální malé a střední firmy mohou efektivně spolupracovat a vytvářet dlouhodobé a stabilní vztahy. Ale to se bohužel neděje. Obecně převládá snaha o krátkodobou výhodu. Příkladem je situace po oslabení koruny, kdy dodavatelské firmy mohly ze dne na den zpeněžit dřevo lépe exportem a okamžitě na to reagovaly: „Zvedněte cenu, nebo dřevo vyvezeme.“ Neustálý tlak rostoucích cen jde proti budování dlouhodobého, oboustranně výhodného partnerství.

- Významnou část SÚJ Lesů ČR vyhrála v roce 2013 dřevozpracující společnost Stora Enso. Někteří větší pilaři disponují vlastními těžebními kapacitami. Nesměřuje vývoj k postupnému vytlačení lesnických firem a převzetí celého procesu zpracování dříví právě dřevozpracovateli?

P. J.: To je otázka spíše právě pro velké dřevozpracující firmy. V rámci tendrů Lesů ČR to udělal pouze jeden dřevozpracovatel. Ti drobní či střední se toho určitě účastnit nebudou. Proč by rozšiřovali záběr podnikání tímto poměrně riskantním směrem? Myslím, že spíš dochází k provázání dřevařů s dodavateli služeb formou dlouhodobějších smluv.

I. K.: Je to jedna z možností, jak situaci řešit. Je to individuální rozhodnutí jednotlivých společností. Podle mého názoru jde tento postup proti logice specializace a soustředění se na hlavní obor podnikání. Na druhou stranu to může být do budoucna úspěšná cesta, jak si dlouhodobě zajistit zdroj dříví.

- Možná tomuto vývoji nahrává i současná složitá ekonomická situace lesnických firem.

P.J.: Většina lesnických firem vykazovala po několik let ztrátu. Rentabilita našich zakázek u Lesů ČR bude za rok 2013, když to dobře dopadne, kolem jednoho procenta. Lesnické firmy dnes nemají ani na prostou reprodukci. Uniles se snaží smluvním partnerům nabídnout dlouhodobé rámcové smlouvy, v nichž garantujeme v době platnosti maximální množstevní odchylku 10 % a stabilní dodávky dříví. Nastavením takovéhoto vztahu postrádá podle mého názoru vstup zpracovatelů na trh lesnických služeb smysl.

Lesy ČR

- Dostáváme se k nastavení tendrů Lesů ČR. Senátní systém lze považovat za stabilizující prvek. Kde ale vidíte současné problémy spolupráce lesnických firem a Lesů ČR?

P. J.: Z našeho pohledu je velkým problémem příjem dříví, který je ekonomicky nejnáročnější pasáží celé smlouvy a stojí Lesy ČR i nás spoustu peněz, a to jak z důvodu množstevních rozdílů při různých způsobech měření, tak z důvodu prehistorického číslování a označování vytěženého dříví. Myslíme si, že by se mohla vypracovat klidně i pravidla pro provádění pěstebních a těžebních činností. Tento manuál by mohl sloužit pro venkovní personál náš i Lesů ČR. Věřím, že by jednotné noty zamezily mnoha absurdním sporům.

- Jaký je podle vás optimální počet smluvně územních jednotek Lesů ČR?

P. J.: Rozdrobení smluvních územních jednotek vede opět pouze k vyšší ekonomické náročnosti. Historicky existovalo rozdělení na jednotky velké a malé. Myslím si, že 70 % SÚJ by mělo zůstat větších a 30 % těch menších by mělo být rovnoměrně rozdělených po ČR.

- Jaký je váš pohled na nevyváženost smluvních vztahů lesnických firem a Lesů ČR?

P. J.: „Sankčnost“ se pro nás ještě zvýšila a v dokumentaci přetrvává mnoho absurdních a pro nás nepřijatelných sankcí. Co je ale zásadní, že u sankčního ustanovení chybí oblast metodické nápravy. Každý uděláme chybu, a pracujeme s lidmi, práci v lese ovlivňuje mnoho jevů a také pohledů na ně. Proto se domnívám, že by v prvním kole mělo existovat metodické napomenutí a až v případě nesplnění jeho obsahu by měly Lesy ČR přistoupit k sankci. Ty ale bohužel okamžitě přistupují k uplatnění sankcí bez jakéhokoliv upozornění a možností náprav bez udělení sankcí. To by se mělo změnit.

- Čekáme na jmenování nového ministra zemědělství. Jaké by podle vašeho názoru měly být jeho prioritní kroky ve vztahu k lesnicko-dřevařskému sektoru?

I. K.: Uvítáme pokračování jednání u kulatého stolu, abychom mohli pana ministra co nejrychleji seznámit s názory a problémy podnikatelské sféry lesnicko-dřevařského komplexu. Nový ministr musí velmi rychle dokončit výběrové řízení na ředitele Lesů ČR.

P. M.: Při komunikaci s novým ministrem zemědělství budeme klást důraz na zachování stability v oblasti tendrů Lesů ČR, na které má významný podíl zavedený senátní systém pro vyhlašování komplexní lesnické zakázky na dobu 5 let.

- Již déle než rok jsme ale svědky neschopnosti politické reprezentace vybrat odborně zdatného a respektovaného ředitele Lesů ČR. Jak by z vašeho pohledu měl vypadat profesní profil ředitele podniku spravujícího více než polovinu lesů v ČR?

I. K.: Neměl by být jenom nositelem úkolů, jako je např. maximalizace zisku státního podniku Lesy ČR. Musí to být člověk, který bude vnímat a chtít řešit problematiku celého sektoru.
Je nesprávné, aby peníze vytvořené v lese byly prioritně odváděny mimo lesní hospodářství.
Lesy nutně potřebují investice, aby byly dlouhodobě zajištěny jejich základní hospodářské a společenské funkce.

P. J.: Měl by být kompetentní k zásadním rozhodnutím a komunikativní. V minulosti nám komunikace s vedením Lesů ČR chyběla.
Potřebujeme dlouhodobě udržitelné zdravé lesy plnící všechny své funkce, a nic není zadarmo.

- Je pravda, že vizitkou úspěšného ministra by neměl být pouze jeden prosperující státní podnik a skomírající firmy a živnostníci, ale spíše prosperující sektor jako celek...

I. K.: Ano, politika uplatňovaná bývalými ministry narušila výrazně stabilitu sektoru. Mnoho firem se dostalo do existenčních potíží. Nový ministr i ředitel Lesů ČR by si měli vážit dlouhodobých obchodních partnerství a mít zájem na tom, aby český lesnicko-dřevařský sektor byl dlouhodobě konkurenceschopný.


Děkuji za odpovědi (14. 1. 2014), Jan Příhoda

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4929

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4398

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2989

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Zobrazení: 2826

Na vážné problémy a výzvy související se současným hospodářským vývojem v Německu poukazují výsledky průzkumu Německého...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2588

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Zobrazení: 2581

Škody za několik stovek milionů korun způsobily záplavy a vydatné deště v lesích patřících Arcibiskupským lesům...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě