V České republice je používání feromonových lapačů dáno vyhláškou č. 101/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb., a ČSN 48 1000. Zásady uvedené v této normě byly zmíněny již v předchozí normě ON 48 271, včetně seskupování lapačů v imisních oblastech při rozestupech 5 – 6 metrů; rozestupy mezi standardně umístěnými feromonovými lapači nesměly klesnout pod 20 metrů.
Nová metodika autorů Marie a Petra Zahradníkových objasňuje základní principy používání feromonových lapačů, aby jejich obsluha měla dostačující informace pro limity při rozhodování o možnostech jejich použití.
Autoři seznamují lesní hospodáře s metodou, která umožňuje v lokalitách např. po kalamitní těžbě alternativně umístit feromonové lapače do středu paseky. Lapače se instalují v těsném dotyku (tzv. „bariéra"). Feromonový odparník se vyvěšuje obvykle do každého lapače – pak jsou výsledky srovnatelné se standardní metodou. Při vyvěšování menšího počtu odparníků (např. ob lapač) celkový odchyt klesá. Kontrolní odběry se provádějí stejně jako při standardním rozmístění, tj. v intervalu 10 – 14 dnů.
„Navržený systém instalace umožňuje efektivnější způsob používání feromonových lapačů v „těsné" bariéře uprostřed paseky. Nahrazuje tak standardní rozmístění podél porostní stěny v určitých rozestupech, přičemž efektivita (výše odchytů) je srovnatelná. Ani v literatuře popisované používání bariér není ve své podstatě bariérou v našem slova smyslu, ale pouze řadou feromonových lapačů se zkrácenými rozestupy," vysvětlují autoři.
V neposlední řadě metodika popisuje rozestupy mezi feromonovými lapači. „Zvýšený počet feromonových lapačů podél porostní stěny celkově zvyšuje odchyty, a to více méně lineárně. Nebyly podloženy také názory, že s kratším rozestupem se odchyty na jeden feromonový lapač snižují, a že tedy nemá význam jejich zahušťování. Vždy však musí být dodržen stanovený počet instalovaných feromonových lapačů zjištěný na základě kalamitního základu (pro jarní rojení) nebo výše odchytů (pro letní rojení)." upřesňují autoři.
Dále metodika informuje o vzdálenosti feromonových lapačů od porostní stěny a způsobu výměnu feromonových odparníků. Bylo prokázáno, že stanovená bezpečnostní vzdálenost (10–25 metrů) od porostní stěny (nejbližšího zdravého smrku) nemá zásadní vliv na výši odchytů, což platí zejména pro umístění feromonových lapačů ve vzdálenosti 10–20 metrů od porostní stěny. Lze tedy plně vycházet z podmínek dané lokality a toto zohlednit.
Umožnění aplikace pouze jednoho feromonového odparníku ve feromonovém lapači po celou letovou aktivitu lýkožrouta smrkového je novinkou v běžně používané praxi a je i v rozporu s doporučením výrobců. Přesto je u některých feromonových odparníků tento postup možný a nemá vliv na výši odchytů, což lze uplatnit zejména v gradaci, nebo je pokles odchytů relativně nízký, téměř zanedbatelný, což při monitoringu v základním nebo zvýšeném stavu může být rovněž dostatečné.
Všechny popisované metody jsou použitelné ve všech lesích, státních, obecních i soukromých, i v různých kategoriích lesa – hospodářských, zvláštního určení nebo ochranných. Umožňuje efektivnější využití feromonových lapačů v rozdílných fázích populační dynamiky lýkožrouta smrkového – zohledňuje jejich efektivitu v gradaci a latenci (v kalamitním, zvýšeném a základním stavu). Současně umožňuje zohlednit podmínky dané lokality, zejména velikost, resp. rozměry paseky.
Nově navržený systém instalace feromonových lapačů do „bariér" je použitelný na menších a středních pasekách, z úmyslné a částečně i z nahodilé těžby; není vhodný pro rozsáhlé kalamitní holiny.
Metodika je volně ke stažení na: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/LP_1_2016.pdf
Podle TZ VÚLHM, red.
