V důvodové zprávě k zákonu o lesích ministerstvo uvedlo, že je žádoucí, aby lidé nemohli lesní klest odnášet zcela volně bez vědomí vlastníka lesa. Klestí je dříví, které nesmí mít v nejsilnějším průměru víc než sedm centimetrů. Může plnit různé funkce, lidé ho používají třeba k topení v kamnech, v lese zároveň působí proti erozi. Výborný k tomu napsal, že možnost sběru jen se souhlasem majitelů lesů byl požadavek vlastníků a vydal pokyn tuto část z návrhu odstranit.
„Honit kempaře se dřevem na opečení buřta nebo babku s klestím na zádech fakt nechci," uvedl na síti X Marek Výborný. „Chceme správce lesů více motivovat k tomu, jakým způsobem mají nastavený management práce a péče o les, než jim dávat před sebe různé překážky, limity a regulace," řekl dříve Výborný.
Ponechání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích dříve stanovila vyhláška, která určila limit pro minimální množství biomasy. Novela vyhlášku ruší, má fungovat na principu, kdy vlastník bude mít finanční motivaci k ponechání určitého množství zbytků dřeva k zetlení.
To kritizuje například hnutí Duha, podle kterého zrušení vyhlášky ohrozí přírodní rozmanitost a kvalitu půdy. Ozdravení a přizpůsobení lesů novým podmínkám v důsledku klimatické změny je přitom podle úřadu hlavním cílem novely. Pomoct tomu má novela například prodloužením dosavadní lhůty pro založení lesního porostu ze dvou na pět let, což dá lesům více času na přirozenou obnovu, především po kůrovcové kalamitě mezi lety 2015 až 2021.
Novela lesního zákona podle Výborného úzce souvisí s novelou mysliveckého zákona. Bez těchto zákonů se podle něj kvalitní a zdravé lesy v Česku neobejdou. Úřad ČTK sdělil, že chce novelu lesního zákona předložit vládě do konce tohoto pololetí.
ČTK
