logo Silvarium tisk

Národní park Šumava se stal ikonou?

Mediální tlak „vědců“ a celé řady aktivistů nejrůznějších hnutí na ředitele Národního parku Šumava PhDr. Stráského sílí a je veřejným tajemstvím, že je dobře organizován a koordinován. Je pozoruhodný tím, že ignoruje fakta, nevyvrací dřívější námitky, nesnaží se o konstruktivní dialog a přijatelná řešení - pouze útočí a straší veřejnost.

„Dojde k likvidaci parku, zásahy jsou neodborné, v rozporu s vědeckými poznatky a podobně“. Ignorují se námitky, že prosazovaný koncept nezasahování a vytváření imaginární divočiny nemá s vědou mnoho společného a je spíše záležitostí emocí. Laika lehce přesvědčíte, že PŘÍRODA ví, jak má vypadat les. Oproti tomu koncepce prosazovaná lesníky vycházela vždy z toho, že chránit by se měly lesy původní, se dřevinami, které dříve v těch místech rostly, zde se trvale obnovují, aniž by les musel velkoplošně uhynout. Takový názor se opírá o poznatky základních lesnických nauk a jen diletant je může označit za „lesnické báchorky“. Pokud se původní lesy na chráněných územích zcela nedochovaly, pak by mělo být podmínkou ochrany, aby se s plnou znalostí věci obnovily. Způsob, jakým to lze realizovat, je označován laiky za nepřijatelnou intervenci, avšak nebyl již dříve přírodní stav lesů člověkem masivně narušen? Je naivní doufat, že když nyní necháme les, dílo lidských rukou uhynout, může příroda sama a rychle překlenout tuto pausu. Kontinuita vývoje byla zcela a zásadně přerušena a očekávat od PŘÍRODY, že si bez pomoci pomůže je naivní. Člověk stav lesů zásadně změnil a opět pouze člověk může jejich přirozený stav obnovit a je už únavné do nekonečna opakovat, že alespoň s pomocí reintrodukci chybějících druhů dřevin, nastavením prostorové a věkové diversity a podobně.

S takovou představou byl vyhlášen a zprvu spravován NP Šumava. Pouze díky politické moci „zelených“ ministrů Ambroska, Bursíka, Mika a jimi dosazených ředitelů, se tato koncepce změnila a v rámci panevropského, zeleného trendu se přijalo a prosadilo NEZASAHOVÁNÍ a koncepce DIVOČINY. Kůrovcové nebezpečí bylo bagatelizováno, což lze pochopit u laiků, aktivistů, ale je na pováženou, když i někteří vědci tvrdili, že existují odolné smrky, které nebudou napadeny, že lze kůrovce hubit biologicky, že gradace zanikne sama. Aby dokázali, že „příroda“ si opravdu pomůže sama, nebyl zcela zpracován větrný polom po vichřici Kyrill, což ale nastartovalo jednu z historicky největších gradací u nás, a tak se myslím zcela názorně prokázaly všechny ty mylné hypotézy.  Přemnožený kůrovec způsobil uhynutí téměř 14 tis. ha vzrostlého lesa, přibyly další paseky, které nechali bývalí ředitelé vykácet a nyní „vědci“ křičí, že Stráský chce kácet les a jaké že se za tím skrývají „ekonomické“ zájmy.

Stará praxe ale říká, že chcete-li kácet, necháte rozmnožit kůrovce. Lze se proto stejně poťouchle ptát, jak to činí vědci a pan Just, zda třeba všechny ty angažované neziskové organizace a nakonec i někteří politici a ředitelé nejsou nakonec spojeni s podnikatelskou sférou, když díky kůrovci vlastně pomohli „těžařské lobby“ vytěžit nyní již více než 800 tis. m3 dřeva? Nekvetla tady korupce, a kdo vlastně finančně podporuje „neziskové“ organizace.  Proč najednou lidé, kteří tropí povyk pro rozšlápnutou chráněnou kytku a zničená hnízda ptáků, se dokonce bijí za to, aby uhynulo co nejvíce lesa, aby se chráněným ptákům zničilo co nejvíce hnízdišť. Proč se jinde chrání krajinný ráz a na Šumavě se ničí lesnatá krajina a potlačují všechny ostatních funkce, které zde les má. PROČ?  Proč právě zde. Proč ta touha po destrukci, proč i uznávaní vědci jásají nad zkázou lesa a tvrdí, že „dochází pouze k jeho omlazení“. Člověk by si pomyslil, že v mládí nerozkopali dost laviček, autobusových zastávek, nepočmárali dost oken v tramvajích a nezničili dost fasád. Mohli by totiž vědět, že velkoplošným rozpadem se přirozeně obnovují pouze kontinentální jehličnaté lesy v tajze, kdežto obnova lesa u nás se řídí zcela jinými zákonitostmi. Bohužel tyto flagrantní vědomosti nemají ani někteří vědci, jimiž se stále zaštiťují mnohá hnutí a jejich prohlášení. Nemělo by se např. stát, že nepochybně uznávaný specialista, evoluční biolog Prof. Zrzavý z Jihočeské university v pořadu moderátora Veselovského opravoval starostu Modravy, že nemůže chtít v okolí zelené, hluboké lesy, když je přirozené, aby „Šumavská tajga“ čas od času uhynula, zhnědla, aby se potom zase zazelenala.

