"Máme dva až tři měsíce skluz," dodal. Pracovní skupina se přitom schází jednou až dvakrát týdně. Kraje v ním mají po dvou zástupcích a proti nim vystupuje trojice expertů, další členové skupiny jsou z ministerstva. Původně měl být návrh zákona předložen sněmovně v lednu a do července 2011 měl být schválen. „Pokud se do března nic nepohne, podáme návrh zákona sami jako Plzeňský kraj s podporou Jihočechů,“ uvedl Smutný.
Stěžejním podkladem pro návrh zákona je návrh Plzeňského kraje z podzimu. "Na řadě věcí se ale nedokážeme shodnout. Největším problémem jsou podíly I., II. a III. zóny," řekl Smutný. Zatímco experti striktně navrhují, aby měl park 75 procent bezzásahového území, pro kraje je to v době kůrovcové kalamity nepřijatelné a souhlasily by maximálně s 30 procenty. Na ostatním území chtějí, aby se vytvořil do 100 let les s původní skladbou, kde by polovinu současné smrkové monokultury nahradily listnaté stromy a jedle, a les by tak byl proti kůrovci odolný. "Pokud by mělo být v parku 70 procent bezzásahovosti, tak by musel být třetinový," řekl Smutný. Nyní má rozlohu 69.000 hektarů, z toho 54.000 hektarů lesa.
Nejpřísnější I. zóna parku, která činí 20 procent území, má být podle návrhu krajů co nejvíce celistvým územím při hranici s původními horskými smrčinami. Deset procent má tvořit II. zóna, kde se také musí zvládnout kůrovcová kalamita. Zbylých 70 procent má být III. zóna, kde by se na území hospodařilo podle zákona o lesích, v I. a II. zóně podle zákona o ochraně přírody.
Kraje dále chtějí, aby se od parku oddělila CHKO Šumava s rozlohou přes 100.000 hektarů, kterou vede stejný ředitel jako park, i když jde o území s jiným režimem ochrany. "Nevidíme důvod, proč jedinou CHKO řídí ředitel parku a dalších 24 CHKO Agentura ochrany přírody," uvedl Smutný.
Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády z roku 1991. Podle kraje jeho současné vedení stále rozšiřuje nejpřísněji chráněnou oblast, kde se podle zákona nezasahuje. Zastánci tvrdé ochrany parku nechtějí podle radního v bezzásahových zónách sázet stromy, střílet zvěř a pouštět tam turisty. "Bezzásahovost se musí výrazně snížit. V plzeňské části parku už nyní činí 42 procent, což je nepřípustné," dodal.
