Hlavním důvodem pro novelizaci zákona je podle Platformy nutnost zachování všech funkcí lesa – produkčních i mimoprodukčních – pro budoucí generace i v době probíhajících klimatických změn. Návrh předložený Ministerstvem zemědělství do meziresortního připomínkového řízení jde podle platformy správným směrem a pomůže udržet třetinu Česka zalesněnou.
Platforma požadovala do novely promítnout zlepšení odborného fungování dohledu státní správy lesů a zajištění její efektivity prostřednictvím samostatných lesních úřadů, volnější ruce pro vlastníky lesů a snížení byrokracie při správě lesa, stanovení vhodných adaptačních opatření, podporu dobrovolného sdružování drobných vlastníků lesů, posílení zavádění inovací a nových poznatků vědy do lesnické praxe za účelem zajištění schopnosti adaptovat se na klimatickou změnu a narůstající tlak škůdců, včetně modernizace a rentability lesnických provozů, aktivní prevenci škod způsobených zvěří, zavedení platby za ekosystémové služby, ale i zlepšení životního prostředí v lesích.
Na tom, že nová právní úprava o lesích, kterou představilo Ministerstvo zemědělství, přispěje k zachování našich lesů i do budoucna, uvolní ruce vlastníkům lesů a lesním hospodářům pro samostatné rozhodování a vytvoří předpoklady k zajištění všech funkcí lesa se dnes shodli zástupci různých zájmových stran:
- Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL)
- Český svaz ochránců přírody (ČSOP)
- Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
- Pro Silva Bohemica
- Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP)
- Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu (SZDP)
- Česká lesnická společnost (ČLS)
- Asociace soukromého zemědělství (ASZ)
Za SVOL se k novele vyjádřil předseda sdružení Jiří Svoboda. Ten vidí pozitiva předkládané novely lesního zákona mimo jiné v tom, že vede k zajištění odolnosti našich lesů, předcházení kalamitám a zároveň podporuje přirozenou obnovu lesa, tvorbu pestřejších lesů a rozvoj méně využívaných systémů hospodaření. Zároveň poznamenal, že návrh ale také bere na zřetel, že les je i zdrojem obživy a český vlastník lesa musí být v evropském prostoru konkurenceschopný.
„Návrh zakotvuje povinnosti vlastníka lesa tak, aby byla zachována podstata lesa, aby požadavky společnosti na funkci vodohospodářskou, klimatickou, rekreační a další, byly naplněny. Ostatní záležitosti ale nechává na vlastníkovi, případně na odborném lesním hospodáři, aby se rozhodoval podle místních podmínek a možností, podobně jako v sousedním Rakousku nebo Bavorsku,“ doplňuje Svoboda.
Jiří Svoboda upozornil, že žádné zavírání lesů se nechystá, ale i chování návštěvníků musí mít svá pravidla, a to především z důvodu zajištění jejich bezpečnosti. V návrhu zatím SVOL postrádá deklarovanou pomoc drobným majitelům lesa a výraznější reformu státní správy,
Potřebu přijetí novely lesního zákona podpořili také zástupci ochránců přírody, akademické obce a zpracovatelů.
„Tato novela je krok správným směrem. Při rozhodování o budoucnosti lesa dá větší prostor lesním hospodářům, což zajisté povede k zvýšení pestrosti a tím i stability našich lesů. Nutnou podmínkou ovšem je plošné snížení stavů spárkaté zvěře, která je dnes pro obnovu druhově pestrých lesů limitujícím faktorem,“ připomíná Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody.
Ivan Ševčík, ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP), uvedl, že Asociace pozitivně hodnotí záměr novely zákona o lesích prodloužit lhůtu pro obnovu lesa ze dvou na pět let, což přispěje k tomu, aby skladba lesů byla odolnější a reagovala na klimatickou změnu. Zároveň poznamenal, že novela zákona o lesích by měla umožnit snížení minimálního věku pro obnovní těžbu smrku a dalších dřevin z 80 na 60 let. Toto opatření pokládá vzhledem k očekávaným celkovým těžbám v období let 2025–2028 v ČR, tj. cca 15,5–16 mil. m3, z pohledu dřevozpracujícího průmyslu za adekvátní.
„Pro tuzemský dřevozpracovatelský průmysl je klíčovou prioritou zajištění dostupnosti dřeva jako základního obnovitelného přírodního zdroje pro zpracování. Tato priorita se musí brát v úvahu při dalším rozšiřování chráněných území podle cílů vyplývajících z nových předpisů Evropské unie a odpovídající české legislativy,“ dodal Ševčík.
„Kalamita mj. ukázala, že ani jakkoliv přísná legislativa nedokáže zabránit obrovským škodám na lesních porostech a potažmo na životním prostředí v situaci, kdy na tuto situaci není připravena ani státní správa, ani lesní (zejména jehličnaté) porosty dlouhodobě vychovávané podle celkem uniformních schémat,“ uvedl Milan Hron, člen výboru Pro Silva Bohemica.
Zároveň vyjádřil potěšení nad daleko větším přenesením zodpovědnosti v rozhodování o budoucnosti lesa na jeho vlastníka. Milan Hron poznamenal, že členové výboru jsou přesvědčeni, že právě uvolnění možností, jak spravovat svůj majetek i s ohledem na jeho veřejné funkce povede k daleko pestřejším, a tím i odolnějším strukturám lesů. Na závěr uvedl, že novela však i tak zůstává kompromisem mezi posledním zněním zákona a jeho daleko progresivnějším zněním, ke kterému směřuje.
Vedoucí Ústavu zakládání a pěstění lesů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Radek Pokorný poznamenal, že novela lesního zákona je vítána, ačkoli záměrem lesníků bylo prosadit s ohledem na řadu zásadnějších změn celý nový lesní zákon a především jej zjednodušit a liberalizovat. Pokorný uvedl, že novela je však rozsáhlejší, upravuje hospodaření v lesích v kontextu kalamitních situací a vývoje změny klimatu posledních let.
Novodobý lesník totiž pracuje v extrémně ztížených podmínkách s ohledem na ne zcela předvídatelnou změnu prostředí, ekonomickou nestabilitu, dynamiku systému a další překážky, při nedostatku personálu. Musí řešit zabezpečení existence lesů a plnění celé škály mimoprodukčních funkcí lesa pro celou společnost, které nabývají na významu. Novela dává vlastníkovi větší zodpovědnost, rozumnému lesnímu hospodáři větší volnost v rozhodování, která v dalším kroku snad ještě více naroste,“ zdůraznil Radek Pokorný.
Upozornil dále, že bez vhodné úpravy zákona o myslivosti i tento zdánlivě větší krok ztrácí na významu.
Podle TZ SVOL, red.