O postupech, které je třeba v NPŠ uplatnit a Návrhu opatření k utlumení kůrovcové kalamity, který vypracovala pracovní skupina ustanovená ředitelem Stránským, jednalo rozšířené zasedání Předsednictva ČAZV, kde zejména z vystoupení Prof. Jeníka vyplynulo, že pro obnovení přirozeného stavu lesů Šumavy jsou k dispozici kvalitní a vědecky podložené obsáhlé materiály. Poznatky o tom, jaká se zde nacházela přirozená vegetace a jaké zde byly typy lesa, byly získány pomocí důkladných studií, které popisují nejen jejich stav, ale také procesy, např. generační obměny, které jsou jim vlastní. Nepředpokládá se, že by některý z vyskytujících se typů lesa musel velkoplošně uhynout, aby se obnovil a už vůbec to nelze očekávat u nejrozšířenějších typů lesa s účastí buku .

Na tyto skutečnosti opakovaně poukazují lesníci, lesničtí vědci a normálně uvažující lidé. Prohlášení k NPŠ vydaly lesnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně a podobně i lesnická fakulta České zemědělské univerzity v Praze, lesnický odbor České zemědělské akademie, lesnické organizace a celá řada dalších lesníků a přátel lesa, kteří trpělivě vysvětlují a věcně argumentují, proč bychom měli na chráněných územích usilovat o zachování či rekonstrukci původních lesů.  Zdá se ale, že zejména mladší část populace potřebuje revoltovat a jako protipól technické revoluce staví ochranu PŘÍRODY, samozřejmě podle svých představ. Tu se sjednocuje pod heslem boje proti atomovým elektrárnám, jinde bojuje za divočinu. Někde za nedotknutelnost původních rostlinných společenstev, jinde chrání společenstva zcela změněná, chrání jednotlivé druhy za cenu likvidace nebo alespoň potlačení jiných společenství a tak podobně. Potřebuje se sdružovat kolem ikon a aktivně, někdy i nevybíravě za ně bojovat. Posoudit tento trend, který se někdy pohybuje na okraji demokracie, je ale práce pro sociology.

Radomír Mrkva

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Vojenské lesy uzavřely kvůli kalamitě do 15. září lesy u Plumlova

Vojenské lesy uzavřely kvůli kalamitě do 15. září lesy u Plumlova

Zobrazení: 2861

Vojenské lesy a statky vydaly kvůli kalamitě, která nastala po červnových silných bouřkách, zákaz vstupu do...

Vědci predikují dopady probíhající rusko-ukrajinské války na světový trh s dřívím

Vědci predikují dopady probíhající rusko-ukrajinské války na světový trh s dřívím

Zobrazení: 2641

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pokračuje již třetím rokem. Krátce po začátku ruské agrese zavedly země...

Obcím došla s Ministerstvem životního prostředí trpělivost

Obcím došla s Ministerstvem životního prostředí trpělivost

Zobrazení: 2290

Anketa uvnitř. Obce vyjadřují nespokojenost s nestandardním postupem Ministerstva životního prostředí (MŽP) k vyhlášení Národního parku...

Video: Lesní správa Ostravice – lesnické hospodaření v srdci Beskyd

Video: Lesní správa Ostravice – lesnické hospodaření v srdci Beskyd

Zobrazení: 2059

V rámci desetiletého výročí vzniku Biskupských lesů Biskupství ostravsko-opavského vzniklo video z Lesní správy Ostravice. Průvodcem nám byl...

Pokles poptávky po výrobcích ze dřeva ohrožuje menší zpracovatele, míní lesníci

Pokles poptávky po výrobcích ze dřeva ohrožuje menší zpracovatele, míní lesníci

Zobrazení: 1647

V Česku klesá stavební výroba ze dřeva a snižuje se také poptávka po výrobcích ze dřeva...

Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?

Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?

Zobrazení: 1188

V posledních letech se lesy v České republice potýkají s rozsáhlými kalamitami v převážně smrkových a borových...

Poslední komentáře

Anketa

Považujete proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko za transparentní a demokratický?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě