Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má tuto problematiku na starosti, bude prioritně usilovat o co nejrychlejší předání takto nově nabytého nemovitého majetku specializovaným státním institucím, které takový majetek potřebují ke své činnosti. Například zemědělská půda bude převáděna na Státní pozemkový úřad (SPÚ), lesní pozemky zejména na státní podnik Lesy České republiky.
Štěpán Holub z Holubová advokáti s.r.o., který se touto problematikou zabývá, říká, že na řešení ještě nemusí být pozdě: „Často řešíme situace, kdy lidé tuší, že někdo z rodiny pozemky vlastnil. Protože mnohdy znají aspoň jména příbuzných a kde zhruba by se měly pozemky nacházet, nebývá vůbec složité konkrétní pozemky dohledat. Dohledání podkladů k doložení vlastnictví naopak jednoduché vůbec nemusí být. To hlavní je ale začít a alespoň znovu otevřít dědické řízení nebo začít aktualizovat údaje na katastru nemovitostí.“
„S ohledem na omezenou lhůtu je tedy klíčové, aby majitelé nebo dědici, kteří si myslí, že některý z lesních pozemků může patřit jejich rodině, jednali co nejdříve. Spolupráce s právními experty může předejít pravděpodobně nenávratnému převedení majetku do vlastnictví státu,“ doplnil Štěpán Holub.
Seznam nemovitostí s NIV je pravidelně zveřejňován na obecních úředních deskách a také na webových stránkách www.uzsvm.cz.
Na detaily celého tohoto procesu jsme se zeptali tiskové mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaely Tesařové.
Ing. Mgr. Michaela Tesařová
tisková mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
- Kolik je aktuálně evidováno nedostatečně identifikovaných osob, pozemků a staveb? Lze uvést, jakou část tvoří lesní pozemky?
V katastru nemovitostí bylo k 1. září 2023 evidováno celkem 116 417 nedostatečně identifikovaných osob, na které bylo zapsáno 330 274 položek. Reálně se jedná o 143 044 unikátních nemovitostí (140 586 pozemků a 2 458 staveb), neboť jednu nemovitost může spoluvlastnit více NIV, a stejně tak jeden NIV může být majitelem několika nemovitostí. Lesní pozemky tvoří z celkového počtu nemovitostí bez správně zapsaného vlastníka 6 %. Jedná se zhruba o 9 200 pozemků o rozloze přesahující 10 tisíc hektarů.
- Můžete uvést příklady rozsáhlejších lesních majetků, kde evidujete nedostatečně identifikované a nebo neznámé vlastníky?
ÚZSVM se podařilo například vyřešit případ lesního pozemku s rozlohou půl druhého hektaru v Horní Slatině nedaleko Dačic, který byl 50 let bez žijícího majitele. Adresa toho posledního, kterou uváděl list vlastnictví, byla jen jednoslovná: Praha. To k dohledání dědiců stačit nemohlo. Klíčový se ukázal být jiný a méně nápadný údaj z vlastnického listu: odkaz na trhovou smlouvu, na základě které kdysi došlo ke vkladu vlastnického práva. Smlouva z roku 1934 se dochovala v pozemkové knize a odhalila, že les tehdy koupil za 12 tisíc korun pražský uzenář a řezník. Listina odkryla i jeho pražské bydliště. Další důležitý údaj poskytl Národní archiv v Praze. Pobytová karta uváděla, že majitel se v roce 1891 narodil v Budči, která leží vedle Horní Slatiny. Na základě dohledaných údajů podal ÚZSVM návrh na dodatečné projednání dědictví.
Na ÚZSVM se rovněž obrátil vnuk zesnulých majitelů pole a lesa s prosbou o pomoc při řešení majetku v Děbolíně, který je zapsán na NIV. Pozemková kniha odhalila, že pozemky koupili prarodiče v roce 1922. V protektorátu jim byly pozemky zabaveny a po válce se na ně zcela zapomnělo. Žadatel dohledal staré křestní listy prarodičů z 80. let 19. století, které ÚZSVM spolu s dalšími dohledanými dokumenty zkompletoval a podal návrh na dodatečné projednání pozůstalosti. Hektar pole a lesa se tak po mnoha desítkách let navrátí do rodinného majetku.
ÚZSVM rovněž vyřešil 30 pozemků o celkové výměře 12 386 m2 v katastrálním území Doubice, které byly evidovány na neznámé vlastníky. ÚZSVM dohledal, že původně šlo o území Spolkové republiky Německo. Česká republika se stala jejich vlastníkem na základě Smlouvy o hraničním dokumentárním díle společných státních hranic z roku 2002. Lesní pozemky byly následně převedeny Správě NP České Švýcarsko.
Celkový počet neidentifikovaných položek v ČR. Z mapy je patrné, že v pásmu s nejvyšším počtem neidentifikovaných vlastníků (NIV) leží okresy na česko-slovenské hranici (Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín). Zdroj: UZSVM
- Jsou pozemky NIV rozmístěny zhruba rovnoměrně po republice? Pokud tomu tak není, v jakých oblastech se takových pozemků nachází nejvíce?
Počet nemovitostí s NIV se v jednotlivých regionech liší. V pásmu s nejvyšším počtem NIV leží sousedící okresy na česko–slovenské hranici, tedy Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Nejméně nemovitostí bez správně zapsaného vlastníka se pak nachází v Karlovarském kraji.
- V případě, že se někdo domnívá, že by mohl být vlastníkem některé z neidentifikovaných nemovitostí, jaký by měl zvolit postup a dokdy se o ně může přihlásit?
Kompletní seznam NIV za celou Českou republiku je zveřejněn na našich webových stránkách www.uzsvm.cz/ceska-republika-1. Pokud někdo zjistí, že je nedostatečně identifikovaným vlastníkem, musí v takovém případě navštívit místně příslušný katastrální úřad a doplnit údaj, který v katastru nemovitostí chybí, a to s příslušnou listinou či dokladem. Například když někdo zjistí, že mu jako vlastníku v katastru nemovitostí chybí rodné číslo, dostaví se na příslušný katastrální úřad s občanským průkazem, popř. s rodným listem. V převážné většině se však jedná o vlastníky nemovitostí, kteří již nežijí. V takovém případě je jedním z nezbytných kroků pravomocně ukončené dědické řízení. Pokud v něm nemovitosti nebyly zahrnuty, je třeba iniciovat dodatečné projednání dědictví. Příslušnost soudu je dána posledním bydlištěm zemřelého. Další důležité informace nalezne veřejnost na webových stránkách www.uzsvm.cz/niv.
Průběh šetření NIV. Zdroj: ÚZSVM
- Nemovitosti, o něž se nikdo nepřihlásí, propadnou na konci roku 2023 státu. Stane se tak přesně 1. 1. 2024, nebo k tomu bude docházet postupně?
Desetiletá lhůta, během níž se mohou vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva, je stanovena novým občanským zákoníkem. Nemovitosti, které nebudou mít po 1. lednu 2024 správně zapsaného vlastníka, tak přejdou na stát.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v listopadovém čísle Lesnické práce
