Ambrosiový brouk Treptoplytypus oxyurus. Na hrudi samiček se nachází mycangium, orgán, který slouží k přenosu hub. Mycangium je vidět v detailním záběru jako shluk jamek.
Jádrohlodové jsou skupina brouků, která čítá tisíce tropických druhů. V Evropě žijí dva původní druhy, uvedl lesnický entomolog Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který se na výzkumu podílel.
„Jádrohlodi jsou unikátní tím, že své chodbičky hlodají v nestravitelném dřevě. Ve speciálních orgánech na svém těle přenášejí symbiotické houby, které v chodbičkách aktivně pěstují, zahrádku udržují a spásají. Každý ambrosiový brouk má své unikátní houby. Treptoplatypus oxyurus pro svoji vzácnost dosud unikal snahám o jeho studium,“ řekl přední světový odborník na jádrohlody Jiří Hulcr, který působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a na Floridské univerzitě v USA.
Vědci našli ve vzorcích neobvyklé množství doposud neznámých organismů. „Z pěti hlavních hub, které v těle brouka a jeho požercích našli, byl jeden zcela nový rod a tři nové druhy,“ uvedl hlavní autor studie Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Další dvě nalezené houby patří mezi extrémně vzácné taxony. Taková koncentrace nových organismů je mimořádná. Velký podíl taxonů, takzvaně endemických, které nenajdeme nikde jinde, lze přirovnat třeba k souostroví Galapágy. U Zvolena tak leží Galapágy houbové říše,“ uvedl.
Petriho miska s houbami vykultivovanými z mycangia (orgánu, ve kterém samička uchovává a přenáší houbové symbionty) brouka Treptoplatypus oxyurus. Na jedné misce je celkem pět druhů hub včetně tří nových (vpravo).
Zkoumání těchto brouků je důležité také s ohledem na potravinářství. Houby jsou bohaté na živiny a netvoří toxické látky. Ve střevě dřevokazných brouků vědci pak hledají kvasinky, které tolerují extrémně kyselé prostředí s minimem kyslíku. „Naše analýzy potvrdily, že nalezené kvasinky skutečně dokážou trávit široké spektrum cukrů, které jsou součástí dřeva. Tím se nedostupné živiny mohou dostat až k broukovi. K jejich rozkladu potřebují kyslík, což brání jejich využití při výrobě bioetanolu, nicméně díky jejich všestrannosti se nabízí řada dalších aplikací v biotechnologiích,“ uvedla spoluautorka výzkumu Renata Vadkertiová z Chemického ústavu a Centra glykomiky Slovenské akademie věd.
Symptomy napadení.
Symbolické je pojmenování nových druhů kvasinek. Sugiyamaella casensis a Blastobotrys sasensis jsou odvozeny od anglických zkratek pro českou Akademii věd, tedy CAS, a Slovenskou akademii věd, tedy SAS. Názvy odkazují na česko-slovenskou výzkumnou spolupráci. Práce vyšla v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus.
Podle ČTK, red.
Foto: AV ČR
