Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., generální ředitel Lesů ČR
- Co považujete z pohledu Lesů ČR za nejvýznamnější okamžiky roku 2023?
Zásadní je úspěšné zvládnutí kůrovcové kalamity, ovšem za okamžik bych to neoznačoval. V roce 2023 se ani z poloviny nenaplnil plánovaný předpoklad objemu těžby napadeného dříví. Na žádné lesní správě ani polesí už tedy neevidujeme zvýšené kůrovcové stavy. Zpracovali jsme 1,7 milionu metrů krychlových napadeného dříví včetně lapáků a v roce 2024 počítáme s poklesem tohoto objemu dokonce pod milion metrů krychlových. Velmi pomohlo příznivé počasí, ovšem účinná byla lesnická opatření i efektivní zásahy. Jednoznačně pozitivně se projevila naše akceschopnost v podobě vlastních kapacit, což nemůže nikdy vyvážit ekonomická výhodnost outsourcingu. Zejména ne v podmínkách zákona o zadávání veřejných zakázek. Ovšem i spolupráce s našimi smluvními partnery byla v roce 2023 na velmi dobré úrovni.
Významné byly také investice v Semenářském závodě v Týništi nad Orlicí. Dokončili jsme zkušební laboratoř pro provádění zkoušek kvality semenného materiálu. Její součástí je například analyzátor chlorofylu a laboratorní rentgen. Jedná se o špičková zařízení na světové úrovni, díky nimž závod zvýší kvalitu osiva a předosevní přípravy. Nová je také strojní sušárna na bukvice. Pracuje na principu sušicí váhy a dosuší bukvici tak, aby měla 9–10 % vody, tedy optimální obsah pro dlouhodobé skladování.
Za významnou považuji ekonomickou a personální stabilizaci podniku včetně vytvoření rezerv na pěstební činnost pokrývajících potřeby všech výkonů pěstební činnosti. Také naplnění fondu investičního rozvoje a vytvoření fondu společenské odpovědnosti umožní v dostatečné míře financovat např. rekonstrukce lesní cestní sítě, obnovu a rozšiřování větrolamů a vodohospodářská opatření z vlastních zdrojů podniku.
- Jste ve funkci generálního ředitele Lesů ČR jeden rok. Co se vám za tuto dobu povedlo a kde se naopak nedaří tak, jak jste si na začátku představoval?
Velmi pozitivně vnímám postupný návrat podniku k běžnému hospodaření, které neovlivňuje rozsáhlá nahodilá těžba. Za to musím poděkovat všem kolegyním a kolegům, protože předchozí roky nebyly pro lesníky lehké. Posun vidím i v odborném vzdělávání zaměstnanců, které má mou osobní podporu, protože vím, jak je důležité nezůstat u poznatků z vysokoškolských skript a stále se učit, inspirovat, zajímat se. Podnik takovou možnost zaměstnancům dává a vnímám, že to vítají. Jsou to jednoznačně dobře investované peníze. Radost mám také z aktivit v oblasti vodohospodářských opatření. Například na jihomoravském velmi rozmanitém území Soutoku, které v posledních letech trpí nedostatkem vody, jsme letos vloni zahájili stavbu klapkového jezu na Dyji, asi největší stavby tohoto charakteru a rozsahu, kterou Lesy ČR kdy realizovaly. Díky němu by se měl vodní režim významně upravit a obnovit, což prospěje tamějším lužním lesům. Stavbu jsme mohli začít, i přes určité „porodní bolesti“, také díky spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a AOPK.
Podařilo se nám rovněž stabilizovat obchodní politiku podniku a napevno v ní zakotvit vlastní obchod se dřívím. V koncepci, se kterou jsem se ucházel o post generálního ředitele, jsem uvedl motto: „V rozmanitosti je stabilita!“, a to se myslím naplňuje. Jsem také rád, že se nám podařilo sestavit koncept bezpečné renty pro stanovení roční výše přídělu do fondu zakladatele a zachování schopnosti samofinancování podniku. K materiálu se kladně vyjádřil Odbor lesního hospodářství České akademie zemědělských věd i Národní ekonomická rada vlády. Trošku neskromně bych chtěl dosáhnout větší podpory, na tom ovšem musíme ještě pracovat.
Na řadě míst jsme opravili a zrekonstruovali lesní cesty a dokončili stovky vodohospodářských staveb. Navázali a rozšířili jsme také spolupráci s jinými organizacemi typu ŘSD, SŽ, NPÚ a dalšími.
Za zmínku určitě stojí i postupné propojování lesnických a environmentálních témat včetně odpovědných ministerstev. Vnímám vzájemnou vstřícnost a snahu domluvit se, což v minulosti nebývalo samozřejmostí. Zároveň se mi ale jeví jako problematická novela zákona o rozpočtových pravidlech a státním podniku připouštějící více zřizovatelů podniku. V tom vidím úskalí. A také v tom, že některá média a s nimi část veřejnosti naslouchají jednostranně podaným informacím aktivistů, kteří účelově zkreslují realitu a svými neodbornými závěry poškozují lesnickou pověst i práci. Nepomohlo ani osobní setkání a vysvětlení. Kdo zkrátka nechce slyšet, neslyší. Věřím ale, že je doba dogmat a jediných pravd za námi a že vyhraje zdravý rozum, který zažene agresivně vyvolávané obavy.
- S jakými vyhlídkami, prognózami vstupujete do roku 2024?
S odvahou dělat práci na maximum. Jak se říká: kdo se bojí, nesmí do lesa!
Vzhledem k inflačním tlakům a mezinárodní situaci předpokládám, že rok 2024 nebude pro celý lesnický sektor ani komplex lesního hospodářství a dřevařství snadný. Výzvou je tedy udržet podnik v dobré ekonomické kondici.
Profesor Josef Opletal, jeden z velikánů lesnictví, uvedl ve svém nástupnickém projevu do funkce generálního ředitele Československých státních lesů a statků v roce 1919: „Pracovní klid v lesích (ve smyslu bezzásahovosti) je předzvěstí úpadku. Nejdříve hospodářského a později společenského.“ A to nesmíme dopustit!
Ing. Ondřej Vybíral, výrobní ředitel VLS ČR
- Jak hodnotíte rok 2023 z pohledu lesnického hospodaření a předběžných ekonomických výsledků VLS?
Rok 2023 byl u Vojenských lesů a statků především ve znamení výchovných zásahů v mladých porostech, které začínají odrůstat po zalesňování kalamitních holin v uplynulých deseti letech. Provedli jsme historicky rekordní plochy výchovných zásahů v probírkových a prořezávkových porostech.
Jinak lze však říci, že se státní podnik z hlediska struktury hospodaření vrátil ke standardním objemům výroby v hlavních činnostech. To znamená, že podíl nahodilé těžby se bude pohybovat mezi 30 a 40 procenty celkové výše těžby, což nám umožní se vrátit k plánovanému lesnímu hospodaření.
Stejně tak v pěstební činnosti mohu konstatovat, že jsme se navrátili do předkalamitních čísel. Po letech rozsáhlé obnovy porostů po kůrovcové kalamitě, kdy se roční objemy výsadby pohybovaly i nad hranicí 20 milionů sazenic, za rok 2023 v rámci jarního i podzimního zalesnění Vojenské lesy a statky vysadí 6,5 milionu sazenic lesních dřevin.
V rámci naší strategie, kdy se chceme na vhodných stanovištích zaměřit na přírodě blízké způsoby hospodaření, bych zdůraznil podíl přirozené obnovy, v němž jsme za prvních 10 měsíců roku 2023 vykázali objem přesahující 500 hektarů, což znamená více než 40% podíl celkové první obnovy lesa.
S tím souvisí také náš vloni spuštěný projekt LIFE Adapt Brdy, jenž získal podporu z evropského environmentálního programu LIFE. Připravena a realizována je nová koncepce myslivosti s cílem redukovat stavy spárkaté zvěře, proběhla provozní inventarizace lesa a byly provedeny první obnovní zásahy v demonstračních objektech i mimo ně včetně rozčlenění pracovních bloků.
Co se týká hospodářského výsledku podniku, již nyní je zřejmé, že v důsledku ochlazení na trhu nezopakujeme rekordní výsledky z roku 2022. Celkové těžby v objemu 800 tisíc kubíků v roce 2023 představují naplnění maximálních možných limitů daných hospodářskými plány na 85 procent.
V rámci ochrany mladých porostů bych pak zmínil intenzivní lov spárkaté zvěře, kdy se nám i v souvislosti s důrazem na přírodě blízké způsoby hospodaření daří navyšovat každoročně plány odlovu. Vše tak nasvědčuje tomu, že za rok 2023 naplníme odlov plánovaných 20 tisíc kusů spárkaté zvěře.
- Jaké nejvýznamnější faktory v uplynulém roce ovlivnily fungování VLS ČR?
Jednoznačně to bylo ochlazení trhu, které je důsledkem propadu tuzemského hospodaření i útlumu ekonomického růstu na dalších, především evropských trzích. V důsledku situace jsme proto čelili útlumu poptávky po dříví prakticky ve všech odběratelských sektorech, včetně automotive. Nejvýraznější vliv na hospodaření však měla situace na realitním trhu, kde se důsledky inflace přes hypoteční krizi promítly do ochlazení poptávky ze stavebnictví. Vojenské lesy a statky v průběhu roku na situaci zareagovaly změnou výrobní strategie, kdy jsme naše těžební kapacity směřovali do výchovných zásahů, tedy probírek a prořezávek.
- Jaká opatření jste přijali v rámci adaptačního programu na změnu klimatu?
Vlajkovou lodí na tomto poli je ve Vojenských lesích a statcích již zmíněný program LIFE Adapt Brdy, jehož výsledky plánujeme v rámci aplikace přírodě blízkého způsobu hospodaření uplatnit i na dalších pěti lesnických divizích a nejen zde, tedy v rámci podniku. Metodika, která by v rámci tohoto programu měla vzniknout, bude k dispozici i dalším tuzemským lesním hospodářům.
Co se týká adaptačního programu na změnu klimatu, Vojenské lesy a statky se v tvorbě jeho principů od počátku aktivně angažovaly. A byť jako státní podnik nejsme mezi příjemci dotací, které na něj byly vyčleněny, hlásíme se k jeho naplňování a dlouhodobě upravujeme prověrky našich lesních hospodářských celků tak, abychom jej naplnili.
- Co bude podle vás pro vývoj lesů určující v roce 2024?
Jako každý jiný rok to logicky budou klimatické podmínky. S těmi se musí umět „poprat“ každý hospodář. Jinak se však domnívám, že Vojenské lesy a statky mají velmi dobrou dlouhodobou strategii hospodaření, včetně kroků, které bychom v jejím rámci chtěli naplnit v novém roce.
Pro naplnění strategie však bude samozřejmě důležitý i fiskální rámec, který nám umožní situace na trhu. V tomto ohledu doufáme, že dojde k oživení hospodářství, utlumení inflace a tím i prostřednictvím poklesu úrokových sazeb například k nastartování situace ve stavebnictví, které je důležitým odběratelem dřevařského sektoru.
V tomto kontextu chceme i nadále zdůrazňovat význam dřeva jako stavebního materiálu z trvale udržitelných zdrojů. To mimochodem činíme jako partner architektonických soutěží dřevostaveb, ale jdeme v tom i sami příkladem, když objekty, jež například stavíme jako podnikové bydlení pro zaměstnance, projektujeme jako dřevostavby. Stejně tak u dalších stavebních investic se snažíme podíl dřeva maximalizovat, jak je to jen možné.
Celou anketu najdete v lednovém čísle Lesnické práce