Nejprve je třeba říci, že Vodňany nejsou jen v jižních Čechách, ale hlavně ve střední Evropě, kde se od 90. let minulého století postavilo cca 15 moderních velkopil na zpracování dřeva. Celá řada z nich je v bezprostřední blízkosti hranic s ČR a jak vzájemně tak i s českými pilami se přetahují o dřevo. Někteří autoři a lidé z oboru, hovoří dokonce o „surovinové válce“. Tato výstavba pil vedla k dramatickému zvýšení kapacit a výkonů. Podle mých informací například v Rakousku pořezová kapacita mezi roky 2003 a 2007 stoupla o 1,8 mil. m3, v Německu dokonce o 13 mil m3! Tyto nárůsty byly a dodnes jsou z velké části kryty dovozem dřeva. To je hlavní důvod, proč dřevo z ČR odchází do zahraniční! Tyto zahraniční kapacity stále existují a i v budoucnu budou chtít kupovat velké objemy dřeva z České republiky. Rozhodně je mylné domnívat se, že po příchodu nového zpracovatele na trh zahraniční pily snadno vyklidí své pozice a přenechají surovinu konkurenci. V této situaci se výstavbou velké pily v jakékoli části střední Evropy ještě zvýší konkurenční boj o dřevo, což požene ceny suroviny nahoru a to nejvíce tam, kde by byla postavena. Pily z velmi širokého okolí budou ještě méně konkurenceschopné a nucené propouštět (jak se tomu děje již posledních 5 let). Z hlediska zaměstnanosti by pila při pořezu 1 mil m3 s 500 zaměstnanci a současnou moderní technologií nebyla vůbec konkurenceschopná. Srovnatelné velkopily totiž zaměstnávají zhruba polovinu lidí.
V samotných Vodňanech by tedy opravdu došlo ke vzniku pracovních míst, ale co se stane v okolí a tím je třeba v případě takové velikosti počítat minimálně s okruhem 100 kilometrů? Dřevo, které zpracovávají menší a střední pily bude na základě „zaváděcích cen“ odkoupeno na novou pilu a o práci přijdou stovky zaměstnanců, kteří dnes takto dřevo zpracovávají. Je všeobecně známo a lze dokázat, že takováto moderní pila má 6-10x větší spotřebu dřeva na 1 zaměstnaného pracovníka než pila malá nebo střední. Což v tomto případě znamená zánik cca 1 750 – 2 500 přímých pracovních míst a pochopitelně i místa v navazujících službách. Takováto čísla nově nezaměstnaných se rozhodně nebudou líbit starostům okolních obcí a měst ani úřadu práce.
To, že vše výšeuvedené není jen teorie, již lze prokázat na příkladu pily v Paskově postavené v roce 2004, která měla řezat pro rakouskou firmu dřevo, aby se nemusela surovina vozit ze severní Moravy až do Rakouska. Výsledkem je, že pila dnes obtížně shání dřevo v ČR a do Rakouska se stále více a více suroviny vyváží i ze severní Moravy.
Následkem výšeuvedených poměrů ve střední Evropě postupně v ČR zanikají zejména střední a menší pily, krachy se však nevyhýbají ani velkým (Ptení, Čáslav). Současný způsob prodeje státního dřeva není pro tyto zpracovatelské kapacity příznivý zejména tím, že navyšuje vzdálenost, ze které mohou malé a střední pily dříví kupovat a jsou závislé pouze na libovůli velkých těžebních firem. Vytvořit lepší podmínky pro nákup suroviny ze státních lesů by mohla nově deklarovaná politika ministerstva zemědělství.
Petr Pražan
