Ministerstvo řízené Petrem Macinkou, který po svém nástupu do funkce hrozil, že za jeho vlády poteče „zelená krev“, oznámilo škrty na poslední chvíli. Na začátku února to správám národních parků napsalo v dopisech, uvedl server denikn.cz.
Sněmovna už ve středu 11. února začala projednávat návrh rozpočtu na letošní rok, jehož součástí jsou i peníze pro jednotlivé rezorty. Zástupci národních parků a ochránci přírody tak na debaty o škrtech v řádu desítek procent neměli dostatek času.
Národní park Šumava přijde téměř o polovinu příspěvku
Národní park Šumava má přijít o 41 procent příspěvku. Loňský příspěvek ministerstva činil přibližně 182 milionů korun, letos chce parku dát jen 107 milionů. „Jednoznačně to bude muset dopadnout na chod správy. A asi se to dotkne nějakých položek, ať to bude třeba investice do turistické infrastruktury nebo udržení našeho hasičského sboru,“ uvedl pro novinky.cz mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
„Máme ve fondech peníze a budeme to muset sanovat tím, když nám nic jiného nezbyde. Ale rezervy samozřejmě jednou dojdou,“ popsal mluvčí situaci.
Server denikn.cz uvedl, že státní příspěvek v případě Šumavy ještě vloni přibližně odpovídal částce, kterou správa potřebuje na platy zaměstnanců. Park se přitom dlouhodobě potýká s nedostatečným počtem strážců. Nyní jich tam působí 30, podle mluvčího parku by jich měl být dvojnásobek.
KRNAP letos plánuje vyčerpat většinu rezerv
Krkonošský národní park (KRNAP) má přijít o přibližně čtvrtinu příspěvku. Podle správy parku byla loni provozní dotace od zřizovatele 145,3 milionu korun, pro letošek očekává 111,1 milionu. Loni měla Správa KRNAP rozpočet 472 milionů a pro letošek je poslední verze plánu dosud neschváleného rozpočtu 464 milionů korun.
„Dopady rozpočtové úpravy MŽP na fungování Správy KRNAP vyhodnocujeme. V tuto chvíli nepředpokládáme omezení klíčových ochranářských aktivit. Do budoucna to ale může představovat velký problém,“ řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Kvůli škrtům plánují správci parku vyčerpat většinu rezervního fondu. Je tam 151 milionů korun, správa parku letos plánuje vybrat 147 milionů. „Původně vznikl s tím, že má sloužit v souladu s legislativou ke krytí neočekávaných výdajů a nákladů, jako třeba kalamit kůrovcových či větrných,“ sdělil ČTK Drahný.
Navýšení těžeb dřeva je podle správců KRNAP až poslední řešení chybějících financí. „Národní parky jsou tady právě pro zachování přírody v jedinečném celoevropském kontextu. Správa KRNAP se řídí platným lesním hospodářským plánem (LHP), mimochodem od poloviny loňského roku máme nový s desetiletou platností,“ sdělil ČTK Drahný. Na rozdíl od běžných hospodářských lesů má LHP v národních parcích povahu strategického dokumentu, který zohledňuje především ekologické a ochranářské cíle stanovené v Zásadách péče o KRNAP.
„Management Správy KRNAP bude i nadále usilovat o konstruktivní dialog se svým zřizovatelem, ministerstvem životního prostředí, s cílem objasnit možné dopady snižování rozpočtu prostřednictvím omezení provozní dotace na území KRNAP,“ uvedl Drahný.
Škrty v praxi by se mohly projevit například v omezení provozu informačních středisek, muzeí či údržby turistických cest. „Takový krok by však nepředstavoval dlouhodobě udržitelné řešení a mohl by mít dopad jak na kvalitu péče o území národního parku, tak na komfort jeho návštěvníků,“ sdělil Drahný. Navíc na řadu těchto aktivit šly peníze z EU a dalších programů, které jsou spojené s povinností zajištění udržitelnosti projektů i v následujících letech.
„Řešit škrty v rozpočtu snahou dohnat to v dotacích, vytváří problém pro budoucnost. Takové projekty totiž opět generují potřebu nákladů na řešení udržitelnosti, ale pak už z vlastních peněz,“ dodal Drahný. Zavedení vstupného do KRNAP podle něj není ve hře.
Sníženy budou i účelové příspěvky
Národní parky čerpají mimo jiné i finance z evropských dotací a dostávají rovněž účelové příspěvky. I ty se však mají letos snížit. Pocítí to v Národním parku České Švýcarsko, které kvůli avizovaným škrtům v účelových příspěvcích bude muset podle svého mluvčího Tomáše Salova rovněž sáhnout do rezerv. Park má podle něj přijít o peníze, které v minulosti čerpal na řešení situace po požáru z roku 2022 nebo kofinancování k dotacím z fondů EU, uvedl server novinky.cz
Národní park Podyjí by podle svého ředitele Pavla Müllera škrty utrpět neměl.
Parky mají nižší příspěvky vykompenzovat svými rezervami
Podle Petra Macinky „snížení neohrožují zajištění základních úkolů parků“. Pro novinky.cz sdělil, že Správy národních parků disponují významnými prostředky ve svých rezervních fondech, které mohou využít ke kompenzaci nižšího objemu provozních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. Tyto rezervy vznikly v předchozích letech zejména z úspor a také z příjmů z vlastní činnosti.
Celková výše provozních příspěvků pro parky je nižší ve srovnání s loňským rokem i návrhem Macinkova předchůdce Petra Hladíka, byť i on škrty plánoval. Podle Hladíkova návrhu měly dva největší parky dostat každý okolo 145 milionů.
ČIŽP a AOPK se škrty nedotknou
Podle informací z návrhu rozpočtu by Česká inspekce životního prostředí měla hospodařit s 500 miliony, to je o 35 milionů více, než kolik inspekce měla v návrhu loňského rozpočtu. S růstem se počítá i u Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
V rozpočtu však nebyly sníženy některé výdaje týkající se klimatu a ochrany přírody. Například na program Péče o krajinu nadále půjde asi 300 milionů korun, stejné prostředky, tedy 1,1 miliardy, půjdou i do Státního fondu životního prostředí.
Základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun schválila Sněmovna hlasy vládní koalice v noci ze středy na čtvrtek 12. února. Nyní ho dostanou k projednání sněmovní výbory, konečné hlasování se očekává v březnu. Česko je nyní v rozpočtovém provizoriu, protože se rozpočet nepodařilo schválit do konce roku. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Podle ČTK, novinky.cz a denikn.cz, red.
